S chovem hlemýžďů na jídlo začal Rus díky embargu. Takže ho chválí

  • 35
Podnikavcům na ruském venkově pomohlo napětí mezi Moskvou a Západem, ze kterého před třemi lety vzešlo embargo na dovoz potravin z EU a USA. Sergej Balajev, majitel hlemýždí farmy asi 150 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, inspiraci našel na Krymu.

„Původně jsem viděl v hlemýždích čistě atrakci pro turisty, bral jsem je prostě jako zábavu. S touto představou jsem si je také z Krymu přivezl k nám,“ vysvětluje Balajev. Jenže brzy začal produkovat hlemýždí maso a jeho obchod vzrůstá. (Co všechno obnáší chov hlemýžďů, čtěte zde.)

Není divu, potravinovým embargem totiž ruská vláda vydláždila cestu svým zemědělcům a jejich výrobkům do velkoobchodních řetězců a restaurací.

Díky tomu tak tento „farmář“ loni prodal až pět tun šneků. Dodává je nejen do luxusních moskevských restaurací, zájem o ně mají i běžní návštěvníci farmy, pro které pořádá exkurze.

Většinou jsou chovem neobvyklých hospodářských zvířat na maso nadšeni: mohou si tu nejen prohlédnout živé hlemýždě, ale také je přímo na místě ochutnat. „Někteří pak také zatouží po vlastním chovu a nakoupí ode mě 100 až 300 kilogramů hlemýžďů,“ uvádí spokojený zemědělec.

Ruské sankce

Rusko zavedlo embargo na dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a USA v srpnu 2014. Šlo o odvetu za sankce EU a USA, které se týkaly omezení přístupu Ruska na finanční trh, zákazu vývozu zbraní a určitých technologií. Opatření dopadla také na některé osoby blízké Kremlu. (Více například v článku zde.)

„Když byl dovoz některých výrobků do Ruska zakázán, byla to samozřejmě dobrá zpráva pro každého našeho zemědělce,“ vidí Rus již tři roky trvající embargo jako jednoznačně pozitivní věc pro ruskou ekonomiku.

„Kromě šneků produkuji i sýr,“ pochvaluje si, že jeho podnikání vzkvétá. Uvažoval prý i o chovu žab, také na maso. Ale zabíjení těchto obojživelníků se prý neslučuje s jeho morálkou.