Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český strakatý pes je takový tvárný a bezúdržbový voříšek

aktualizováno 
Štěně strakáče sice vypadá jako strakaté sametové klubíčko, ale jinak je tabula rasa. Co do něj majitel zaseje, to sklidí. Tak vidí chovatelka Irena Hochmanová naše originální národní plemeno, které se podařilo vzkřísit teprve na počátku 90. let.

Český strakatý pes je takový správný vořech. | foto: mastro.rajce.net

Nyní má plemeno za sebou 18 let novodobého chovu a těší se stále větší oblibě. Když byl chov v roce 1994 ještě v plenkách, narodilo se pouhých 15 štěňat. Před dvěma lety už to bylo rekordních 105 štěňat. "A pokud vyjdou očekávání chovatelů, toto číslo letos překonáme," říká nadšeně Hochmanová.

Strakáče chová od roku 2002. "Jejich nevšední voříškoidní vzhled mě zaujal už v roce 1986, kdy jsem ho poprvé zahlédla v encyklopedii. Za svůj život jsem vystřídala řadu psích plemen, ale český strakatý pes je jednoznačně nejúžasnější," říká chovatelka dnes. Evidentně není jediná, která si to myslí. Toto české plemeno se umístilo v anketě čtenářů iDNES.cz jako 24. nejkrásnější (čtěte Čtenáři iDNES.cz zvolili 30 nejkrásnějších psů. Vyberte si). Na rajce.net najdete spoustu jeho krásných fotek, některé z nich jsme si vypůjčili do fotogalerie. A koho plemeno opravdu zaujalo, info od poradkyně chovu najde na www.strakaci.cz.  

Takový český Jack Russel se šťastnou povahou

"V současné době zaznamenáváme rostoucí zájem o toto plemeno. Souvisí hlavně s popularitou typově podobných plemen, jako je Jack Russel a podobní bezúdržboví psi (víc v článku Jack Russell i Parson Russell teriér, psi pro radost ze života). A s odklonem od plemen, která vyžadují například speciální péči o srst," pokračuje chovatelka.

Pětiletý Benedikt Strakatý samet (český strakatý pes) od chovatelky Ireny Hochmanové.
Fenka Berenika chovatelky Ireny Hochmanové

Fenka Berenika a pes Benedikt od chovatelky českých strakatých psů Ireny Hochmanové.

Dnešní strakáč je velice vnímavý a učenlivý společník. Jde o klidného psa rodinného typu, který bez problémů zvládá dnes tak populární agility či canicross. Ale současně je nesmírně tvárný, přítulný a přátelský.

"Strakáč se hodí v podstatě pro každého, kdo se naučí mu rozumět. Štěně, které od nás odchází je tabula rasa. Samozřejmě se se štěňaty mazlíme, hrajeme si s nimi a stará se o ně jejich matka. Hodně však záleží na tom, co štěněti vtiskne jeho nový majitel," popisuje chovatelka. A ze zkušeností dodává: "Mohou být vcelku závisláci, štěně se musí na samotu navyknout. Do dospělosti je každý odchod pána pro jakéhokoliv psa veliký stres."

Více o tomto ryze českém plemeni

Český strakatý pes byl vyšlechtěn pro ryze laboratorní účely v 50. letech 20. století. Původně se nazýval Horákův laboratorní pes podle kynologa Františka Horáka. Sloužil především k testování epilepsie, byla na něm rovněž odzkoušena první československá transplantace ledviny.

Dnešní zástupce plemene je pes střední velikosti, který je ve většině případů krátkosrstý, vyskytují se však i dlouhosrsté exempláře. Existuje ve dvou zbarveních, černo-žluto-bílém nebo hnědo-žluto-bílém, vždy s tečkováním.

Kvůli experimentům, které na něm byly prováděny, se u některých jedinců může vyskytnout epilepsie. Možné jsou u strakáčů i problémy s pohybovým aparátem.

V současné době je v České republice zhruba 750 až 800 zástupců plemene, od štěňat až po veterány. Plemeno není uznáno na nejvyšší úrovni FCI a může se tedy vystavovat jen u nás a na Slovensku, což brání jeho většímu rozšíření.

Strakáč je i pro začínající chovatele

Nad pořízením strakáče nemusí váhat ani doposud nezkušení pejskaři. "Je to pes i pro začátečníka, který je ochoten přijmout rady od zkušenějších kolegů. Je důležité nezanedbat výchovu a klidně navštěvovat i psí školku nebo se psem absolvovat základní výcvik," radí zkušená chovatelka.

Tříletá Cikorka, fenka českého strakatého psa.

Tříletá Cikorka, fenka českého strakatého psa.

Fenka Elektra ze smečky chovatelky Ireny Hochmanové

Fenka Elektra ze smečky chovatelky Ireny Hochmanové.

Pravá psí pranice

Pravá psí pranice

Český strakatý pes je i velký hlídač, přesto zůstává milým a citlivým společníkem. I když si své teritorium hlídá, s klidem snáší i návštěvy cizích lidí. A jakmile pochopí, že návštěva nepředstavuje nebezpečí, zůstává klidný.

Většinou se dobře snáší i s ostatními psy. "Rozhodně si však nenechá nic líbit," vyzdvihuje vlastnosti strakáče Hochmanová. "S kočkami problém také nemají. A jeden strakáč od nás má za nejlepšího kamaráda dokonce zakrslého králíka," popisuje se smíchem chovatelka.

Autoři:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Z pastviny pro koně a býky vybudovali za 12 let pohodovou zahradní oázu

Uzavřený dvůr se zahradou budovanou dlouhých 12 let dnes poskytuje příjemné...

Před dvanácti lety dokončili rekonstrukci domu, o němž našli první zmínku z roku 1770, a pustili se do budování...

OBRAZEM: Tygří koťata v Troji, šťastné malajské šelmy na vlastní oči

Malajští tygři bojují jako druh o přežití, nejen proto je každý  odchov...

Malajští tygři bojují jako druh o přežití, nejen proto je každý odchov nesmírně cenný. Za narozením samečka Bulana a...

Spolky se naštvaly na Českou poštu, prý propaguje množení koček

Plakát, který pobouřil ochránce koček.

Zástupci skupiny Můj život s kočkou, spolku Fineliner a několika dalších se obrátili v otevřeném dopise na Českou...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz