Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Za naše peníze chceme v republice zdravou krajinu, žádáme po EU

Petici Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než 23 tisíc lidí, projednal a podpořil v úterý odpoledne Petiční výbor PSP ČR. V pravý čas. V současné době se v EU rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro období 2014 až 2020.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J56o96s86e44f 53L33e56b38d57u11š13k87a 4622983823395

To tedy je blábol. Největší škody na krajině vznikají právě díky EU a její dotační politice. Kvóty na méko = málo krav a hnoje na pole, dotave biosajrajtů do PHM = na polích plno řepky z toho vyčerpávání humusu a eroze. Kvóty na cukr a další nesmysly včetně dotací ktré jenom pokřivily trh. A tak budeme zase dotovat?

+5/−1
23.1.2013 19:29

P49e76t98r 20H95a67n61á90k 9111481822701

Jste to pochopil trochu špatně. Oni to právě chtějí změnit a změny chce udělat i EU.

+1/0
23.1.2013 19:32

R80a73d93i14m 41P11o22l15á49š70e87k 9786963349119

No, krajina se za socíku upravila, aby se mohlo "produkovat" co nejvíc obilí, mléka a masa a dneska v tom zemědělci akorát pokračují. Bohužel kvůli ekonomice většinou  nemohou ani jinak, musí furt každý rok tu krajinu ždímat, jinak by zkrachovali.

+1/0
24.1.2013 11:55

J77o35s13e24f 52L32e27b87d86u40š46k30a 4872443953425

Vy si myslíte, že se zemědělství vrátí zpět k políčkům jako dlaň? To by se muselo vrátit i ke kravským potahům a kosám. Jinak se totiž na takovém políčku traktor s technikou sotva otočí a kombajn podobně. Souhlasím s tím, že je potřeba změn v systému zemědělství a to zejména v počtu hospodářských zvířat, systému hnojení, obdělávání a obnově některých mezí. Ale to je potřeba jejprve změnit příslušné zákony a aby to bylo možné, to bychom museli vypadnout z EU.

0/0
24.1.2013 12:18

R15a49d84i56m 83P16o97l55á61š86e76k 9886783889299

A píšu já někde o políčkách jako dlaň?

Na rovinných lánech potřeba vrátit meze není, jedině snad kvůli dělení lánů o rozlohách mnoha stovek hektarů.

Ovšem něco jiného to je ve všelijakých pahorkatinách. Tam socialističtí zemědělci často nerozorali jen ty meze, když by ty výškové stupně dané mezemi srovnali, už by se jim tam kvůli svažitosti převrátil traktor nebo kombajn. Nyní tam jsou kolikrát místně na poli i docela prudké svahy, ze kterých jdou za deštů mohutné splachy půdy. Pokud tam má být obdělávané pole trvale, bude třeba znova vytvořit ty meze coby výškové terasy a snížit tak svažitost těchto obdělávaných kousků pole. Pochybuji, že ten, kdo to bude dělat , bude tak hloupý, aby si rozdělil pole na kousky.

Každopádně to může být docela drahé a složité stavební dílo.

0/0
24.1.2013 15:23
Foto

J23a70n 66R83ů64ž97i33č40k48a 7622842165737

Celá příroda, alespoň u nás na Šumavě, je zadrátovaná, aby vidlákům neuprchly dotované krávy.

+1/0
23.1.2013 17:39

L94u80b34o69m53í37r 82C39h21v77á27t70a37l 5566618645543

Až ji potkáte na silnici, tak pochopíte proč.;-D;-D

+1/0
23.1.2013 23:17

R37a19d97i20m 33P58o30l60á40š44e80k 9196463929979

Pastviny si u nás z dětské doby taky pamatuji. Tehdy byly ještě zadrátované ostnatým drátem, ne tím elektroohradníkovým. Zbytků ohrazení byly tejhdy taky ještě plné místní lesy, jak byly pastviny snad skoro všude. Když se taková extenzívní pastvina využívá spíš méně a správně se ošetřuje, je to docela dobré přírodní diverzifikované prostředí. 

U nás to byla snad třetina, polovina zemědělské rozlohy. Potom socialističtí zemědělci pastviny rozorali, a vedle pšenice tam pěstovali intenzívní hnojené travní porosty, jetel, vojtěšku a kukuřici.  A kravín potom rozšířili z 200 krav na 2000......z těch intenzívních porostů je uživili a ještě toho zůstalo spousty na polích.

Na těch původních pastvinách v létě za dešťů rostly velice kvalitní žampióny, mnohem jemnější, než jsou ty dnešní pěstované ve sklepích.

+1/0
24.1.2013 12:08

J98o34s60e80f 62L17e45b50d16u89š12k92a 4482233373515

To je v pořádku. Na poli ani louce stejně nemáte co pohledávat, když není vaše.

