Čekejte na stálou teplotu pod osm stupňů. Pak je čas na sázení česneku

V půlce listopadu přichází ideální čas na sadbu česneku. Vypěstujte si kvalitní český paličák na celý příští rok, stačí k tomu jeden metr čtvereční půdy.

Když česnek, tak český (22. března 2012, Praha) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Přezdívá se mu „palčivý král kuchyně“, Keltové mu říkali „krem“, české jméno česnek vzniklo ze starého slova „čes“ čili česat. Pokud si myslíte, že je na jeho pěstování teď na podzim pozdě, jste na omylu.

Naopak, koncem října je ještě brzy a termín sázení je nejlepší v polovině listopadu až začátku prosince, stroužky tak stihnou v půdě zakořenit, ale zároveň již do konce roku nevyrostou. Pomůckou může být venkovní teplota, ta by měla trvale klesnout pod 8 stupňů Celsia.

Důvodem je prevence proti škůdcům, zejména fusariové hnilobě, tedy běžné půdní houbě, která napadá kořeny česneku, jež následně odumírají a rostlina je zakrnělá. 

Palice rozeberte na jednotlivé stroužky těsně před výsadbou. Kdo stroužky sází do lehčích a dobře zpracovaných půd, může si jen naznačit řádky a stroužky do země pak co nejhlouběji zapichovat. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

U těžších či hůře zpracovaných půd je dobré nejprve vyhloubit rýhy, na jejichž dno se pak stroužky zapíchnou podpučím dolů. To je místo, kde vyrostou kořeny a které poznáte podle typické malé tmavší plošky na stroužku. Po výsadbě je vhodné pozemek utužit.

Sázecí kolík není vhodný, tehdy totiž podpučí zůstává bez přímého kontaktu s půdou a to pak brání rychlému zakořenění. Jednotlivé stroužky se zapraví asi 6 až 8 centimetrů do půdy.

Stačí malý záhonek, na jednom či dvou metrech čtverečních si tak rodina vypěstuje česnek na celý rok.

Snese i holomrazy 

Do konce roku nebo trochu později česnek vyklíčí a objeví se zelené lístečky. Ty často snesou i holomrazy do minus pěti až minus devíti stupňů, je ovšem lepší je při takovém počasí zahrnout trochou hlíny nebo překrýt chvojím.

Choroby a škůdci česneku

• Příčinou zasychání špiček listů bývá poškození kořenů suchem, škůdci či původci chorob. 
• Protože se česnek množí výhradně vegetativně, jsou u něj velmi významné virové choroby. Nejčastějším příznakem jsou žluté pruhy na listech. Virózy snižují výnos o 30 až 60 %. 
• V některých lokalitách je závažnou chorobou rzivost česneku s typickými žlutými, později tmavými vystouplými kupkami výtrusů na listech, které pak žloutnou a usychají.
• Při nedostatečném střídání pozemků nebo při použití nekvalitní sadby se objevuje fusariová hniloba česneku. Projevuje se červenáním a hnilobou kořenů. Postupně přechází na podpučí a na zbytek rostliny. Napadené rostliny žloutnou, zasychají a odumírají. 
• Velmi nebezpečná je bílá (sklerociová) hniloba česneku. Podzemní části rostlin pokryje bílým hustým myceliem, rostliny pak odumírají.

Od jara rozrušujte půdní škraloup, likvidujte plevele a zalévejte. Potřeba vody je obdobná jako u kořenové zeleniny a nejvíc je jí třeba od poloviny května do poloviny června. Některé odrůdy můžete sklízet již počátkem června, například Bjetin, na uskladnění se nejranější odrůdy začínají sklízet na přelomu června a července, nejpozději pak o měsíc později.

Uskladnění lze provést sušením s natí – rostliny svazkujte a rozvěšte na stinné místo s dobrým prouděním vzduchu, nebo položte v tenké vrstvě na podlahu. Po vysušení nať odřízněte zhruba 3 cm nad cibulí, kořeny zkraťte asi na 0,5 cm. 

Česnek se v našich krajích dříve pěstoval ve velkém. Konec tomu však udělal levný dovoz, hlavně z Číny a Španělska. Dnes už se ovšem na českých polích objevuje znovu a Češi mu dávají před dovozem přednost.

Důvodem je, že dovážený česnek se postřikuje chemikáliemi, aby dlouhý dovoz vydržel, ale zároveň ztrácí už tak méně výraznou chuť i vůni. Tam, kde se přidá šest stroužků z dovozu, postačí obvykle jeden tuzemský.