120 ročný kvások... Takže keď 20 rokov používam ten istý sud na dažďovú vodu, mám v ňom 20 rokov starú dažďovú vodu?

Ano. Urcite minimalne percento tej vody bude mat naozaj 20 rokov.

Doplnění: kvas není zrající víno, aby se zlepšoval zráním. Kvas také není kočka, aby zcepeněl ze stavu 1 do stavu 0. Kvas není zdravější než droždí, protože drožďové kvasinky vlastně obsahuje. Kvasový chleba není probiotikum (při použití chlebové mouky je maximálně tak prebiotikem), protože je pečením sterilizován. Kvas je technologicky nespolehlivý, proto ho velké pekárny nepoužívají ke kypření. Kvas je náročný na čas, proto ho velké pekárny nepoužívají, prodražoval by výrobek. Kvas je super.

Doplnění: kvas není kvásek. To, co jste použil, je výraz buď pro hostinu spojenou s hojným popíjením alkoholických nápojů (též hodokvas) anebo pro staroslovanský nápoj, jakousi obdobu piva, vyráběný z obilí.

O tom, že je drožďový chleba (pečivo obecně) méně nadýchaný, by se dalo s úspěchem pochybovat. Právě že droždové pečivo kyne jako divoké a minimálně první den po upečení, je krásně nadýchané. Pak to s ním ovšem jde prudce z kopce a v nejakém momentě klidně zplesniví. Kváskové není tak nadýchané, ale vydrží mnohem déle jedlé a určitě je líp stravitelné a taky mnohem víc zasytí. Kváskuju už několik let a vidím zásadní rozdíl v kvalitě a chuti. Stáří kvásku ovšem neřesmím ani omylem. A naopak, čas od času vyrobím kvásek nový. Netíhnu k udržování nějakého zkvašeného těsta celé roky ;)

Kvas obsahuje úplně stejnou Saccharomyces cerevisiae jako droždí. Rychlost kynutí může být naprosto totožná a droždí nelze obviňovat z nekvalit. Rozdíl je (v případě kvasu) v technologickém postupu, kdy se dává těstu více času na zrání a enzymatické změny, pekař tedy těstu naslouchá, nespěchá s ním a nic dalšího do něj nesype. To stojí čas a takový pecen pak může stát klidně 80-100 Kč.

To, co dělá z průmyslových chlebů nechutnou a plesnivějící hmotu, je technologický postup s využitím (vcelku přírodních) aditiv, které mají za úkol výrobní proces zrychlit, učinit spolehlivějším a udělat takový výrobek, jaký zákazník chce: na omak měkký pecen za cenu do 30 Kč.

Stáří kvasu je úplně irelevantní: všechno, co tam narostlo, je staré maximálně pár dnů a mikrobiální složení je poplatné tomu, v jakém prostředí je kvas veden je a z jakých lokálních zdrojů pochází mouka.

Mikrobiota kvasu (poměr kvasinek, laktobacilů ap.) se ustálí od založení za pár měsíců a pak už není rozdíl mezi pět let vedeným a pět set let vedeným. Se změnou prostředí či krmiva přichází i změna mikroflóry, takže to nejsou původní kmeny, co dělají kvas kvasem, ale právě krmivo a prostředí.

Senzace se nekoná, ale aspoň vím, kam poslat námět na reportáž o mém Karlovi, až mu bude třeba padesát.

Mne zaujala mnohem vice poznamka, ze dnes pekari pouzivaji misto kvasku drozdi, a proto je chleba mene stravitelnejsi a mene nadychanejsi.

Šetří se všude a za každou cenu :(

Okurková sezona bude letos mimořádně vydařená, když už na začátku června novináři píšou o kanaďance, která si každou neděli dělá wafle k snídani.

Pokud si neuvědomíte fakt, že o tento kvásek se rodina stará několik generací, tak si mumlejte třeba i o paprikové sezóně.

Kdyby to bylo 120 let staré auto, tak by bylo o něčem jiném. Že?

To nic není, já si každý den solím oběd solí, která je stará 250 milionů let.

.... a v červenci má expiraci.