Diskuze

Milovníkům exotických rostlin hrozí postih za šíření invazních druhů

Pěstujete si naivně plot z křídlatky nebo obrovský bolševník na okrasu? Vystavujete se nejen nebezpečí, že vám tyto dominantní druhy zaplevelí pozemek, ale i postihu za šíření invazních rostlin. Ohrožujete nejen svoji zahradu, ale i široké okolí.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
HH

hnusil

16. 11. 2009 16:27
IKEA

Hm, tak to ma zlicinska IKEA problem, za ty vysazene aleje akatu :)

0 0
možnosti
MK

Pedrosan

16. 11. 2009 9:48
Kdo ... ?

Nějak nechápu tuto větu :

Každou nově zjištěnou lokalitu, kde se vyskytují, je potřeba ihned

nahlásit  a zlikvidovat.

Kdo ji má nahlásit a kdo zlikvidovat ? U nás jsou stovky míst porostlých křídlatkou a netýkavkami ,většinou na březích řek nebo u silnic mezi příkopem a polem. Likvidace nikoho nezajímá a plochy se každý rok rozšiřují . Silničáři si každoročně posečou své příkopy , což není žádná likvidace , a na druhé straně příkopu křídlatky úspěšně rostou a kvetou . To všechno přímo ve městě , kde kolem jezdí tisíce lidí.

V okolí řek se nikdy nic nelikvidovalo .

0 0
možnosti
H

habr

16. 11. 2009 17:12
Re: Kdo ... ?

To je jednoduché. Nahlásit novou lokalitu invazní rostliny může každý. Likvidovat musí vlastník pozemku. pokud to neudělá on, udělá to obec na jeho náklady. Pokud se jedná o uvedený příklad, tak je třeba se podívat do katastrální mapy kdo je vlastníkem pozemku u silnice. Za příkopem to zpravidla není již správce silnic. Podél vodotečí je často vlastníkem břehů správce povodí.

Popravdě oni na to pečou, dělají mrtvého brouka a ministerstvo zemědělství vyhrožuje zemědělcům, že když nebudou likvidovat invazní rostliny seberou jim dotace, ale o správcích povodí, kteří mají nejvíce zamořené pozemky a spadají do jeho rezortu se nehovoří.

0 0
možnosti
+

+Granit+

15. 11. 2009 22:25
zajímavé

jak si všimli zlatobýlu, topinamburu či netýkavky, přitom si už z dětství vzpomínám, že že tyhle rostliny tvořily souvislé plochy, takže pokud se toho chtějí zbavit, tak už je asi pozdě, co se křídlatky týče, tak tu jsem zaznamenal ponejvíce u vodních toků, zajímavé bylo, že když na našem odboru životního prostředí před pár lety zjistili, že je to nežádoucí rostlina, tak je nenapadlo nic lepšího než vzít křovinořez a kolem těch potoků to párkrát pokosili, takže se jim podařilo zaplevelit břehy po celé délce toku ;-D;-D;-D

0 0
možnosti
H

habr

16. 11. 2009 0:12
Re: zajímavé

Netýkavka žláznatá - pamatuji se, že asi před 30 lety se o ní rvali zahrádkáři jako o novinku do zahrádek. Ale už se začaly objevovat okolo potoků a řek, nicméně byly to plošky, dnes se můžeme bavit o hektarových porostech. Topinambur je běžně pěstoval (sladká brambora) takže souvislý porost, zlatobýl se začal šířit krátce po vymření králíkářů, odstavění zemědělců a nástupu realitek.

Ale hlavně během těch desetiletí se teprve zjistilo a prokázalo, zda určité nepůvodní rostliny poškozují a původní druhové složení území.

Posečení křídlatky a ponechání na místě aby tam zaschla není příčinou (pokud zaschne) jejího šíření. Ty břehy se víc zaplevelily přirozenou cestou - kousky utržených kořenů, semeny a kořenovými oddenky.

0 0
možnosti
J

joensfredriksson

15. 11. 2009 22:17
bureaucratie

zas mají úředníci a ochranáři co dělat, u nás se prostě musí regulovat věechno - co takhle to nechat na samoregulaci - jako třeba automobilová doprava - v Athenách nebo Istanbulu nikdo nic nereguluje a zácpy tam nejsou o nic horší než v Londýně, kde se platí mýto...a tak je to se věim - vždyť je úplně jedno, jakej druh je původní, a kde je  navíc hranice původnosti, všechno sem přišlo odněkuď, nakonec i Češi...

