Měly by mezi nimi být například štírovník růžkatý, různé druhy jetelů a další rostliny, které se dříve v krajině vyskytovaly. "Od roku 1930 zmizelo v Británii 97 procent tradičních divokých luk. Když si představíte, že včely opylují třetinu potravin, které konzumujete, je úbytek opylovačů alarmující," uvedli představitelé organizace pro deník Daily Mail.
První včelí koridor by měl vzniknout v Yorkshire a měl by mít plochu 12 akrů (téměř 50 000 m²). Plochu osejí zemědělci 28 rostlinnými (původně v oblasti se vyskytujícími) druhy.
Varroa destructorParazit dovezený z Asie. Tamní včela východní je díky dlouhověkému soužití s roztočem geneticky vybavena schopností udržet jeho populaci ve včelstvu v míře, která včelstvo nezahubí. Naše včely vůči němu nemají přirozenou obranyschopnost a varroáza by je zdecimovala. |
Plán vznikl na základě studie, kterou vypracovali vědci z Reading University v roce 2010. Zjistili, že od roku 1980 ubylo v Anglii 54 procent včelstev, což bylo nejvyšší číslo z celé Evropy. A celý proces se stále urychluje. Včely navíc oslabil roztoč varroa – parazit, který saje krev dospělých a larev. To přispívá k oslabování včelstev a jejich náchylnosti k nemocem a otravám.
Vědci úbytek včelstev přičítají kromě vymizení přírodních luk i vlivu pesticidů. Klesá i počet čmeláků.
Ohrožení včelstev není bohužel jen britským problémem. S podobnými trably, jen v menší míře, se potýkají i čeští včelaři a ochránci přírody. "I když u nás to není taková katastrofa jako v Británii nebo dokonce ve Spojených státech. Za loňský rok bych odhadoval čísla minimálně do deseti procent. Naštěstí tu totiž máme velmi silnou komunitu malých včelařů, kteří se už docela naučili bojovat s nemocemi a pokud někdo vyloženě nezanedbá péči, tak to s varroázou není tak hrozné," říká Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského v Dole.
Souhlasí s tím i Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů: "V porovnání se světem na tom nejsme tak špatně, ale do ideálního stavu máme i tak daleko. Vlivem člověka mizí v přírodě pestrost, včely trpí jakousi monodietou, a to je oslabuje," vysvětluje. "Dřív byla malá políčka, remízky. Při velkokapacitním pěstování toto úplně zmizelo, včely nemají zázemí."
"I když sami nebudete chovat včely, můžete pro jejich podporu udělat to nejjednodušší. Nesnažte se mít zahradu celou posečenou na anglický trávníček, to je pro včely mrtvé území. Nechejte alespoň kousek prostoru přírodě, ať si tam roste, co chce. Tím jim připravíte pestrý a zdravý jídelníček a ony se nám odvděčí silnější populací, která bude odolná proti nemocem a škůdcům," doporučuje.