+1/0
24.1.2013 12:20

R71a74d93i34m 75P18o62l70á31š13e19k 9226923129299

Dle našich zákonů máte právo v extravilánech přes pole a louku projít, pokud tam neuděláte škodu.

+1/0
24.1.2013 15:24

R74o83m29a70n 13K95r80a12t46o91c68h91v30í30l 6656807476134

To jsou starosti.

0/−2
23.1.2013 15:14

M92a18r44t51i67n 31H90r70o88m59a58s 5978326566137

to by mě zajímalo co vy teda žerete, když je vám půda kdesi

+1/0
23.1.2013 17:10

R69o36b18e29r51t 34B54a89l71a56b42á17n 9262413492

Podepsat petici je snadné. Mě by ale zajímalo, jak by se sami signatáři tvářili, kdyby po nich někdo chtěl, aby vrátili rozsáhlé plochy vodě. Tedy "odmeliorovat", zatravnit, nepěstovat, nestavět, případně i zbourat. Nepochybuji, že se mezi nimi najde řada těch, kteří za nejúčinnější protipovodňovou taktiku považují rovnější,širší a hlubší koryta nebo masivní budování protipovodňových hrází.

0/0
23.1.2013 13:12

P64e31t70r 19H10a92n83á32k 9251961792411

Hromada zemědělské půdy nepatří tomu, kdo na ní hospodaří. Kdyby se majitelům dala drobná kompenzace za ušlý nájem, tak to tam v klidu nechají ležet. Protože zemědělci jsou strašná verbež z pohledu soukromého majetku.

0/−2
23.1.2013 13:35

L16u31m52í48r 69V21i87t59h92a 2567617946782

Měl byste konzumovat vyváženější stravu, pokud možno přírodní. Podle Vašeho projevu soudím, že podstatu Vašeho jídelníčku tvoří ropné deriváty.

+4/0
23.1.2013 14:51

J47i28ř71í 94E35n23g74l38i48š 1935379365221

Ano, vypadá to na Ropáka ;-D

0/0
23.1.2013 15:09

M55a20r84t14i92n 31H71r91o48m68a28s 5188716946377

souhlas

0/0
23.1.2013 17:11

R81a56d17i69m 74P40o62l74á21š36e88k 9826143139679

tak je jasné, že by to plošně vyžadovalo na každý hektar až statisícové investice. A někde, pokud by se trvalo na tom to navrátit do úplně původního stavu, by to byly až miliónové investice.

Však taky ti socialističtí zemědělci to dělali desítky let. Meze byly většinou rozorané rychle, ale všelijaké zatrubňování, betonování a meliorace , to bylo živobytí spousty zemědělců vždy těch několik měsíců v roce, kdy pole nevyžadovala práci. Poslední meliorace byly dělány ještě v roce 1989.

0/0
24.1.2013 15:31

R37a25d21i56m 64P76o73l88á63š39e33k 9866983589529

Socialističtí jezeďáci rozorali meze, vykáceli břehové porosty potoků, odvodnili prameniště a bažinky, zatrubnili potoky nebo je místo širokého koryta s meandry a s pobřežním porostem dali do úzkých betonových koryt. A na vzniklých plochách udělali pole, aby byl levný chleba a mléko. V kombinaci se současným intenzívním zemědělstvím, kdy na poli  99.9 % zabírá pěstovaná plodina a ošetřovaná chemicky desítkami postřiků ročně, případně ještě s lesy dnes pěstovanými intenzívně na dřevo je teď v extravilánech mnohem mrtvější krajina než před takovými 40 - 50 lety.

Minimálně je třeba vyčlenit 5 - 10 % rozlohy polí zpátky na ty pobřežní porosty malých vodních toků, pramenišť , bažin, mezí s keřovými a stromovými porosty, aby tam vznikly příslušné málo hospodářsky využívané biotopy a do nich se vrátili příslušní živočichové a rostliny. Případně velké souvislé lány na nerovných plochách mezemi výškově rozčlenit do menších polí.

Ideální by pak bylo ještě část polí přeměnit z intenzívních polí na extenzívně využívané kultury, podobně část lesů přeměnit z monokulturních plantáží na dřevo na extenzívnější smíšenější lesy, ale to by už poněkud citelně zasáhlo ekonomiku vlastníků či uživatelů těchto pozemků.

Mimochodem taková krajina by se i hodila lidem pro odpočinek, ostraváci by třeba nemuseli jezdit do přírody 20 - 30 kilometrů do Beskyd a Jeseníků, ale jen 5 - 10 kilometrů za Ostravu.

A taky by se zvýšila kapacita krajiny pro zachytávání polétavého prachu, tudíž by se prašnost nešířila z měst a frekventovaných dopravnícj tras tak daleko do okolí.

