K chybě došlo při schvalování nového občanského zákoníku. "Čeští zákonodárci zapomněli na implementaci směrnice o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží. Kvůli nedostatku času museli novelu občanského zákoníku nechat projít ve zrychleném řízení. Podle schváleného znění občanského zákoníku tedy platí dvouletá záruční doba na koupi živých zvířat a rovněž i krmiv pro ně. Teoreticky tak má zákazník 24 měsíců na to, aby zvíře reklamoval," uvádí server Podnikatel.cz.
Citlivé to je zvláště u zvířat, o kterých se ví, že se nedožijí dlouhého věku. Například o křečcích je známo, že mnohdy uhynou i daleko dříve. "Pokud by si například zákazník nechal od veterináře potvrdit, že zvíře zemřelo ve 23 měsících na vrozenou vadu, ačkoli mělo žít déle, mohl by uplatnit záruční lhůtu. Prodejce by naopak mohl argumentovat 'opotřebením' či nevhodným užíváním. O případných sporech by pak musely rozhodovat soudy," popisuje možnou absurdní situaci Daniel Morávek, zástupce šéfredaktora serveru.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které změnu navrhlo, tvrdí, že lidé nepůjdou do konfliktů a budou uplatňovat logiku. "To taky doufám, přece když chovám křečky, tak vím, že se nedožívají vysokého věku. A upřímně řečeno, kdyby s ním šel pro potvrzení k veterináři, tak si jich za poplatek za vyšetření může koupit několik," říká s nadsázkou Milena Kollmanová z vyškovského Zverimexu. "Něco jiného je to samozřejmě u dražších tvorů. Když si někdo koupí andulku a nechá ji nastydnout, stejně trvám na vyšetření. To už není jako dát někomu nového křečka za několik desetikorun náhradou."
Miroslav Tomči z patologie Státního veterinárního ústavu v Suchdole je ale k možnosti prokázat vrozené vady u drobných zvířat velmi skeptický. "Když přinesete křečka, můžeme sledovat nádorové nálezy, parazitologické nebo virologické nálezy, ale je velmi těžké nalézt vyloženě vrozenou vadu u tak malých zvířat. Trochu snadnější to může být třeba u psů," říká. Za pitvu hlodavce se tu zaplatí kolem dvou set korun, u větších zvířat se cena zvyšuje.
Specialistka na občanské právo Šárka Kincelová soudí, že zvířata jsou podle současného práva sice věc, ale se zvláštním režimem. "Představa, že by mohlo docházet v tomto případě například k soudním sporům kvůli záruční lhůtě mi připadá naprosto absurdní. Věřím, že jakmile se na chybu upozorní, dojde k nápravě další novelou," zůstává optimistická.
Problémy souvisí s tím, že zvířata jsou u nás podle současné legislativy věcí. Na tomto základě zřejmě vznikla i dotyčná chyba v zákoně. O současné úpravě se ale mezi ochránci zvířat a legislativci vede diskuse, která by měla určit, zda zvířata nadále zůstanou věcí, anebo dostanou svůj statut.
"Podali jsme společně s právníky návrh k přijetí změny v legislativě tak, aby právo uznalo zvíře jako živého tvora," říká Pavla Dorničová z Nadace na ochranu zvířat. "Na druhou stranu chápu, že to může přinést i některé problémy. Například dokud je zaběhnutý pes věcí, má obec povinnost se o něj půl roku postarat. Pokud by měl jiný statut, věřím tomu, že by se snažila této povinnosti zbavit. Takže věřím na zdravý rozum," vysvětluje.
