Červeně jsou označena místa, kde britští vědci očekávají nárůst úmrtí v...

Červeně jsou označena místa, kde britští vědci očekávají nárůst úmrtí v důsledku zhoršení ovzduší kvůli pěstování plodin na biopaliva. | foto: Daily Mail

Biopaliva nejsou tak jednoznačně zelená, jak se tváří, varují vědci

  • 41
Do roku 2020 zhorší stromy pěstované na palivo znečištění ovzduší natolik, že to zabije 1400 lidí ročně, uvedli ve své zprávě v odborném tisku britští vědci. Lukáš Fischer z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze to tak černě nevidí.

Rychle rostoucí stromy, označované dosud jako ideální biopalivo, mají být ekologičtější alternativou k fosilním palivům. Protože však produkují během svého růstu isopren, mohou mít na kvalitu ovzduší i negativní vliv. V konečném důsledku pak mohou poškozovat nejen lidské zdraví, ale i kvalitu úrody, uvedli vědci z iniverzity v Lancasteru ve zprávě zveřejněné v časopise Nature Climate Change. 

Biopaliva: pro a proti

Ozon může způsobovat plicní problémy a jen v Evropě se mu dává za vinu úmrtí  zhruba 22 tisíc lidí ročně. Vedle toho celkové znečištění ovzduší, zejména z fosilních paliv, způsobuje podle Evropské agentury pro životní prostředí asi 500 tisíc předčasných úmrtí ročně.

Hlavním důvodem, proč přejít na biopaliva, je snížit emise oxidu uhličitého z fosilních paliv. Vliv hořících biopaliv se naopak považuje za neutrální na změnu klimatu, protože zelené rostliny při růstu spotřebovávají uhlík, který během hoření či rozkladu vlastně jen uvolní zpět do atmosféry. Naopak fosilní paliva nežádoucí uhlík do atmosféry jen přidávají.

"Myšlenka rostoucích biopaliv je dobrá,  snižuje to množství oxidu uhličitého v atmosféře," řekl pro britský Mail Online Nick Hewitt, který na studii spolu s kolegy pracoval. Podle nich je ale potřeba myslet také na negativní vliv rychlerostoucích dřevin na kvalitu ovzduší. "Rozsáhlá výroba biopaliv v Evropě bude mít sice malý, ale přeci jen významný vliv i na úmrtí obyvatel a výnosy plodin." A dodal, že před nimi na tento vliv zatím nikdo nepoukázal.

Podle Lukáše Fishera z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK patří časopis Nature Climate Change mezi vysoce renomované tituly a rozhodně nejde o žádnou novinářskou kachnu. "Všechna hesla vypíchnutá v Mail online odpovídají realitě. Některé druhy stromů, zvláště ty zmiňované rychle rostoucí, opravdu produkují velké množství isoprenu, který může způsobovat tvorbu ozónu. A ozón je škodlivý pro všechny živé organismy, včetně lidí či zmiňované pšenice."

Zpráva britských vědců se podívala na dopady zvýšené produkce biopaliv v rámci Evropské unie, podobný dopad lze ale očekávat i v dalších oblastech, kde se snaží snížit znečištění ovzduší pomocí biopaliv, včetně Spojených států a Číny. "Topol, vrba nebo eukalypty pěstované jako obnovitelný zdrojů paliva uvolňují během svého růstu vysoké množství chemického isoprenu," uvedl Hewitt.

Jaké jsou vyhlídky Evropy do roku 2020

Britští vědci vzali v potaz cíle, jaké si Evropská unie v oblasti biopaliv do roku 2020 vytyčila (o plánovaných změnách v roce 2020 čtěte ZDE), a došli k následujícím odhadům: ozon vytvořený v důsledku zvýšené produkce biopalivového dřeva by ročně mohl způsobit téměř 1400 předčasných úmrtí, britskou společnost by to stálo 4,4 miliardy liber a ztráty na roční produkci pšenice a kukuřice by činily 900 milionů liber.

Přesto nevidí důvod, proč by Velká Británie měla svůj postoj k biopalivům přehodnocovat. Dopad pěstování biopaliv na lidské zdraví je sice potřeba vzít v úvahu při plánování, jaké dřeviny a jak pěstovat, přesto ale nelze výhody nahrazení fosilních paliv biopalivy ignorovat.

I podle Lukáše Fischera z Přírodovědecké fakulty UK nejsou možné negativní dopady rychle rostoucích dřevin tak jednoznačné: "Jakékoli odhady kvantifikace míry globálních důsledků nějaké činnosti jsou jednak zatížené obrovskou chybou, jednak je nutné pro objektivní zhodnocení položit správné závaží i na druhou misku vah. Tedy neuvažovat jen o negativním efektu pěstování rychle rostoucích dřevin, aniž by se zároveň zhodnotil efekt snížení spotřeby fosilních paliv. Od negativního efektu je tedy třeba odečíst i ten předpokládaný pozitivní."

Je potřebné najít rozumná řešení. Možné to je

Profesor Ottoline Leyser z univerzity v Cambridge uvedl, že existuje mnoho různých plodin pro výrobu biopaliv s odlišnými pěstebními metodami, systémem zpracování i konečnou podobou získaného biopaliva. Každá má svoje výhody a nevýhody, a je tedy jen potřeba je zohlednit a najít to nejlepší řešení.

Například je možné zakládat nové plantáže s biopalivy daleko od znečištěných populačních center, navrhují britští vědci. Genetické inženýrství by zase podle nich mohlo ovlivnit snížení emisí isoprenu u inkriminovaných dřevin.

"Možnost využití geneticky modifikovaných dřevin se sníženou produkcí isoprenu bych neviděl příliš reálně. Jednak při rychlosti schvalovacího procesu v Evropě je bez šance, aby se do zmiňovaného roku 2020 povolilo pěstování takové dřeviny. Tedy pokud vůbec půjde vytvořit a způsobené genetické změny nebudou mít negativní účinky také na růst či odolnost rostlin," pochybuje Fischer. 

Osobně si myslí, že nás plantáže topolů ani nezachrání, ani nezabijí. "Nejlepší politické rozhodnutí je ´všeho s mírou´. Jinak budeme mít za pár let v Evropě místo polí a luk jen plantáže na dřevo a sluneční energii," uvedl pro iDNES.cz.