Jak vypadá
. Zajímavosti a radyChoroš oříš je dosti podobný jedlému, trsnatci lupenatému (Grifola frondosa), který se liší postranními, klínovitými nebo vějířkovitými kloboučky. Pozor, vyžaduje delší tepelnou úpravu, i když za syrova vyloženě jedovatý není. Mohl by vám způsobit žaludeční potíže. Tento choroš uskladněte někde v chladu, kde vám vydrží i několik dní. |
Plodnice jsou 10 – 40 cm široké i vysoké, tvořené mnohonásobně se větvícími, dole 1 - 3 cm, nahoře 2 - 3 mm širokými třeni s četnými středovými, 1,5 - 4 cm širokými, okrouhlými, drobně šupinkatými kloboučky. Ty jsou na středu vmáčklými, na okraji ostrými, okrovými až hnědavými, naspodu s bílými, na třeně sbíhajícími póry. Plodnice vyrůstají z hlízovitého, černohnědého sklerocia. Výtrusy jsou bezbarvé.
Kde a kdy roste
Choroš oříš roste dosti vzácně od července do října v listnatých a smíšených lesích, na hrázích rybníků na bázi kmenů, kořenech i pařezech zejména dubů, vzácně i habrů. .
Je jedlý, výborný. Z kulinářského hlediska můžete choroš oříš využít všestranně. Nehodí se akorát k sušení, ale zato jej můžete naložit do octa a poznat, jaká je to lahůdka.