Díky shrnovacím stěnám lze v chatce v parných dnech vytvořit alespoň trochu...

Díky shrnovacím stěnám lze v chatce v parných dnech vytvořit alespoň trochu průvan. Když je chladno, tak se dá naopak krásně "ubednit". | foto: Petr Karšulín, www.novepromenybydleni.cz

Z ovocného sadu vybudovali lesní zahradu, jako vzpomínku na dětství

  • 8
Původně měli manželé Kuchtovi za domem ovocný sad, ale podařilo se jim k němu přikoupit další pozemek. A tak mohli začít budovat ne zahradu, ale vlastně rovnou novou krajinu. Dnes je z ní nejmilejší část jejich domova.

„Jako dítě jsem vyrůstala v Prosečnici u Sázavy, kam mého tatínka, jednoho z několika mladých asistentů Jana Masaryka, po jeho záhadné smrti odveleli jako údržbáře do léčebny tuberkulózy. Krajinu mého dětství tvořily nekonečné  lesy, řeka a žulové lomy za sanatoriem, kde jsme s ostatními dětmi zaměstnanců trávili celé dny. Ten les jsem si přála aspoň částečně přenést sem do našeho současného domova,“ vysvětluje paní Alena Kuchtová, majitelka Studia Anna+A.

Původně si s manželem Karlem mysleli, že jim lesní zahradu navrhne profesionální ateliér. Ale nakonec se ukázalo, že to, co chtějí, si stejně nejlépe zrealizují sami. Ono by také pro žádného zahradního architekta nebylo úplně jednoduché navrhovat zahradu pro majitele interiérového studia, kteří mají poměrně jasnou vlastní představu.

Zahrada lesní i užitková

A tak teď paní Alena tráví s mužem každý víkend a všechny dovolené na zahradě. Plánují, sázejí, zalévají a radují se z toho, jak se jejich rostlinám, keřům i stromkům dobře daří.

Užitkovou zahradu s ovocnými stromy, keři a zeleninovými záhony od lesoparku oddělili živým habrovým plotem, v němž je několik průchodů. „Postupně budujeme i soustavu malých rybníčků, kterými se nám podaří sem dostat i další důležitý přírodní prvek, tekoucí vodu. Záhadným způsobem tu funguje ekosystém, voda nesmrdí a žijí v ní žáby a na hladině přistávají divoké kachny,“ pochvaluje si paní Alena.

Stromy, keře i květiny vás toho podle ní hodně naučí samy: „Například jsme zjistili, že jabloň i kopr mnohem lépe prospívají, když rostou společně.“

Během let dovedli s manželem k dokonalosti i kompostování. „Máme založené komposty dva - na loňském pěstujeme dýně a na podzim jím obohatíme záhony, do druhého celou sezonu házíme zahradní odpad. Za svou práci jsme pak bohatě odměněni: sklízíme voňavá rajčata, nové brambory a další lahůdky, které chutnají nejlíp na světě,“ říká s radostí. (O založení kompostu čtěte zde.)

Užívají si i přírodou orámované pohledy na růže, stromy nebo zahradní chatu a z nejvyšších míst zahrady mají pohled na milevský kostel na náměstí. Vzdušnou čarou je od nich totiž jen pár metrů.

„S mým manželem Karlem jsme spolu už 46 let a někdy se mi to zdá jako zázrak, kolik práce jsme spolu za ten život vykonali. Když se ohlédnu zpátky, tak musím říct, že jsme to lehké neměli nikdy, ani když jsme na začátku manželství počítali každou korunu a přestavovali dům, ani teď, když by se mohlo zdát, že už máme všechno hotové a staráme se hlavně o naše studio. Tak to určitě není. Právě třeba naše zahrada se ještě pořád vyvíjí,“ uzavírá paní Alena.

Další inspiraci pro dům i zahradu najdete v červnovém čísle časopisu Nové proměny bydlení.