Lokální topeniště společně s automobilovým provozem jsou největším zdrojem polétavého prachu. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

  • 3
Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat servis spalinové cesty během léta a nyní marně shání kominíka.

Například v kominictví Šalounova nabízejí první termín až za čtrnáct dní a jinak na tom nejsou ani ostatní oslovené provozovny, brzká topná sezona překvapila většinu lidí. Proč právě spalinové cesty kontrolovat? Platná vyhláška (více zde) o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty jasně specifikuje povinnou frekvenci těchto služeb dle typu používaného paliva. 

Majitelé a provozovatelé spotřebičů paliv jsou ve většině případů povinni objednat jednou za rok kominíka na kontrolu spalinové cesty. Výjimku tvoří kondenzační plynové spotřebiče, u nichž vyhláška připouští jednu kontrolu spalinové cesty za dva roky.

Pokud jde o čištění, nejpřísnější pravidla platí pro spalinové cesty od spotřebičů na pevná paliva. V případě sezonního využívání těchto spotřebičů je třeba čistit komíny 2× a v případě celoročního 3× ročně. 

Podívejte se, co musí udělat kominík, když ho pozvete na kontrolu.

22. ledna 2015

Protože řada domácností stále topí právě pevnými palivy, nabízí se otázka, jak jednotlivé procesy rozložit v průběhu roku. Vyhláška v této souvislosti hovoří pouze o přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými čištěními a kontrolami by měly uplynout alespoň 3 měsíce.

Nános větší než pět milimetrů už je rizikem pro požár

„Je dobře, že vyhláška není přesnější, protože jde o typickou situaci, při níž je třeba použít zdravý selský rozum a důvěřovat odborníkovi. V praxi by měl četnost a rozestupy jednotlivých čištění určit kominík podle toho, jak často se daný spotřebič používá a jak moc je spalinová cesta zanesená. V Rakousku tuto povinnost přenáší přímo na kominíka dokonce zákon. Mám zákazníky, kteří využívají k ústřednímu vytápění kotel na dřevo. Zní to neuvěřitelně, ale k zajištění bezpečného provozu je někdy nezbytné komín během topné sezony čistit až šestkrát, to je každý měsíc,“ tvrdí Jaroslav Schön, prezident Společenstva kominíků České republiky.

V principu jde o to, abychom minimalizovali nebezpečí tím, že budeme spalinovou cestu čistit tak často, aby v ní nemělo co hořet. „Někteří výrobci komínových systémů uvádějí, že nános suchých prašných sazí by neměl překročit čtyři milimetry. Má to svou logiku, protože nános větší než 5 mm se už považuje za zvýšené požární nebezpečí,“ vysvětluje Pavel Dědič, člen rady Společenstva kominíků ČR.

Dříve byla pravidla přísnější

Podle Společenstva kominíků byla pravidla v minulosti daleko přísnější. Čištění komínů na pevná paliva se provádělo 12× ročně, tedy každý měsíc. Po roce 1981 se povinná roční frekvence snížila na šest čištění, ovšem s tím, že v případě nutnosti se služba provádí častěji. 

V návaznosti na nové spalovací zdroje a vyšší bezpečnost nových systémových komínů se zákonné lhůty dále prodlužovaly a frekvence snižovaly až do dnešního, poměrně benevolentního stavu. Nicméně odpověď na otázku, kdy čistit, je stále stejná: až se zjistí, že komín netáhne, je podle nich pozdě.

Minulá topná sezona se vyznačovala dvěma staronovými problémy. Po delším období bez poctivého mrazu v zimě celé Česko dlouhé týdny svíral smog, který běžně trápí pouze velká města a Ostravsko. 

Podle odborníků byly na vině kromě osobních automobilů právě lokální topeniště, která jsou zdrojem poloviny celkového objemu jemného polétavého prachu na území České republiky. Loňská topná sezona tak i tímto způsobem připomněla nutnost správně topit a starat se o spalinovou cestu.

Druhým problémem byly zadehtované komíny od kotlů na dřevní hmotu. „Na vině byla částečně špatná obsluha, ale také obecný požadavek zvyšovat energetickou účinnost spotřebičů spalin, což v důsledku vede ke snižování teploty spalin, kdy spaliny kondenzují (dehtují) už v kouřovodu a následně v komínu. Komín je tak zničen a v některých případech je jediná cesta k nápravě komín zbourat a postavit nový. Poctivý kominík ví, že u pevných paliv teplota spalin v průběhu komína nesmí poklesnout pod rosný bod, jinak je zle. Odstranit dehet z komína a kotle je finančně náročné a ne vždy to jde uskutečnit,“ připomíná Pavel Dědič (o problémech zadehtovaných komínů čtěte zde).

Platná právní úprava požaduje kominický servis i u spalinových cest sloužících pro spotřebiče na plyn. U nich je sice nižší riziko požáru, o to vyšší je však riziko otravy oxidem uhelnatým.