Chilští vědci objev publikovali v odborném časopisu Scientific Report ve spolupráci s vědci z argentinských muzeí přírodní historie La Plata a chilského antarktického institutu.
Navázali tím na podobné nálezy z posledních let. Podobných kostí se v posledních letech v oblasti našlo hodně. Co však vědce udivilo, bylo stáří nálezu. Horní lícní kost s pěti zuby byla stará 72 až 74 milionů let.
Nález takto staré skunkovité šelmy potvrzuje domněnku, že savci se po nejjižnějším cípu Jižní Ameriky procházeli daleko dříve, než dosud vědci tušili. A relativně krátce před tím, než se obecně dokládá vyhynutí dinosaurů, což se obvykle datuje do období před zhruba 66 miliony let.
Nález v národním parku Torres del Paine v chilské Patagonii dokládá, že by se mohl stát oblastí, kde se vyplatí zkoumat dál. „Tento a další objevy, které v budoucnu zveřejníme, ukazují, že v jižním cípu Chile existuje pro paleontologii obrovský potenciál,“ potvrdil Sergio Soto, paleontolog z Chile.
Šelma podle nálezů měla žít během období svrchní křídy, na konci druhohor, byl to zřejmě všežravec. Objev zapadá do mozaiky dřívějších nálezů, které se pokoušejí rozklíčovat záhadu tvorů skupiny dávno vyhynulých raných savců Gondwanatheria. Ti zřejmě dokázali koexistovat s dinosaury.
„Nacházíme věci, které jsme nečekali a které nám pomohou odpovědět na spoustu otázek, které jsme po dlouhou dobu měli ohledně dinosaurů, savců a dalších skupin,“ uvedl Soto.
Vědci si myslí, že Orretherium tzen žil společně s Magallanodon baikashkenke, který patří do stejné skupiny savců Gondwanatheria. Předpokládá se, že byl evolučním krokem mezi ptakopyskem nebo vačnatcem a dinosaury, jako je titanosaurus s dlouhým hrdlem.
