Děti se pod vlivem televize dávají na kuchařinu. Nevědí, co to obnáší

aktualizováno 
V televizi vypadá kuchařský obor jako nádherné, výnosné, rozmanité a perspektivní řemeslo. Mnoho rodičů se pod tímto dojmem rozhoduje k výběru povolání pro své děti. Každodenní realita kuchaře je však daleko šedivější.

Mladý kuchař se často stane terčem kritiky šéfkuchaře. | foto: Profimedia.cz

"To vidíme i u nás ve škole. Ne že by se proto hlásily samy děti, ty v patnácti ještě nemají tak pevně stanovené preference, ale jsou často pod vlivem rodičů, kteří jsou z kuchařských show nadšení," popisuje zástupkyně ředitele pro praktické vyučováni Jaroslava Haiklová ze Střední školy gastronomické a hotelové v Praze -Braníku.

Jenže pak může přijít studená sprcha. "Je to třeba jako u tenistů. Mnoho povolaných a jen pár vyvolených. Několik kuchařů v republice je opravdu špička obdařená nejen invencí, ale i darem šoumenství, schopností vést organizačně kolektiv kuchařů. Ti pak mohou ohromovat diváky tím, co umějí. Zbytek, ty tisíce běžných kuchařů čeká normální práce. Dřina trvající třeba od pěti ráno do nevidím," popisuje Honza, kuchař s asi třináctiletou praxí.

Ne že by si stěžoval, kdyby měl dnes volit znovu, zase by se vyučil. "Mám to i přes to rád," dodává.

Ale vadí mu několik věcí. Prakticky nikdy se nedodržuje normální osmihodinová pracovní doba, obvyklé minimum je dvanáct hodin, ovšem s neplacenými přesčasy. Vadí mu, že někdy nemá ani čas se v poledne najíst. Vadí mu z principu, že se automaticky předpokládá, že si kuchaři nosí vlastní nože, což je u profesionálních značek dost velká investice. "Copak si zedník nosí na stavbu vlastní nářadí?"

Vadí mu katastrofální způsob ohodnocení. "Nevzpomínám si, že bych na výplatní pásce u sebe nebo kolegů viděl třeba 20 tisících hrubého. Pracuje se za pár korun, zbytek se vyplácí načerno," popisuje.

Tento způsob hospodaření považuje v gastronomii za obrovskou šedou zónu. Vše je podle něj zdánlivě v pořádku, horší je, když nastane průšvih. Z nízké mzdy se pak vypočítává nemocenská v případě úrazu, stejně tak na konci kariéry dostává kuchař velmi malý důchod.

Začíná to už na učňáku

Strašnou smůlu měl už v učení kuchař Tomáš, který je v současné době rád, že sehnal alespoň práci číšníka. Zažil už i situaci, kdy nedokázal "dokopat" majitele restaurace k podepsání smlouvy. Když skončil druhý měsíc práce, dostal padáka a ani korunu.

"Mám pocit, že jsem se při praxích skoro nic nenaučil. Kuchaři nás vůbec k ničemu nepustili. Praxi jsem strávil krájením cibule a podobnými pomocnými pracemi, ale k plotně jsme se vůbec nedostali," popisuje. Jeho škola podle něj vybírala provozovny podle toho, kolik byly ochotné škole za učně platit. A restaurace, kde se praxe konala, toho pak využívala: získá tak velmi levně pracovní sílu.

Ale ono to má na druhou stranu i vlastní logiku. Šéfkuchař nemá ani jinou možnost. Má své práce dost a nemá čas se učňům věnovat. Takže je nechá dělat to, co mohou zvládnout samostatně. Systém, kdy by parta učňů pod dohledem mistra odborného výcviku připravovala například personální obědy, už prakticky neexistuje.

Hledání práce je horor

Podobným způsobem "připravený" kuchař má velmi špatnou pozici při hledání práce. Zkuste si vyhledat pozici kuchař na některém personálním severu. Prakticky všichni chtějí hotového kuchaře. Jenže tomu není vyučenec schopen dostát. Jediné, co může, je žádat o vzácné místo pomocného kuchaře a několik let získávat zkušenosti.

Pak můžete dosáhnou platu, jaký se aktuálně nabízí. Pokud už vůbec majitel hospody v inzerátu předem nabízí mzdu, pohybuje se obvykle od 8 500 do 20 000 korun. Protože za minimální mzdu nikdo nepůjde pracovat 12 hodin denně, je jasné, jakým způsobem bude mzda vyplácena (finanční úřad to zřejmě ignoruje).

Záleží na šéfovi

"Já jsem měl ohromné štěstí, že na první štaci jsem nastoupil do Club hotelu Průhonice a měl jsem jako šéfkuchaře pana Ladislava Samka. To bylo v porovnání s tím, co jsem zažil na učňáku, blaho," popisuje kuchař Honza.

Zacyklený byznys

Majitelé hospod jsou v rozporuplné situaci. Tlak na nízké ceny je nutí šetřit, kde se dá. To platí i o nákladech na mzdy a poddimenzovaný stav personálu. Kdyby měli vést seriózně účetnictví a platit lidi tak, jak by měli, museli by podstatně zdražit a v sousední konkurenci zavřou krám.

Nejenže se dokázal mladému kuchaři, kterému se ještě trochu třásla kolena, věnovat, ale trpělivě a bez křiku mu ukazoval, co a jak. "A navíc uměl to, co už jsem snad na žádném pracovišti nezažil, pochválit. A podle toho to vypadalo v celé té partě, byla radost chodit do práce a dobrovolně dělat víc, než bych musel," vzpomíná.

