Gorily nížinné žijí v tropických deštných pralesích, které patří k druhově nejbohatším ekosystémům naší planety. A na jejich jídelníčku je to znát.
Hledáním potravy a její konzumací přitom stráví gorily nížinné žijící volně v přírodě většinu svého času. Při hledání potravy často ujdou víc než kilometr za den, rozloha jejich domovských okrsků se pohybuje od 5 do 30 km2.
Rozbory stále ještě přinášejí nová a nová překvapení
Počet rostlinných druhů, kterými se gorily živí, se určuje poměrně obtížně. Řada informací se získává takzvanými nepřímými metodami: především rozborem trusu. A zdaleka ne po veškeré zkonzumované potravě zůstávají v trusu identifikovatelné zbytky. Snadno lze samozřejmě určit různé druhy ovoce, jejichž semena tělo nestráví, a chitinové schránky některých druhů hmyzu.
Fotogalerie gorilí potravy |
Hůře se identifikují zbytky rostlin, listy nebo kůra. Přesnější složení potravy se pak dá zjistit jen celoročním přímým pozorováním habituovaných (tedy přivyklých na přítomnost lidí) gorilích skupin, těch je ale zatím jen několik. Částečně napomáhá i pozorování goril na mýtinách, takzvaných bai, kde se často setkává i několik gorilích skupin. Ani to ale nenabízí úplný pohled na gorilí jídelníček, protože na mýtinách se vyskytují jen některé rostliny z jejich bohaté stravy.
Přitom se uvádí, že strava goril v přírodě může obsahovat 150 až 300 různých druhů rostlin. Z toho téměř polovinu tvoří ovoce (48 %), přes 20 procent listí různých druhů stromů, podobné množství představují kořínky a výhonky často vodních rostlin a kolem pěti procent pak kůra stromů.
Významnou, i když objemově ne příliš velkou část jejich jídelníčku pak představují bezobratlí, především mravenci a termiti. Občas si gorily přilepší i larvami dřevokazných brouků nebo housenkami. A stále přinášejí primatologům nová a nová překvapení. Teprve nedávno se například zjistilo, že gorily rády sbírají i houby: malé podzemní plodnice podobné lanýžům.
Strava se mění v závislosti na ročním období
Přirozená strava goril je podle složení velmi bohatá na vlákninu, vitaminy i minerální látky, nechybí v ní ani proteiny. A logicky se během roku mění. V období dešťů (od března do listopadu), kdy je dostatek šťavnatého ovoce, mu gorily dávají přednost, zatímco v době sucha jedí mnohem víc listí a rostlin.
Dostupnost ovoce má rovněž vliv na to, kolik času tráví gorily jeho sběrem, a ovlivňuje tak i jejich denní rytmus. Některé výživné rostliny, obsahující velké množství živin a minerálů, gorily konzumují po celý rok. Zato jiné, na živiny chudší druhy, jedí jen v období nedostatku ovoce.
Složení potravy se liší i v různých oblastech
Areál výskytu goril nížinných pokrývá rozsáhlé území od řeky Sanaga ve středním Kamerunu až po Cabindu v Angole, na východě sahá až k řekám Kongo a Oubangui v Kongu-Brazzavile. V tak rozsáhlé oblasti se nacházejí různé druhy lesů, počínaje primárním deštným pralesem nížinného nebo horského typu až po druhotné pralesy. Druhové složení porostů jednotlivých lokalit se od sebe liší, což má samozřejmě vliv na jídelníček všech živočichů.
Pozorování na místě tyto rozdíly jednoznačně dokazují. Například, přestože se gorily nížinné většinou vyskytují v oblastech s bohatou pozemní nebo vodní vegetací, v národním parku Loango v Gabunu žijí gorily v lesích s velmi nízkým počtem pozemních druhů rostlin; pojídají tedy mnohem víc listů různých stromů. Na rozdíl od nich gorily v bažinách kolem řeky Sanga, které známe i díky výpravě ředitele pražské zoo Miroslava Bobka (reportáž z výpravy zde), tráví v období sucha mnoho času v bažinách, kde se krmí vodními rostlinami.
Dlouhodobě probíhající výzkumy goril nížinných v přírodě přinášejí stále nové poznatky, takže je jasné, že o nich ještě nevíme zdaleka všechno. Naštěstí už jsou ale naše znalosti dostačující na to, aby měly gorily žijící v lidské péči jídelníček maximálně přizpůsobený svým skutečným potřebám.
