Nádherné lvy indické představila Zoo Praha. A těší se na lvíčata

Tři čistokrevné lvy indické, kteří byli reálnou předlohou lva ve znaku Přemyslovců a posléze i naší republiky, získala pražská zoo z indického Gudžarátu: jediného místa, kde tito lvi ještě žijí ve volné přírodě. Jejich příjezdu předcházela několikaletá složitá diplomatická jednání.

Ve středu lvího samce Jamvana (Džamvana) a lvice Ginni (Giny) a Suchi (Suči) ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek spolu s pražskou primátorkou a indickým velvyslancem představil v Pavilonu šelem a plazů. Zdůrazňoval přitom zásluhy dnes již bývalého velvyslance ČR pro Indii Miloslava Staška.

Po více než dvaceti letech jsou Jamvan, Ginny a Suchi prvními čistokrevnými lvy indickými, které se podařilo získat do evropské zoo, tedy pro Evropský záchovný program (EPP). A to především díky prestiži, jakou se pražské zoo podařilo ve světě vybudovat (je to 4. nejlepší zoo na světě, více zde). Mimo evropské chovy a Indii už se tito lvi chovají jen v Singapuru a Severní Americe.

Kdysi bývali tito lvi rozšířeni na velkém území Asie, dnes obývá posledních zhruba pět set zvířat malou oblast severozápadní Indie. Proto je pro zachování tohoto druhu tak důležitá kvalitní záchovná populace mimo Indii. A získání tří mladých a nepříbuzných lvů indických je pro evropský chov klíčové, protože vzešel z pouhých devíti zakládajících zvířat a potřebuje oživit krev (více zde).

Z Indie pochází i další pýcha pražské zoo, gaviáli indičtí či šestapadesátiletá slonice Gulab, jak zmínil na tiskové konferenci indický velvyslanec. Následoval poetický popis nových lvích přírůstků: když se jim podíváte do očí, zračí se v nich prý nejen nebe, ale i láskyplná péče, kterou jim věnovali chovatelé v Indii a teď už ji přes měsíc dostávají i od chovatelů v Praze.

Lvi se rychle a bez problémů aklimatizovali, už jsou k vidění

V lidské péči se narodili všichni tři noví lvi, kteří do Prahy přicestovali ze Zoo Sakkarbaug, tedy z bezprostřední blízkosti národního parku Girský les, posledního místa, kde ještě lvi indičtí žijí ve volné přírodě. Právě z Girského lesa také pocházejí prarodiče lvího tria. Zoo Sakkarbaug je nejúspěšnějším chovatelským zařízením lva indického, momentálně chová 56 těchto zvířat.

Kdy slaví noví lvi narozeniny

Lev Jamvan se narodil 5. dubna 2012 v Rampaza Genepool Centre, chovném zařízení v indickém Gudžarátu; později byl převezen do Zoo Sakkarbaug. Lvice Ginni se narodila 20. května 2012 přímo v Zoo Sakkarbaug, lvice Suchi přišla na svět na stejném místě 3. května 2010.

„Lvi jsou bohatstvím celé Indie. A že byli poskytnuti právě nám, je ohromnou poctou nejen pro Zoo Praha, ale i pro celou Českou republiku,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, který jejich získání považuje za skutečný mezinárodní úspěch.

Výměnou za tři lvy indické pražská zoo poskytne zoo v Sakkarbaugu pět klokanů Bennettových, dva karakaly, dva papoušky ara ararauna, dva papoušky ara arakanga a tři pávy zelené. Podpisem vzájemné smlouvy nicméně obě zoo potvrdily zájem o dlouhodobou spolupráci spočívající ve vzájemné výměně znalostí a zkušeností z oblasti chovu a veterinární péče o zvířata chovaná v lidské péči.

