Tygr ussurijský. Ilustrační foto

Tygr ussurijský. Ilustrační foto | foto: Pavel Vlček ZOO Ostrava

Chovat můžete i šelmy, je to ale koníček jen pro zodpovědné nadšence

  • 14
Pořízení divoké šelmy nesmí být motivováno cílem vyvolávat rozruch okolí nebo touhou mít exotický módní doplněk. Je to spíše odborné završení zkušeností vyzrálého chovatele.

Chovatel šelem by měl mít předchozí bohatou zkušenost se zvířaty, odpovědnost, skutečný zájem, dostatek financí, prostor a čas věnovat se náročnému a nebezpečnému koníčku velmi intenzivně, třeba i příštích dvacet let.

Začněte u veteriny

Pokud se do chovu šelem přesto chcete pustit a není to pro vás jen chvilkový nápad, obraťte se nejdřív na Krajskou veterinární správu. Dodá vám informace o tom, jaké jsou podmínky a minimální rozměry prostoru, který budete pro chov vybraného zvířete potřebovat. Vy pak podle toho postavíte ubytovnu a zázemí a v ideálním případě výběh. Někteří majitelé se bez něj obejdou, ale je to něco, co byste svému kotěti měli určitě dopřát.

Co stojí krmení

Starat se o jednu menší šelmu může být ekonomicky únosnější než roční náklady na pořádného psa. Krmí se většinou kuřaty, která se dají kupovat ve velkém. Mnoho majitelů divokých šelem si sjednává už předem kontrakt s nejbližší drůbežářskou firmou. Lvi a tygři snědí asi sedm kilogramů masa denně, malé kočky podstatně méně. Pro zpestření podávejte ryby, potkany, nezapomeňte na přísun minerálů a vitaminů. Vepřové vynechte, je příliš tučné.

Venkovní prostor by měl co nejlépe kopírovat přirozené prostředí druhu. Písek, tráva, stromy, kamení. Pochopitelně vše zabezpečeno tak, aby bylo jisté, že se zvíře nedostane ven. Nechat šelmu utéci je velmi nezodpovědné a vždy je to posuzováno jako vina majitele.

Do svých plánů zahrňte i návštěvu stavebního úřadu. Pro budování budete potřebovat povolení či alespoň ohlášení. Kvalitní zařízení stojí spoustu peněz a je vlastně největším nákladem. Máte-li mezi přáteli zámečníka a zedníka, máte napůl vyhráno. Zajistěte si také předem veterináře a zařízení pro případný převoz zvířete v autě.

Splníte-li podmínky, veterinární správa na vaši žádost vydá povolení k chovu zvířete s potřebou zvláštní péče. Povolení je zpoplatněno, ale tisíc korun za kolek v tomto případě není tak velký zásah do peněženky.

Nezapomínejte ani na své sousedy. Někteří budou mít obavy z případného nebezpečí. A řev lva je z výběhu slyšet i několik kilometrů. Když jim s předstihem oznámíte své záměry a vysvětlíte bezpečnostní opatření, mohou se stát k vaší zálibě tolerantnějšími.

Kde ji sehnat

Čtěte v MF DNES

V příloze DOMA DNES můžete ve středu 27. 7. číst nejen o chovu šelem, ale i 3. díl encyklopedie ovoce vhodného k zavařování nebo seznam nářadí, které by nemělo chybět ve výbavě žádného chataře a chalupáře.

Kočkovitou šelmu můžete sehnat v zoo, v cirkuse, ale hlavně u soukromých chovatelů. V České republice je chov divokých koček zatím spíše koníčkem několika nadšenců a teprve se rozvíjí. Přesto si můžete pořídit lva, tygra, levharta, geparda, pumu americkou, servala, rysa, ocelota, jaguára nebo některou z koček – rybářskou, bengálskou nebo bažinnou.

Nabídka je bohatší, ale pro začátečníky jsou podle některých odborníků vhodné například kočka bažinná, kočka krátkouchá-amurská, rys kanadský nebo rys ostrovid.

Cena jen pro skutečné zájemce

Cena za samotné zvíře bývá pro plány budoucího chovatele základní otázkou. Přestože za lva můžete někdy dát pouze dvacet tisíc, chovatelé se k přesné částce neradi vyjadřují. Je totiž odvislá od mnoha faktorů. Odpovídá exkluzivitě zvířete. Záleží na tom, jaký druh si pořizujete, jaký je jeho věk, zda je zvíře ochočené, zda je místní, nebo jestli jej dovážíte ze zahraničí, kde je trh mnohem pestřejší.

Většina zájemců trvá na ochočené šelmě, která se ovšem prodává téměř za dvojnásobek. Takové kotě se totiž snáze podřizuje kontaktnímu chovu a může vám běhat i po bytě. Navštivte zkušené chovatele – při osobním setkání rozpoznají vážného zájemce a kromě upřesnění ceny zvířete vám budou nápomocni i v dalších plánech pro úspěšné splnění vašeho snu.

Jak rozeznat šelmí nálady

Buďte neustále ve střehu a sledujte chování šelmy. Útoku předchází jasné varování.

1. Varování
Zvíře stojí a dívá se upřeně do očí objektu. Snaží se vypadat větší, švihá ocasem ze strany na stranu. Určitě se v tomto případě nepřibližujte, a pokud je to možné, ihned opusťte prostor. Hlavně jedná-li se o výběh zvířete.

2. Defenzivní hrozba
Nesetká-li se varování s náležitou odezvou, šelma zintenzivní oční kontakt. Vidíte-li rozšířené zornice, zpozorujete vzápětí ohrnuté pysky a odhalené zuby. Srst se chvěje, ocas švihá rychleji. Přidá se hluboké mručení. Nejvyšší čas na ústup.

3. Výpad
Teď už přichází první ofenzivní příznak. Kočka rozevře tlamu, aby ukázala všechny zuby. Nakrčený čumák a temný řev jen o zlomek sekundy předchází další akci. Bezprostředně poté dojde obvykle k úderu tlapou. Vzhledem k síle zvířete a jeho rychlosti to znamená zranění nebo omráčení.

4. Útok
Následuje poté, když po předcházejícím výpadu protivník neustoupí. Je většinou veden na krk, který je nejzranitelnější, a končí v lepším případě zraněním, v horším smrtí.