Pěkný večer,

toto je výborný článek. Jako příklad bych uvedl třeba Velkou Británii, kde je povolen pouze lov na mrtvou rybičku (nevím jak to tam je s hájením atd. pouze vím o té nemožnosti lovu na živou rybku). U nás bych ale celosvazově zavedl minimální velikost nástražní rybky (určitě to pomůže jak dravcům tak bílé rybě, popřípadě jiné nástražní rybce), chytání na háčky bez protihrotu (je přeci na každém zda tu rybu zvládne zdolat i s tímto handicapem). Přeci jen musíme mít nějakou úctu k přírodě a nemůžeme ji jen drancovat

Proti rybaření samému nic nemám (od dětství mě bavilo rybáře pozorovat), ale asi nepochopím, proč je u nás stále ještě povolen lov na živou rybku. Taková nástraha se přece musí neuvěřitelně trápit :-/ vím, že autor článků o rybaření bývá v diskusích aktivní, mohl by mi, prosím, k tomu něco říci? Rozumím žížale či mouše, ale živá rybka už je vyvinuta natolik, aby při takovém použití cítila velkou bolest, ne? A vzhledem k tomu, že se v ČR u rybaření nejedná o prostředek přežití, ale spíše zábavy, mě použití živé nástražní rybky mrzí. P.S.: ušetřete mě, prosím, hysterických reakcí, rybaření samé je mi relativně dost sympatické - jen lov na živou rybku je mi proti srsti. Věřím, že jste schopni poznat rozdíl mezi antirybářským fanatismem a jednorázovou výhradou.

Přeji pěkné dopoledne, 

Vaše otázka je na místě, přesto nemám na ni odpověď. To, proč je lov na živou rybičku povolen, nejsem schopen posoudit. Tento způsob lovu je prostě zakořeněný v historii rybařiny od nepaměti a bude složité jej nějakým způsobem omezit, anebo ještě lépe (podle mého názoru) úplně vymýtit. 

Na druhou stranu. Proti lovu na rybičku nic nemám, tedy za určitých podmínek - musí být mrtvá a dostatečně dlouhá, aby nedocházelo k naprosto zbytečnému "kosení" mladé generace dravců. Musíme se totiž vcítit i do starší generace rybářů, kteří přívlačí (lov na umělé nástrahy) neloví, poněvadž už třeba ze zdravotních důvodů nejsou toho schopni.

Je to opravdu složité. V blízké budoucnosti neočekávám žádnou změnu. Ale třeba se mýlím, za což bych byl rád. 

Diskutovat o tom, v jaké míře ryby vnímají bolest, bychom mohli velice dlouho a stejně by hrozilo, že bychom nedošli do zdárného konce v podobě vzájemného pochopení. Každá strana má prostě svou pravdu, které se drží.