0 0
možnosti
H

habr

15. 11. 2009 22:26
Re: bureaucratie

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by se asi na tu samoregulaci všichni vrhli a každý by se na nějaké likvidování bolševníku, a dalších organismů klidně vykašlal. Jenže v článku se píše jen o několika rostlinách, kdyby se zabrousilo do hmyzu apod., tak by to většina lidí nerozdýchala.

Jenže problém invazních druhů je celosvětový a v některých případech uměle dovlečený organismus působí nenávratné škody. Například kozy, kočky a další domestikovaná zvířata i na Galalpágách a jiných ostrovech, králík, liška, pec dingo v Austrálii, mnoho druhů ryb, které se třeba na trupech lodí dostaly do amerických řek apod. Invazní druhy jsou celosvětový problém a boj s nimi není výmysl českých úředníků a ochranářů, ale celého světa. 

0 0
možnosti
ZA

azojaši

15. 11. 2009 17:56
nechápu

jak může někdo pěstovat bolševník na okrasu. vždyť je to šerednej plevel

0 0
možnosti
J

joensfredriksson

15. 11. 2009 22:17
Re: nechápu

no, hezký to neni, ale když se mu

to líbí...

0 0
možnosti
JH

Sub7

15. 11. 2009 11:38
černobílé vidění

Co je a co není původní druh? Ve světě, který se mění, dochází k přirozené migraci rostlinných i živočišných druhů, křížení a vzniku nových, zániku starých. Na jedné straně cítíme zánik starých jako určitou ztrátu, na druhé straně bychom měli být názorově konzistentní a nehodnotit události v našem dnešním krátkodobém horizontu jinak, než evoluci v dlouhém čase. Jestliže říkáme, že úspěšnost některých druhů v historii byla způsobena jejich schopností přizpůsobit se, pak uvedené a další invazní druhy mají tytéž předpoklady. Je to evoluce, o níž v jiném kontextu rádi hovoří titíž lidé, kteří druhým dechem její dnešní důsledky popírají jako apriorně špatné a nežádoucí. My to nedokážeme zvrátit, nanejvýš to můžeme s vynaložením nemalého úsilí a nemalých nákladů na malou chviličku nepatrně přibrzdit. Otázka je, jestli se tedy marně po donkichotovsku pokoušet vzdorovat nevyhnutelnému, nebo jestli se s tím naučit žít.

0 0
možnosti
JH

Sub7

15. 11. 2009 11:41
Re: černobílé vidění

V článku je zmíněno mimo jiné, že některé z těchto invazivních druhů dokáží vyprodukovat velké množství kvalitního humusu. Uvědomíme-li si, že půda je velmi významnou součástí biotopu, a jaké ztráty nám na ní způsobilo intenzivní zemědělské hospodaření posledních desetiletí, spojené s nevhodně provedenou meliorací, hnojením rušením mezí a remízků, pěstováním nevhodných plodin v nevhodných podmínkách a splachem půdy atd., pak musíme uznat, že rychlá obnova půdního fondu je v zásadě nemožná. A že jediná byť jen teoretická cesta vede právě k tomu nechat pozemky chudé na živiny zarůst nějakou rychle až agresivně rostoucí rostlinou (k čemuž jsou jakoby předurčeny invazivní a ruderální druhy), která dokáže vrstvu nového humusu vytvořit.

0 0
možnosti
RP

radim36

15. 11. 2009 8:49
Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Současné rostliny označované jako invazivní není problém udržet nebo i zlikvidovat na udržovaných plochách, zahradách, polích, sekaných náspech. Jsou to totiž vesměs rostliny vysokého vzrůstu, takže nápadné a když se najde někdo, kdo je zlikviduje ve fázi růstu, výšky pár desítek centimetrů, skomírají a mizí. Na těchto plochách jsou invazivní rostliny právě ty maličké, co přežijí bez podstatné újmy třeba seknání sekačkou. 

Záleží i na jejich biotopech. Skutečný průšvih je křídlatka a bolševník. Křídlatka proto, že roste skoro všude, od polozastíněných listnatých lesů po úplně volné osluněné plochy průměrně a nadprůměrně vlhčí. A kde vyroste, tam skutečně všechno zahluší. Bolševník proto, že jeho semena se šíří daleko a že jeho biotop je velice rozšířený, všechny travní porosty kromě těch extrémně suchých a intenzívně sekaných.  A je fytotoxický, stačí projít kolem bolševníku a při velké smůle se chloupky či při zlomení větévky šťáva dostane na kůži a nechá tam několkaměsíční stopu.

0 0
možnosti