modrá a nejen modrá

Modré jsme už měli dost. Máme proto doma britky černou želvovinovou, modrou želvovinovou, bicolor čokoládovou a bicolor skořicového kocourka. Svou hrdost mají, nepřiběhnou jak pejsci na každé zavolání a nedívají se vám do očí, když nechtějí :-) Ale hraví jsou všichni. Vyhrává laserové ukazovátko, při jehož chytání vám klidně zdemolují byt :-) A aportování zmuchlaného papírku. Včera vyhrála živá rybička v sáčku, která byla ukryta před dětmi k vánocům, kočky jí však našly :-) Naštěstí sáček vydržel a rybka v akvárku se vzpamatovala.

kartouz....

...je lepší

Lidi proboha vezměte si kotě z útulku nebo od někoho, kdo

se jich chce zbavit. Přinese vám stejnou radost, navíc uděláte dobrou věc a kočičí pánbůh vám to jednou vrátí...

Re: Lidi proboha vezměte si kotě z útulku nebo od někoho, kdo

Pěkná kočka

Ošklivá kočka

Mne stále udivuje, že je někdo ochotný platit za kočku.

Já jsem dostal kočku zadarmo, nikdy nebyla u veterináře (stejně jako celé generace jejích předků) a nikdy u něj nebude. Baští zbytky + mléko + to, co si uloví. A ničím nestrádá. A klidně odjedu na týden pryč a bez psychických následků to zvládne.

Re: Mne stále udivuje, že je někdo ochotný platit za kočku.

a já mám jednoho "prima" souseda s podobným názorem. Kočka se mu toulala, dvakrát do roka měla koťata, které dotyčný zabil a vhodil do kanálu. Kočku to samozřejmě poznamenalo a když měla cca deset let a začala blít, tak ji dotyčný doslova zakroutil krkem - a pořídil si jinou. taky se pyšnil tím, že s ní nemusel nikdy chodit k doktorovi.

cena

to jako fakt někdo zaplatí 2000Kč za britku bez papírů? Mě po zahradě pobíhají mimo jiné i dvě britky (sousedi je vyhodili z domu). Nikdy bymě nanapadlo, že mají takovou cenu

Re: cena

jeste ze sis nedal kralika po anglicku, co :)

Měli jsme hodně psů

když jsem byla malá a bydlela jsem s rodiči. Kočky to moc nevydržely u nás, tak většinou zdrhly. Já jsem měla vždy raději kočky, protože od cizích psů jsem vždy měla kousanec a šrámy na duši. Mám z nich strach i když to je malý yorkšírák, raději jdu kolem. Kočka byla jasný výběr jako společník do bytu. Pak jsme se jen rozhodovali zda kočku či kocourka, papíráka či ne...Objezdili jsme pár chovatelů a nakonec jsme si vybrali kocourka s papírama, britského modrého mramorovaného. Prožil stěhování a je spokojený, když má svoje místečko. kočky si zvyknou hned, když znají své věci-jídlo, pití, WC, a škrabadlo včetně hraček, takže nebyl s ním žádný problém. Mňau:)

Re: Měli jsme hodně psů

to máte štěstí. Exmajitelé domu, který nyní vlastním měli kočku, kterou si samozřejmě chtěli přestěhovat do svého nového obydlí. Nepovedlo se, dělala naschvály, všechno ničila, syčela, kňourala. Tak jsem ji nakonec vyfasoval já.

rozhodnutí pro Britku nelitujeme!

před dobou jsme se rozhodovali o plemeni kočičky pro naši domácnost, vyhrála Britka a opravdu můžu s klidem říct, že NELITUJEME....vybrali jsme kotátko s PP - kočičku

úplně úžasně k nám zapadla, přišla domů všechno uměla a okamžitě se tu zabydlela....každé ráno nás přivítá svým vrněním, přijde se pomazlit - nechá se poškrabkat kde je třeba - je to náš rituál...

vzhled Britky se nám moc líbí, kulatá hlavička, sametová srst, není pravda, že by kočka byla tlustá, naše zatím roste, ale je opravdu mrštná, aportuje hračky ( i když nejraději má vršek od PET lahve, nebo korek z vína....). Nejraději tráví čas na parapetu a pozoruje ptáčky na krmítku, dění okolo domu.

Pokud se s námi nechce bavit najde si svoje místečko a třeba 2-3 hodinky o ní nevíme, vždy se ale dojde podívat když ji zavoláme ( ano slyší na jméno, zvuky )..... Myslím, že hodnotit toto plemeno mužou opravdu jen jeho majitelé, ten kdo kočičku doma nemá nemůže hodnotit klady ani zápory tohoto zvířátka bez osobních zkušeností.

Mám kocoura s PP

mramorovaný britský modrý kocour. Oči nemá oranžové.Je celý po jeho mamince. Ale i tak, je to individualista. Bude mít v lednu 8 let. Je to moje "první dítě". Pak už byli opravdičtí kluci:) No, není kastrovaný, což nebyl důvod, neměl nijak zvlášť problémy. Tak nepatří mezi tlusté kočky. Je spíš spící typ. Když chce pomazlit, tak si příjde sám. Když má žízeň (v misce došla voda) tak zpočátku lízal kapající vodu z kouhoutku, když má úplně strašnou žízen, sedí ve vaně. Zákaz pochopil. že nemá lízat kohoutek tak trpělivě sedí u umyvadla a ani se nedováže přiblížit ke kouhoutku:) A já pochopím, že má prázdnou misku. A když mu dojdou granule to chodí jak pejsek vedle nohy nebo hned za mnou jako stín. Chodí si lehnout na mně, když si lehnu k telce, nebo už do postele...no co říct, rozumíme si. Krade občas ze stolu, ale to musí fakt vonět, řízek, syrové maso, to on rád, a piškoty si vezme i ze sáčku hezky tlapkou.

Re: Mám kocoura s PP

Na tu vodu pozor, problémy s ledvinami nejsou fajn.