Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Devatenáctiletý, ještě studující kamnář je čtvrtý nejlepší v Evropě

aktualizováno 
„Pro mě byla kamnařina jasná volba. Dělá ji táta, strejda, i děda zámečník dělá do topidel. Když jsem na základce přišel ze školy, hodil jsem tašku a hned za tátou do dílny, prostě mě to bavilo,“ usmívá se Michal, který má ve svých devatenácti jasno. A slibnou budoucnost před sebou.

Svoje řemeslo opravdu ovládá. Na to už má Michal Podsedník v ruce nejen výuční list, ale čerstvě i čtvrté místo z „kamnářské olympiády“ EURO 2015, tedy z evropské soutěže kamnářů do pětadvaceti let, která se koná každé čtyři roky.

Fotogalerie

V rakouském Welsu skončil na konci ledna po třídenní soutěži ve stavění kamen jako první Švýcar, druhý Němec, třetí Rakušan, hned za nimi Michal. A čtvrté místo v konkurenci zemí, kde nebyla kontinuita kamnářského řemesla na desetiletí přerušena jako u nás, je naprosto skvělé. 

„Umístit se hned za reprezentanty zemí, v nichž je kamnářské řemeslo na nejvyšší úrovni v Evropě, to je velký úspěch. Michal je kamnář srdcař, jako jeho učitel to dobře vím a věřím, že ve svém snažení a píli nepoleví,“ komentoval úspěch svého žáka Pavel Rynda, prezident Cechu kamnářů ČR, který vede odbornou přípravu učňů na pražském Jarově a Michala do soutěže sám navrhl. Pyšný je na žáka své školy i ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické Miloslav Janeček. 

Jako nejmladší a ještě studující soutěž zvládl jako profík

Sluší se zmínit, že Michal byl mezi evropskými reprezentanty nejmladší a jako jediný ještě studující, ostatní mladí už se ve svém oboru živí. Bezprostředně po soutěži byl z výsledku zklamaný, čtvrté místo vždycky trochu bolí, s odstupem je ale sám z výsledku nadšený.

Technický list kamen měl dopředu nastudovaný dobře, nic nepodcenil, ale svoji roli jednoznačně sehrála nervozita a nezkušenost. Michal ale nezapadl a svůj boj s časem, aby kamna stihl dokončit v limitu, nakonec se ctí ustál. 

Mezi účastníky vládla podle Michala příjemná atmosféra a navzájem si vycházeli...
Kamna stavěli všichni stejná, záleželo na detailech.
Poslední soutěžní den s Michal obával, aby kamna vůbec stihl dokončit. Natolik...
Soutěžní komisaři zkoumají Michalova kamna, která stavěl po tři soutěžní dny -...

Účast oceňuje jako zkušenost k nezaplacení. „Mile mě překvapili ostatní soutěžící, protože jsme se všichni snažili si navzájem pomáhat, půjčovali si nářadí a podobně. Obrovskou podporou pro mě byla rodina i lidé z kamnářského cechu, strašně si toho vážím,“ říká mladý kamnář.

Chce to nadšení i výdrž, pak je stavění kamen radost

S Michalem si povídáme v kamnářské dílně jeho domovské pražské školy, na jejímž internátě jako mimopražský i bydlí, pochází totiž z Bystřice nad Pernštejnem. A momentálně jsou v Česku jen dvě školy, kde se lze poctivou kamnařinu naučit. Právě v Praze na Jarově a v Horní Bříze.  

Střední odborná škola stavební a zahradnická

Střední odborná škola, která absolventům základních škol z celé republiky (mají svůj vlastní domov mládeže) nabízí celkem 37 studijních a učebních oborů, například uvedenou kamnařinu, ale i obory jako je truhlář, zahradník, tesař, klempíř, kominík, instalatér, malíř, pokrývař a další.

Prohlédnout si školu včetně špičkově vybavených dílen mohou zájemci v rámci Dne otevřených dveří v úterý 17. února od 14 do 17 hodin (více zde). 

A buďme za ně rádi, za socialismu se totiž provozování kamnařiny jako typické drobné živnosti netrpělo a v šedesátých letech se tento obor přestal vyučovat úplně. Spousta domácností navíc začala topit levným plynem, od tradičních kamen se upouštělo a kamnařina se stala zapomenutým řemeslem. Až po revoluci, v roce 1995, nadšenci založili Cech kamnářů České republiky, posléze se podařilo obnovit i učební obor kamnář. A bylo na čase, protože řada domácností se k topení dřevem v kamnech opět vrací.