Na kolektivu, který vznikne v kuchyni, velmi záleží a je důležité, jak si lidi porozumí. A když si lidsky se šéfem nesednete, není problém, aby vás tak dlouho peskoval za chyby, až to psychicky nevydržíte a jdete o dům dál.

To ostatně může být důvodem, proč je v tomto oboru poměrně velká fluktuace a každý z kuchařů za život vystřídá mnoho pracovišť. A není se co divit, při práci v kuchyni každý prožívá obrovský stres a ne každý má náturu na to, aby ho zvládal. I to má druhou stranu mince: stres vzniká proto, že se šetří a práci, která byla například původně pro pět lidí, v současné době dělají tři a podobně.

Co může udělat učeň

Už během školy se začíná třídit, koho to skutečně baví a je ochotný tolerovat i tu dřinu, která ho bude celý život čekat, a kdo pravidlo "makat" není ochoten rozdýchat.

Dali byste své dítě vyučit kuchařem?

celkem hlasů: 2222

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 7. listopadu 2013. Anketa je uzavřena.

Když bude chtít samo 1183
Ne 843
I když bude chtít, zarazím mu to 123
Ano 73

Už během praxe je třeba být maximálně aktivní, nedat šéfkuchaři pokoj a dávat mu o sobě vědět, že člověka obor zajímá, že si vaří třeba i doma. Nesmí mít tendence se zašívat a vyhýbat povinnostem.

Kluk (nebo holka), kteří si získají dobrou pověst, mají daleko větší šanci, že jim škola i pomůže najít první místo, třeba tam, kde se na praxi osvědčili. Solidní školy také posílají nejlepší studenty na výměnné pobyty do škol v okolních zemích. A tam to (na rozdíl od nás) funguje tak, že škola má vlastní středisko praktického vyučování, kde se učni připravují pod odborným dozorem. Představte si, že byste půl roku denně chodili do kurzu vaření s individuálním přístupem, probrali všechny hlavní světové kuchyně včetně regionálních. Pak si rovnou můžete stoupnout ke sporáku a nebýt za nemehlo, které umí jen obalovat řízky a smažák.

S tím souvisí, že by se učeň měl jazykově připravovat. A nejraději i mimoškolně. Jinak na podobné praxi nemá šanci. Prostě začíná si budovat lepší pozici už během studia. A hlavně, za čas, až se v zaměstnání dostane na alespoň standardní úroveň, měl by vyrazit do světa, na zkušenou.

"Jen si vzpomeňte, když se vrátil Pohlreich z Austrálie a začal se pokoušet přenášet do české gastronomie zahraniční standardy a vysvětlovat, jak se tam v obrovské konkurenci musí makat. Působilo to jako zjevení," vzpomíná Honza a lituje, že to po vyučení taky neudělal a nikam nejel.

Autor:

Nejčtenější

Svatomartinská husa krok za krokem: peče se sama bez kontroly 13 hodin

Sliny se sbíhají i na obrázku

Dozlatova pečená husička patří k oslavám svatého Martina stejně jako Ježíšek k vánočním svátkům. Ideální je vložit ji...

V Paříži na ryby? Kvůli imigrantům dnes musíte mít odvahu, řekl Vágner

Rybář Jakub Vágner v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (13. listopadu 2018)

Jakub Vágner je rybář, který proslul „hony“ za téměř vymřelými rybami po celém světě a několika světovými rekordy. Dnes...

Nájem platí Šárce Grossové, mají boží svíčkovou a od šéfové první hvězdu

Jitka a Santo Pagana na terase pražského podniku Černý kohout s výhledem do...

Jen těžko lze nahradit někoho, kdo je jako doma jak v kuchyni svého podniku, tak v jeho organizaci. Nekompromisně to v...

Pohlreich už zase vaří v televizi. V neděli dopoledne a opět lehce

O zeleninu není nouze ani v nové řadě Teď vaří šéf, protože Zdeněk Pohlreich...

Zdeněk Pohlreich z obrazovek úplně nezmizel, pěkně v klidu si pro své fanoušky připravil další lehké recepty, po...

Pohlreich přesvědčí i dýňové odpírače. Rychlá polévka z jednoho hrnce

Dýňová polévka s praženými semínky

Ve třetím pokračování pořadu Teď vaří šéf!, kde Zdeněk Pohlreich ukazuje light recepty pro celý den, nechybí ani návod...

Další z rubriky

OBRAZEM: Ty nejlepší fantastické pohledy z dronů na svět kolem nás

Snímky nejrůznějších přírodních scenérií, sportovních klání, městské zástavby....

Snímky nejrůznějších přírodních scenérií, sportovních klání, městské zástavby. Vše nafocené z ptačí perspektivy díky...

OBRAZEM: Mláďata zvířat celého světa v podzimních kulisách Zoo Praha

Podzim není úplně typickým obdobím pro mláďata, v pražské zoo jich ovšem lze o...

Podzim není úplně typickým obdobím pro mláďata, v pražské zoo jich ovšem lze o letošním krásném podzimu obdivovat...

Vím, že jako „ti po Pohlreichovi“ neujdeme srovnávání, říká Jitka Pagana

Jitka Pagana, moderátorka nového pořadu Ano, šéfová!

Zdeňka Pohlreicha obdivuje po stránce profesní i lidské, jeho show Ano, šéfe! roky sledovala s přirozeným zájmem...

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova
Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát rozvedené samoživitelky tří dětí by vydal na několikadílný román. Ačkoliv poslední rok nebyl pro paní Janu jednoduchý, potkalo ji i štěstí splnil se jí její velký sen. V soutěži společnosti Wüstenrot totiž vyhrála hlavní cenu – novou kuchyni v hodnotě 150 000 Kč. Konečně to tedy vypadá, že už se blýská na lepší časy. A že to bylo potřeba…

Najdete na iDNES.cz