Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Digitální termostatické hlavice už nestojí mnoho, měly by se vyplatit

aktualizováno 
Digitální hlavice lze koupit za ceny od 500 do 2 000 korun podle značky. Teoreticky by měly ušetřit až třicet procent energie k vytápění.

Digitální termostatická hlavice od výrobce Elektrobock | foto: Marek Burza

"Údaj o úspoře ale berte trochu s rezervou. Při regulaci topení nejvíce záleží na tom, jak ji používáte," upozorňuje technický poradce Milan Vítovský ze společnosti Honeywell. Zároveň ale dodává: "Udělá za vás automaticky totéž, jako byste při odchodu do práce ručně přeřídili termostatickou hlavici na radiátoru na nižší teplotu," vysvětluje.

Kam se hodí

Nemá cenu pořizovat digitální hlavice do menšího bytu s plynovým kotlem, jehož obyvatelé mají podobný časový rozvrh. Pak celou regulaci obstará termostat kotle.

Ve větších rodinách to ale funguje jinak. Každý ze členů rodiny má jiný časový harmonogram. Když se například děti vracejí ze školky ve čtyři, potřebuje se vytopit obývák, v ložnici stačí zatopit až v šest, v každé ovšem jinak podle zvyklostí jejího obyvatele. Takže termostat se nařídí na zmíněnou čtvrtou, ložnice se pak hlavicí regulují zvlášť. Z toho je vidět, že není třeba pořizovat ji do každé místnosti, ale jen podle logiky provozu domu.

Postup výměny starého termostatu za nový. Někteří výrobci k hlavici nabízejí i

Postup výměny starého termostatu za nový. Někteří výrobci k hlavici nabízejí i dálkové ovládání.

Hlavice bude dobře fungovat i v bytech s centrálním vytápěním, kde jinak není jiné než manuální řízení možné. "Ale pozor, i když máte poměrové měření spotřeby, výpočet je složitější a liší se dům od domu. Takže i kdybyste skutečně fyzicky ušetřili 30 procent tepla, faktura tomu nebude odpovídat," říká Vítovský.

Co to umí

Digitální hlavice pracuje na stejném principu jako obyčejný termostat k plynovému kotli. Podle typu můžete obvykle zvolit týdenní program, například rozdílný pro všední dny nebo víkendy, případně na každý den zvlášť.

"To je hlavní výhodou. Nejenže je nastavení teploty přesnější než u běžné termostatické hlavice, ale nemusíte myslet na to, že byste ji měli před odchodem z ložnice ztlumit. Když se ve zbytku domu topí a vy neregulujete, zbytečně plýtváte teplem," doporučuje Petr Šimák z pražského hobbymarketu Bauhaus. Podle něho jsou ceny podobné, liší se spíše filozofií programování. Některé je dokonce možné předprogramovat i v počítači a nastavení pak přenést pomocí USB kabelu do hlavice.

Každý den si rozdělíte na několik časových pásem a přiřadíte jim buď komfortní, nebo úspornou teplotu, jejíž výšku si určíte sami. Jediný rozdíl oproti termostatu je v tom, že je elektronika mechanicky napojena na ventil radiátoru.

Redukce zleva: Danfoss, Herz, Myjava, Giacomini

Redukce zleva: Danfoss, Herz, Myjava, Giacomini

Před koupí je třeba zjistit, od jaké značky máte staré termostatické hlavice a ventily, mívají totiž rozdílný průměr a stoupání šroubení. Na nejběžnější značky (například Honeywell, Heimeier nebo nové Oventropy) není třeba použít redukci. Výrobci digitálních hlavic obvykle buď ještě přibalují redukce, aby šel připojit prakticky libovolný radiátor, anebo je možno je doobjednat, což je stovková záležitost.

Hlavice mají i další zajímavé vychytávky. Například poznají, když budete v ložnici větrat a automaticky se uzavřou, abyste zbytečně netopili do otevřených oken. Pravidelně se také starají o údržbu ventilu – jednou za čas ho i mimo topnou sezonu uzavřou a otevřou, aby nezarezával a měl stále hladký chod.

Mají jedinou nevýhodu: jsou slyšet. V okamžiku, kdy teplotní čidlo zjistí, že je v pokoji zima, má snahu pootevřít ventil. Roztočí se malý motorek a jeho chod společně s převodovkou není úplně neslyšný. Kdo má hodně lehké spaní, mohlo by ho to při spaní rušit.

Hlavici napájejí obyčejné tužkovky, alkalické bez problému vydrží rok i déle. Je ale běžné, že displej s předstihem hlásí nebezpečí vybití. Baterie je totiž třeba vyměnit během několika desítek vteřin, abyste nepřišli o své oblíbené nastavení a nemuseli vše nařizovat znovu.

Autor:




Nejčtenější

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Další z rubriky

Pohlreich ochutnává jídlo v jídelně na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
VIDEO: Pohlreich jako šéf v obří školní kuchyni, zabijáku čerstvosti

Na adresu Ano, šéfe! dorazila stížnost studentů olomouckého Slovanského gymnázia: nejede jim rozvařené a studené jídlo bez chuti a Zdeněk Pohlreich se jim...  celý článek

Výzkumníci odebrali 159 vzorků kohoutkové vody.
Kohoutková voda v zahraničí je plná mikroplastů. U nás se to neměří

Studie společnosti Orb Media odhalila, že přes 80 procent kohoutové vody ve světě je kontaminováno mikročásticemi plastů. Zatímco o mikroplastech v mořích se...  celý článek

Domácí vejce nebudou mít hezky barevné žloutky, pokud slepicím nedopřejete dost...
Barevným vaječným žloutkům pomáhá chemie. Domácí vejce nemusí být lepší

Domácí vejce nemusí být vždy lepší než kupovaná. Záleží na tom, zda mají slepice dost pastvy, ne jen dvorek vyhrabaný až do hlíny. A kdo chová vlastní slepice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.