Ačkoliv Michal už mohl s výučním listem prchnout zpět do rodné Bystřice a vydělávat, na škole ještě zůstal. Studuje první ročník dvouletého nástavbového studia, aby se domů vrátil s maturitou. Ale s pokorou i hrdostí nám do detailu předvádí nádherná kamna, na kterých se učni na Jarově kamnařinu učí.

Krásně umí mluvit i o sálavém teple kamen, na které nedá dopustit jako na nejzdravější možné vytápění. Evidentně kamnařinu miluje a považuje ji za umění. „Líbí se mi, že je to skutečně tvůrčí práce. Musím umět kamna navrhnout i postavit, od začátku je to celé na mně. Je nádhera přijít k někomu domů a za týden mu tam postavit kamna, která budou jeho rodině sloužit po generace, za nutné minimální údržby samozřejmě,“ vypráví nadšeně. Navíc věří, že kamnařina jako obor má vzhledem k úbytku fosilních paliv budoucnost.

Věříte, že i dnes platí pořekadlo „Řemeslo má zlaté dno“?

celkem hlasů: 1517

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 22. února 2015. Anketa je uzavřena.

Ano, jednoznačně. Kdo něco umí a nebojí se práce, nemusí mít o svoji budoucnost obavy. 1340
Nevím, mám pocit, že lidé neumějí manuální práci ocenit. 120
Určitě, hodně řemeslníků hřeší na to, že jich je málo. 35
Asi ano, ale neměl bych k tomu odvahu. Práce v kancelář je pro mě pohodlnější. 22
Autor:



Nejčtenější

Pohlreich v dětském koutku: Kdybyste jim vařili modré z nebe, nesnědí to

Zdeněk Pohlreich vysvětluje rozdíl mezi běžnou a panko strouhankou.

Zdeněk Pohlreich se dostal v poslední řadě pořadu Ano, šéfe! do pekla dětského koutku, který evidentně nesnáší. V...

Pohlreich: To jsem ještě nikdy neviděl. Televize už dlouho tak nepípala

Pohlreich učí atraktivně aranžovat pokrmy na talíři.

Předposlední díl Pořadu Ano, šéfe! připravil Zdeňku Pohlreichovi výživné překvapení v hotelu Kamenný vrch v Chomutově....



Pohlreich odhalil rozpory v kuchyni. Kuchaři to zabalili kvůli neshodám

Bývalý šéfkuchař Vladimír Hanzelka dnes už vaří v Novém Jičíně.

V pořadu televize Prima Ano, šéfe! se odehrálo drama, které je velmi časté v mnoha restauracích. Až po návštěvě...

KVÍZ: Panenka, plecko, krkovice. Vyznáte se ve vepřovém mase?

V chladírně jsou jednotlivé roztříděné kousky připravené pro čisté kuchyňské...

Myslíte si, že by z vás mohl být dobrý řezník? V našem dalším kvízu se můžete otestovat. Podívejte se na „slepou mapu“...

Díky tatře hnoje vydupala zahrádku i z jílovité země. Trvalo to 40 let

Zahrádka kolem rodinného domu u Frýdku-Místku je pečlivě udržovaná.

Když před čtyřiceti lety manželé v obci nedaleko Frýdku-Místku dostavěli nový dům, postavili nový plot a provedli nutné...

Další z rubriky

Soutěžte o vouchery na vodou ředitelné barvy a splňte si svůj tvůrčí sen

Pošlete fotografii svého originálního výrobku a popište jeho vznik. Vítány jsou...

Přetváříte rádi cokoliv, co dosloužilo původnímu účelu, nebo tvoříte zbrusu nové věci? Pochlubte se. Ať jste tvořivá...

Rus povýšil dírkovou komoru na umění, vyrábí ji ze dřeva a mušlí

Fotoaparát Rus vyrábí z dřeva vyplaveného mořem a kamínků a lastaur.

Sergej Lebeděv z Kaliningradu miluje dřevo a rozhodl se z něj vyrábět fotoaparáty. Skládá je ze dřeva, oblázků a...

VIDEO: Dřevěné modely jsou dokonale funkční. Pohánějí se gumičkou

Modely jsou velmi precizně a funkčně provedené.

Ukrajinská společnost Ugears v dnešní přetechnizované době sází na mechanický pohon. Vyrábí stavebnice dřevěných...

Najdete na iDNES.cz