"Připadalo nám, že dětem z města úplně chybí vztah k zemědělství. Nechápou, že jíst zeleninu neznamená jen koupit si ji v samoobsluze, vůbec netuší, kolik to dá piplačky, než se mohou zakousnout do mrkve," říká Lenka Hrkľová, šéfka klubu.
Kroužek mají jednou týdně vždy hodinu a chodí tam děti od čtyř do sedmi let. Tak, jak se probouzí příroda, společně si upraví kousek záhonku a sejí a sázejí podle toho, na kterou plodinu je čas.
"Děti jsou spokojené a hlavně překvapené, jak se rostlinky za týden vytáhly a hlavně vidí, že jejich společná práce má nějaký efekt. To se jim u hračky třeba za stokoruny nestane. Panenka mluví a čurá, ale pořád dokola, takže se jim za chvíli omrzí," vysvětluje vedoucí.
Děti samozřejmě nevydrží soustředěně hospodařit celou hodinu. "Chvilku si hrajeme s motyčkami a hráběmi, pak zaléváme, ale za chvíli se děti rozprchnou po zahradě," vypráví lektorka Lenka Kubalová, která kroužku poskytla kousek vlastní zahrady. "Navíc to tu máme dost velké, takže se děti mohou vyběhat a vyřádit. Kluci nejradši jezdí po zadku z hromady, která nám tu zbyla po výkopu kanalizace, nebo se houpají," popisuje.
Kluci jsou fascinovaní obyčejným starým zrezavělým zahradnickým kolečkem. Rozhodně víc než novou károu, kterou má jejich tatínek v garáži. "A holčičky hledají žížaly, nebojí se je chytnout ani do ruky, navíc začínají růst pampelišky, takže to brzy bude na věnečky a možná dojde i na pampeliškový med," plánuje Kubalová.
Trend pokusit se děti seznámit s běžným fungováním klasického hospodářství je stále silnější. Štěstí mají například děti, které chodí do školky do Ekologického centra hlavního města Prahy, kde mají k dispozici celé hospodářství včetně slepic, králíků, koz i koní.
V rámci takzvaného komunitního pěstování nedávno vzniklo sdružení Prazelenina v Holešovicích, kde si rodina může pronajmout kousek plochy a společně si tam zahradničit (více zde). Podobné aktivity má například i Kulturní centrum Zahrada na pražském Jižním Městě.
