„Původně jsem pracoval jako účetní. Jenže pak jsem jel navštívit bratra do Hongkongu, kde jsem se narodil. A tam jsem se naučil dělat Dračí bradu a rozhodl jsem se, že ten dezert budu dělat až do konce života,“ vypráví Chin.
„Je to klidná práce a když přijdu domů, můžu klidně spát a neřešit pořád nějaké problémy jako předtím v kanceláři,“ vysvětluje důvody svého rozhodnutí. Předtím pracoval jako finanční a účetní kontrolor a byl na nejlepší cestě si zajistit blahobytný život.
Hongkong navštívil v době, kdy už bylo starodávné umění Dračí bradky na pokraji vymření a ovládalo ho jen velmi málo lidí. Od jednoho z nich se podařilo za pět tisíc dolarů recept získat.
To vše se stalo už na konci 80. let minulého století a po pár letech po návratu do Kanady se Chin prezentoval se svým zákuskem spíš jako nositel pokračování tradiční čínské kultury.
Dnes už naučil tomuto umění i své syny. V ulicích montrealské čínské čtvrti předvádějí výrobu vzácného pamlsku a vyrobené kousky pak rozdají dětem po 70 centech, tedy asi po 15 korunách.
Proč to číslo 8 192 v perexu? Vychází to z technologie výroby vousů. „Začínám s cukrem nebo kukuřičným sirupem ve formě gelu. Pak to ponořím do kukuřičného škrobu, vytahuji do vláken a překládám,“ vysvětluje. Takže pak geometrickou řadou dojde k 8192 vláknům, která se natrhají na kousky a plní se sezamem, arašídy, kokosem a čokoládou.
Čínská čtvrť je tradičním místem plném turistů a pro ně je Johnnyho umění velkou atrakcí, takže o zákazníky nemá nouzi. Cenu má minimální, například na letišti v Hongkongu stojí podle jeho slov zákusek čtyřicetkrát více.
.