Chovatelé věří, že se konečně dočkají odchovu lvíčat

Do Prahy tři nová zvířata přicestovala 30. října, cestu zvládla i díky dohledu veterináře bez problémů. V prvních dnech po příletu si na nové prostředí a chovatele zvykala odděleně v samostatných ubikacích, lvice je však měly vedle sebe. Výhled do návštěvnického prostoru byl od počátku zakrytý rákosovou rohoží, aby si na něj lvi zvykali postupně. Například sklo pro ně bylo novým prvkem, který ze své domovské zoo neznali.

Typické znaky lvů indických

Od afrických příbuzných se tato zvířata odlišují již celkově menšími tělesnými rozměry. Typická je pro ně výrazná kožní řasa na břiše, což je v podstatě kožní záhyb táhnoucí se středem po celé délce břicha. Mají také povislejší pysky a výrazné nadočnicové oblouky.

Jamvan, Ginni i Suchi si velmi rychle zvykli na nové podmínky. Zvláště obě lvice se zakrátko chovaly, jako by v pražské zoo narodily.

Čtyři dny po příletu chovatelé pustili obě lvice k sobě a Ginni a Suchi se tak poprvé setkaly v jednom prostoru. Seznámení proběhlo velmi klidně, takže od té doby sdílejí jednu expozici, pouze na krmení je chovatelé rozdělují. Po dalších pár dnech se začala pomalu odstraňovat rákosová clona, aby lvice mohly pozorovat dění v návštěvnické chodbě i ještěry v protějším teráriu, což pro ně bylo veliké zpestření.

Lev Jamvan se do boxů v expozici nastěhoval o něco později, i jeho adaptace trvala o trochu déle než u lvic. U těch ale vzbudil velký zájem hned, jak se v jejich sousedství objevil. Zejména u Ginni, se kterou byl pohromadě již v Indii. I Suchi si ale někdy lehá až k seznamovací mříži do jeho těsné blízkosti.

Včera, měsíc a půl od chvíle, kdy dlouho očekávaná trojice vzácných lvů dorazila do Troji, byla rákosová clona zakrývající expozici zcela odstraněna. Návštěvníci pražské zoo tak již stojí těmto indickým krasavcům tváří v tvář. Do venkovního výběhu se ovšem tyto šelmy podívají až na jaře.

Historie chovu indických lvů v Zoo Praha

K chovu čistokrevných lvů indických v rámci Evropského záchovného programu (EEP) se Zoo Praha připojila v roce 2004. Do té doby chovala lvy africké a křížence, kteří byli za lvy indické pouze považováni; ani pokusy o jejich rozmnožení nebyly korunovány úspěchem. Posléze se ovšem ukázalo, že nejenom tito, ale většina lvů „indických“ chovaných mimo Indii, nejsou čistokrevní. Vesměs šlo o křížence lvů indických a afrických.

Proto byl celý chov „indických“ lvů v roce 1990 zrušen a od té doby měli návštěvníci pražské zoo možnost vidět pouze lvy africké. Jejich chov byl pozastaven v roce 2002, kdy pražskou zoo postihla zničující povodeň. Po rozsáhlé rekonstrukci Pavilonu šelem a plazů tu chovatelé v roce 2004 začali s chovem čistokrevné linie lvů indických. Přestože se jich tu za následujících deset let vystřídalo šest, odchov lvíčat se pro neplodnost či nevyhovující spárování zvířat zatím nepodařil.

Protože má ale Zoo Praha na chovu čistokrevných lvů indických dlouhodobý zájem, navázala spolupráci s indickými partnery. Vědoma si toho, jak evropské chovy těchto kriticky ohrožených kočkovitých šelem trpí tím, že po dvacet let nebyly oživeny novou krví. „Víc než dvacet let se z Gudžarátu – a tudíž ani odjinud z Indie – nepodařilo získat tamní poddruh lvů bez příměsi cizí krve k nám, do Evropy. Je malý zázrak a velká zásluha bývalého velvyslance v Indii ing. Staška, že Jamvan, Ginni a Suchi přišli do Prahy,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.