Hulman šedý (Presbytis hosei canicrus)

Hulman šedý (Presbytis hosei canicrus) | foto: Theprovince.com

Češi se podíleli na objevu „vyhynulé“ opice, agentury na ně zapomněly

  • 6
Dva čeští vědci se podíleli na objevu poddruhu dnes už téměř neznámé opice hulmana šedého v indonéské části Bornea. Objev zveřejnili v posledním čísle prestižního vědeckého časopisu American Journal of Primatology, světové agentury ale účast českých vědců ignorovaly.

Příběh znovuobjevené opice (Presbytis hosei canicrus), o které se svět domníval, že vyhynula (více informací zde), tím dostal nový rozměr. Na objevu hulmana šedého, o kterém informovala jako první agentura AP, se totiž podíleli i čeští vědci. Jen o tom zpravodajové z AP tak trochu zapomněli informovat.

"Ano, byli jsme členy té samé expedice a jsme spoluautory stejného článku, o kterém je řeč. Evidentně, jak zpráva putovala světem a byla překládána, tak ztrácela některé informace. Odkaz na vědeckou publikaci, o kterou se jedná, i s kompletním seznamem autorů najdete přímo na webu časopisu," říká biolog a fotograf české účasti Alexandr Pospěch.

Výpravy se zúčastnil z Čechů i primatolog Stanislav Lhota z Jihočeské univerzity, který působí v Indonésii už několik let jako organizátor projektu zoologické zahrady v Ústí nad Labem (nyní pobytem stále v divočině, proto nemohl reagovat na dotaz o původu zprávy). Expedici pořádala americká organizace Ethical Expeditions vedená Brentem Lokenem. V pralese Wehea na Východním Kalimantanu spolu s původními obyvateli Bornea Dajáky, kanadskými, americkými i indonéskými studenty strávili šest týdnů.

Jak to bylo doopravdy? Před odchodem na průzkum nitra pralesa Loken umístili Lhota a Pospěch kamerové pasti u minerálního pramene navštěvovaného různými savci.

Fotoaparáty se snímači pohybu tak po tři týdny zaznamenávaly přicházející zvířata. Na fotografiích Lhota rozpoznal téměř neznámý poddruh hulmana šedého. "Následující dny jsem vstával ve tři ráno a vracel jsem se pozdě za tmy. Přes den jsem čekal v krytech poblíž pramenů s fotoaparátem a doufal, že se mi podaří vzácné primáty poprvé kvalitně vyfotografovat," líčil dobrodružství Pospěch. Po hodinách čekání se Pospěchovi podařilo opice pozorovat a fotografovat.

Ve stejné době v této oblasti působil tým americké antropoložky Stephanie Speharové. I on pozoroval zvířata přicházející k podobnému minerálnímu prameni o několik kilometrů dále a také potvrdil výskyt vzácného primáta.

Oba týmy pak začaly spolupracovat. Objev podle vědců podtrhuje nutnost ochrany devastované přírody na Borneu.

Největším nebezpečím pro vzácné druhy rostlin i živočichů, které se často nevyskytují jinde na světě, je masivní těžba dřeva, pěstování olejných palem, papírenský průmysl, těžba uhlí i rozsáhlé lesní požáry. Původní obyvatelé tak přicházejí o přírodní bohatství, zemědělskou půdu a zdroje pitné vody, uvádějí biologové.