Faktem je, že zhruba sedmiletá čápice se za svůj život do teplých krajin ještě nepodívala a je otázka, zda se tak někdy vůbec stane.
Do Safari Parku Dvůr Králové přišla před třemi lety v květnu spolu s pěticí hendikepovaných čápů ze slovenské Z00 Bojnice, kam se dostala jako zraněné odrostlé mládě o necelé čtyři roky dříve.
Zásluhu na tom má zoolog Michal Podhrázský, který do dvorské zoo postupně sestěhoval hendikepované ptáky z ostatních členských zoologických zahrad Unie českých a slovenských zoo a záchranných stanic. Zároveň sleduje i divokou populaci čápů, kteří každým rokem přilétají do Dvora Králové, a se svým týmem kroužkuje všechna ptáčata, která se v safari parku vylíhnou.
Je jí sedm, úplně se uzdravila, jen je zatím single
„Některé čápy zastřihujeme, protože jen popoletují, mají různé fraktury křídel a z výběhu jsou schopni odletět, ale nikam daleko moc ne,“ vysvětluje ornitolog, jak to s hendikepovanými čápy obvykle je.
Čápice Zbojnice je ovšem výjimka. Předloni na podzim, kdy chovatelé tyto ptáky stěhovali a zazimovávali, se chytit nenechala a volně si létala nad výběhem. Pak se vrátila k ostatním, které si v zázemí parku našla, hlavně kvůli potravě. Až tehdy se ji podařilo odchytit a zazimovat s ostatními.
Jenže výlety se jí zalíbily. Na jaře, kdy byla opět vypuštěna do výběhu mezi žirafy a zebry, se začala chovat jinak a často opouštět zoo. „Létala například k supermarketu a zkoušela, jestli nedostane něco dobrého, občas blokovala dopravu v okolních vesnicích, když se procházela po silnici. Potulky skončily, když jedné paní vlezla do předsíně, kam jsme si ji přijeli odchytit,“ popisuje výstřelky čapí samice dvorský ornitolog.
Zimoviště čápů bílých v Safari Parku Dvůr Králové právě pokryl sníh. Čápici Zbojnici se ovšem zrovna zastihnout nepodařilo, přes den se pohybuje po okolí, do zimoviště se často vrací až na noc. (7. 1. 2020)
Protože by pro Zbojnici podobné výlety mohly být nebezpečné, zastřihli jí pera na křídlech a opět ji vypustili do výběhu. „Na konci loňského léta ale vypelichala letky a stala se opět plně vzletnou. Tentokrát už se ovšem chovala vzorně, nocovala na restauraci Kibo a nepůsobila nikde rozruch,“ popisuje Michal Podhrázský, jak Zbojnice přece jen k rozumu přišla.
A tak ji nechávají volně létat, je zdravá, navíc jde o náš původní druh, není důvod ji držet. „Rozhodli jsme se, že ji necháme létat. Naše čápy si v zimním výběhu opět našla a zdržuje se v okolí výběhu, nejčastěji na přilehlé střeše a komíně. A má záruku pravidelného krmení,“ říká ornitolog.
Spolu s kolegy totiž věří, že se Zbojnice v areálu safari parku spáruje s nějakým divokým samcem (případně s mladým samcem z odchovu) a obsadí spolu některé z připravených hnízd. Ornitologové tu totiž nejenže udržují stará čapí hnízda, ale vytvářejí i nová.
„Naší vizí je přijmout další hendikepované čápy na rozlítání, kteří by pak od nás mohli odletět na jih. Od Zbojnice už se ale pravděpodobně nedá čekat, že by příliš aktivně chtěla odletět. Dobře ví, že u nás má pohodlí a krmení, takže ji zkrátka pryč nic netáhne,“ konstatuje Podhrázský s tím, že podle některých zoologů platí, že pokud ptáče neodletí první rok, má už tahový pud mnohem slabší. A vidina snadné obživy je prostě lákavější.
Její odlet ani není nutný. Není nijak výjimečné, že se páry čápů na zimu rozdělí, samice zůstane a samec se k ní na jaře z teplých krajin vrátí. Případně se i samec může naučit, že by tu na zimu zůstával. „Čapí páry jsou velmi trvalé, ale drží se právě především hnízda, i když spolu netráví zdaleka celý rok,“ vysvětluje zoolog. (Viz příběh Maleny a Rodana zde.)
Čáp je v přírodě Česka původní druh, proto se v safari parku rozhodli samici Zbojnici využít jako možného zakladatele případného programu vypouštění ptáčat do přírody.
Koneckonců, podobný příběh se odehrál i v chomutovském zooparku, kde mají zcela divokou samici. „Jednou tam přiletěla z Německa, zjistila, že tam je dobře, a už neodletěla. Za pár let si přivedla divokého samce a ten s ní už taky zůstal,“ popisuje příběh chomutovského páru ornitolog.
Čápi by na cestu mohli dostat batůžky s vysílači
Čápy, kteří do budoucna budou ze Dvora odlétat za teplem a potravou, případně mláďata, která se tu vylíhnou, by ornitologové rádi označili vysílači, pokud se na ně podaří sehnat finanční prostředky.
Následně by totiž mohli sledovat letové trasy čápů bílých. „To je klíčové pro jejich další efektivní ochranu. V minulosti tu obdobný projekt s čápy probíhal pod názvem Africká odysea. Samice jménem Zuzana pravidelně trávila zimu až v Zimbabwe,“ pokračuje ornitolog.
Zdaleka nejde jen o čápy bíléSafari Park Dvůr Králové se intenzivně věnuje výzkumu a ochraně také u dalších druhů volně žijících ptáků. Zoolog a ornitolog Michal Podhrázský vede monitoringově-záchranný projekt hus velkých, labutí velkých a také spolu s kolegy umisťují budky a kroužkují i několik druhů sýkor, vrabce polní či brhlíky. (O párování, věrnosti a „límcování“ labutí více zde.) |
Tahové cesty se ale mění, čápi míří například do Izraele či Španělska. Jak dál vysvětluje Michal Podhrázský: „Bohužel to nevíme zcela přesně, protože z finančních důvodů ve sledování nemůžeme pokračovat a nyní hledáme partnera, který by nám pomohl čápy vysílačkami vybavit.“
Populace čápů bílých přitom v poslední době klesá. Česká společnost ornitologická letos v zemi eviduje necelých 1570 hnízd, z toho ve Dvoře Králové jsou 3 aktivní.
Drtivou většinu hnízd ornitologové kontrolují a mláďata kroužkují. V monitoringu života čápů bílých přitom hraje velkou roli veřejnost, která může svá pozorování čápů vkládat například na stránce www.birdlife.cz/capi.
