Veterinářka a odbornice na chování zvířat ze San Francisca Sophie Yinová se s agenturou AP podělila o zkušenost, že nejmenší problém s adaptací mají klidní, přátelští a společenští psi. Mnohem hůř si zvykají psi nezávislí a aktivní, kteří se nechají lehce vyprovokovat a jejich výchova je složitá.
"Malí psi mohou více trpět žárlivostí a být majetničtí," dodala Lynn Sullivanová, manažerka komunitního zdravotního programu The BirthPlace ze zdravotního střediska a ortopedické nemocnice UCLA v Santa Monice.
V ideálním případě pes nežárlí, je jen zvědavý
Když Saya Barrettová a její manžel Jack zjistili, že čekají dítě, měli obavy, jestli jejich pětiletý pudl Latte nebude žárlit. Místo toho byl však Latte zvědavý.
"Slyšel zvuky vycházející z dětské postýlky, ale netušil, co je jejich příčinou. Tak prostě udělal to, co každý jiný zmatený pes: rozhlédl se, začenichal a novorozeně v postýlce rychle objevil," říká Saya Barrettová. Okamžitě jim bylo jasné, že Latte bude dnes čtyřměsíční holčičce Aile dobrým parťákem. "Latte je na ni moc hodný. Když spolu sedíme na gauči, líže jí nohy a ruce," popisuje Saya.
Řešte změny s předstihem, psovi i sobě to ulehčíteNapříklad je pravděpodobné, že budete potřebovat, aby pes uměl základní povely jako sedni, lehni nebo zůstaň. Pokud je zvyklý skákat lidem do klína nebo po nábytku, je potřeba mu nastavit nová pravidla. Někdy se musí přemístit jeho pelíšek, aby udělal místo dětské postýlce. To je také dobré udělat s předstihem, aby pes všechny změny "nedával za vinu" dítěti. Pokud váš pes zrovna nemiluje společnost, vymyslete pro něj aktivity, které to mohou změnit. Používejte dětskou kosmetiku ještě před tím, než se dítě narodí. Psa seznamte s oblečením nového člena rodiny ještě před příchodem z nemocnice, aby si zvykl na novou vůni. Sullivanová také doporučuje návštěvu veterináře, aby budoucí rodiče měli jistotu, že jejich domácí miláček nemá žádné parazity nebo nějaké nemoci. |
Kočky většinou dítě ignorují a problémy s nimi nebývají
Těhotné majitelky koček by si podle Yinové měly dát pozor na toxoplazmózu. Není ale třeba podléhat panice a dávat kočku pryč, jakmile zjistíte těhotenství, ale stačí používat při manipulaci s kočičím záchodem gumové rukavice.
Se zárodky toxoplazmózy se totiž lze setkat jen v trusu mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně. V bytě chovaná a vhodně krmená kočka vás nemůže ohrozit.
Jinak kočky bývají ideálním domácím mazlíčkem, protože přírůstek v podobě mimina v podstatě ignorují. Více informací najdete v článku Kočky příchod mimina do rodiny zvládnou, postupně se s dítětem sžijí.
Pokud dítě od malička učíte, jak se má ke zvířatům chovat, nemívají navzájem problém.
Podle Sullivanové jsou ale také zvědavé, skáčou a všude lezou. Vzpomíná na případ, když byl její syn ještě malý a jejich kočka nechtěla opustit postýlku: "Když ho škrábla, má trpělivost přetekla a kočka okamžitě putovala do nového domova." Je fakt, že děti si nedokážou pomoci samy. Bez ohledu na to, jak skvělý váš domácí mazlíček je, nikdy s ním nenechávejte děti samotné.
"Kdykoliv hovořím o dětech a kočkách, objeví se otázka, zda kočka nemůže dítě udusit, když se mu bude pokoušet olízat mléko z tváře," říká Yinová. A ubezpečuje, že nemůže. Prostě se jen ráda tulí k teplému tělíčku.
"Pokud přesto nechcete, aby se kočka k vašemu dítěti přibližovala, pokryjte venkovní stranu postýlky něčím lepkavým, například izolepou. Kočky nemají takové povrchy rády," radí odbornice na chování zvířat.
Dalším zlomem je, když dítě začne lézt
Další hrozbou, obzvláště pro ustrašené psy, je okamžik, kdy dítě začne lézt a více se hýbat. "Jejich první reakcí je zmizet. Pokud mají možnost, je všechno v pořádku. Jakmile je ale dítě neustále pronásleduje a zahání do kouta, mohou se začít bránit," vysvětluje Yinová, že zvíře potřebuje únikový prostor.
Pokud dítě od malička učíte, jak se má ke zvířatům chovat, nemívají navzájem problém.
Většina psů se naštěstí zhlédne v nové roli kamaráda a ochránce, někteří ale z nejrůznějších důvodů opravdu nechtějí nebo nemohou. Problém může nastat třeba u staršího psa s artritidou. Když na něm necháte dítě skákat, bude ho to bolet, což může vyvolat stejně tak vyštěknutí jako agresivní reakci. Nezamýšlené nebo záměrné hrubé zacházení může mít i podobu plivání nebo nevhodné zápasení.
Známkou toho, že dětská přítomnost psa stresuje, bývá, že pes začíná močit v nevhodných chvílích nebo si nikdy nepřijde k dítěti pro pohlazení. "Děti se dovedou ke zvířatům chovat velmi agresivně. Musejí se naučit, jak se zvířaty zacházet," říká Yinová.
A dokonce novopečeným maminkám doporučuje, aby zvážily, zda psovi nepořídit profesionálního venčitele, nebo jej dokonce na čas neodložit do psího hotelu. Všem by tato přestávka podle ní mohla pomoci. A přidává ještě poslední radu: "Nepořizujte si dítě a štěně zároveň. Bylo by to jako starat se o dvojčata."
Souhlasíte s americkými odbornicemi? Podělte se v diskusi o své zkušenosti, jak se váš čtyřnohý miláček sžil s novopečeným rodinným přírůstkem. Přistupujeme k této rodinné situaci stejně, nebo jinak než Američané?