+7/−1
23.1.2013 10:05

P86e62t27r 46H56a91n85á66k 9601811922451

Jako já vám něco povím. Nechtěně pronajímám zemědělci pole (dědění). Půda zničená, lány řepky, nájem pomalu žádný. Já mám takovou chuť to tam nechat ležet ladem a naturalizovat to. 20 - 30 let to tam nechat odpočinout. ;-€

+3/0
23.1.2013 11:58

M73a76r13t47i66n 87H79r41o13m95a25s 5398596176667

radím vám udělejte to, nechte ladem, zemědělci na cizím to je peklo,

+1/0
23.1.2013 17:13

R53a39d51o52v63a25n 67B49u36b64e66n55í74č50e57k 1596735719419

S chutí bych to udělal.

+1/0
23.1.2013 20:20

R10a21d59i90m 65P97o28l27á49š89e47k 9866863499349

Nojo, ale musíte to mít čím sekat. Musíte to dvakrát ročně posekat, aby tam nevysemenily plevely a nezamořovaly okolí. A pokud na to budete brát dotaci, tak už tím tuplem se o to musíte starat. Protože dneska se tyto věci už hlídají družicemi.

+1/0
24.1.2013 15:34

R41a37d19i38m 38P29o15l37á76š82e98k 9416143899559

Ovšem pokud chcete z toho pozemku mít nějaké peníze, tak asi pronájem zemědělcům nebude to pravé. Řekl bych, že pokud se nebojíte menší práce a trochy starostí, nejlepší bude tam založit kulturu rychle rostoucích topolů nebo vrb.

Menší pozemky, řádově jednotky hektarů by neměl být problém osázet je ručně. A sklizeń taky , v menším rozsahu stačí motorovou pilou. Každých 3 - 5 let by tak mohlo být topivo do baráku, pravda méně kvalitní, ale stačilo by. Nebo biomasa na prodej na výrobu třeba peletek. Přínos by byl rozhodně podstatně větší než nájem od zemědělce.

+1/0
24.1.2013 15:41

J45i50ř67í 28E16n55g92l48i84š 1545449975281

Znám země, kde je zřízení a rozšíření pruhů neošetřovaných herbicidy a jinými chemikáliemi dotováno. Vrací se tam totiž druhy, které jsou závislé na konzumaci plevelných semínek a ostatního původního hmyzu. Za první republiky zde byla doslova miliónová hejna koroptví, křepelek a statisíce zajíců. Dnes je to jen vzpomínka.

+3/0
23.1.2013 15:13

L58u88b76o79m16í50r 18C30h50v45á42t21a94l 5826828185663

To s Vámi souhlasím, ale je zároveň potřeba i eliminovat Stranou zelených podporované přemnožené predátory - norek, kormorán, rys, vydra. Mám chalupu v CHKO a musím konstatovat, že když jsem jel v noci z ryb, tak jsem viděl 3-4 ks srnčího sem tam i nějakého zajíčka - dnes vidím i dvě vydry a v zimě na řece kormorány.

+1/−1
23.1.2013 23:28

R65a23d36i93m 54P95o29l68á42š78e47k 9876333839939

Rys snad ani ne, těch je spíš málo. Jinak to souvisí obecně všechno se vším. Třeba jak svého času byly řeky a velké potoky v podstatě jen soubor hlubších či mělčích tůní v mendrech propojené mělčinami, tak tam byl prostor pro desetinásobek rybího osazenstva, než je dnes. A v tůních měly velké dravé  ryby hloubku i kryt v kořenech stromů ve vodě. Tudíž se tam uživilo spousty vyder i kormoránů a přitom ty ryby museli umět lovit, protože tam byla spousta přírodních krytů. Dneska to je všechno v otevřeném korytu, kde je všude 10 - 30 centimetrů vody, ne víc. Pro velkou rybu a ještě k tomu dravou to vůbec není a každá střevle je tam vidět málem z letadla. A pak se divíme, že kormoráni nebo vydry tam ty ryby úpně zdecimují.

Podobně s vodními elektrárnami. Když bylo kdysi v potoku během sucha nebo kvůli mlynáři málo vody, ryby se stáhly do hlubokých tůní a tam vydržely třeba i měsíc, dva měsíce sucha.  Dneska v těch mělkých korytech správce vodní elektrárny neoprávněně jenom  na pár hodin v noci stáhne pro sebe všechnu vodu a už tam ty ryby chcípají. Natož když pak je sucho, jak v takovém zmeliorovaném potoku přestane  téct voda, do dvou dnů je tam všechno na suchu a mrtvé.

0/0
24.1.2013 11:53

J31a85n 78H87a15v29l35i63n80a 9344946159343

takze co vlastne chteji.......protoze z clanku mam pocit, ze to je usneseni ze schuze UV

0/−2
23.1.2013 9:19

M16i20c71h20a39l 28T87e31s70a33ř 4148912570211

Tak mrkněte na petici samotnou, text je překvapivě věcný a fundovaný.

+2/0
23.1.2013 10:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.