Všeobecně se má za to, že památkáři obyčejnému smrtelníkovi jen komplikují život. Pořád mu hází klacky pod nohy, než něco schválí, trvá to věčnost a kdo ví, co si během oprav ještě vymyslí… Podobně by však na chalupáře mohli nahlížet památkáři, kteří někdy jen překvapeně zírají, s jakými návrhy rekonstrukcí a oprav majitelé chráněných objektů přichází, aniž se předem poradí o vhodných postupech.
Vždy se vyplatí řídit se tím, jak se to dělalo ,postaru‘. Tradičními principy a z tradičních materiálů, ideálně místních.
