Jak je to možné, že čápi poznají pole, kde najdou potravu, nyní se mluví hlavně o hraboších?
U ptáků, které se seskupují u hejn, to funguje podobně, jako když my lidé jdeme do obchodu. Když vidíte prázdný obchod, je vám jasné, že tam nic zajímavého asi nebude. Ale když uvidíte frontu, přidáte se, protože je velmi pravděpodobné, že tam bude něco zajímavého a atraktivního. (O tom, jak se jim to nevyplatilo, čtěte ve článku o tom, jak se otrávili plošně rozhazovaným jedem Stutox).
A proč právě teď?
Právě v této době začínají migrovat s mláďaty, která už dorostla, a jsou připravena vydržet tu dlouhou cestu. Jakmile některá ze skupinek najde území, kde se skutečně najde potrava, je pravděpodobné, že se tam zdrží delší dobu.
A je velmi pravděpodobné, že tu první skupinku tam uvidí i další, která právě letí kolem, a tak se může stát, že na poli nakonec můžete vidět třeba i skupinu dvou set ptáků.
Jsou hraboši pro čápy typickou potravou?
V tomto období jsou podstatnou částí jejich jídelníčku. My všichni už od školních let máme čápy spojené s obojživelníky. Už malé děti se učí, že se čáp krmí žábami, najdete to i v leporelech pro nejmenší.
Ale podívejte se na současnou krajinu, která je odvodněná a plná chemie, kde ti obojživelníci s citlivou kůží mají problém přežít. Kdyby byli čápi odkázáni jen na žáby, bude jich málo.
Takže by vymřeli?
To asi ne, ale měli by velké problémy uživit mláďata, takže v současné době s nadsázkou změnili trochu jídelníček a soustřeďují se na hraboše na polích. A díky tomu lze říct, že je současná populace poměrně stabilní.
Odkud se berou ti ptáci, které v současné době můžeme vidět?
To nepoznáte. Přes naše území přelétají čápi i z Polska, jakmile jsou na nebi, nemáte to šanci poznat. Je pro ně důležité mít možnost nabrat sílu před dlouhou cestou do zimovišť a pořádně se nakrmit.
Jde o to, že když potravu najdou u nás na polích, je pro ně snazší se nakrmit tady, než riskovat dlouhou cestu až někam do mokřadů, kde se pro ně najdou i ti obojživelníci.
Kam létají čápiČápi černí zimují na jihu Pyrenejského poloostrova a především v Izraeli. Čápi bílí zimují v posledních letech např. ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně opět v Izraeli). Důvodem častějšího zimování mimo Afriku může být jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování. Velká část populace táhnoucí západní cestou tráví zimu na skládkách na Pyrenejském poloostrově. Někteří čápi už se dokonce rozhodli neodlétat na zimoviště vůbec a úspěšně přezimují i u nás. |
A neletí letos nějak dřív?
To nemůžu říct. Ti čápi zhruba někdy počátkem srpna opustili hnízda a začali se toulat krajinou. Ale někteří zahnízdili později, takže teď existují hnízda, kde se teprve mláďata učí létat. To rozpětí může být klidně měsíc, někdy se stane, že někde už vyvádějí mláďata a v sousedním hnízdě teprve snesli vejce.
Takže obecně se odehrává migrace někdy na přelomu srpna a září, ale my ani nepoznáme, zda to jsou naši, anebo ze severního Polska. A to záleží na tamních podmínkách, takže rozhodně nelze přesně říct, že například první týden v září poletí čápi.
