- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To tedy je blábol. Největší škody na krajině vznikají právě díky EU a její dotační politice. Kvóty na méko = málo krav a hnoje na pole, dotave biosajrajtů do PHM = na polích plno řepky z toho vyčerpávání humusu a eroze. Kvóty na cukr a další nesmysly včetně dotací ktré jenom pokřivily trh. A tak budeme zase dotovat?
Jste to pochopil trochu špatně. Oni to právě chtějí změnit a změny chce udělat i EU.
Celá příroda, alespoň u nás na Šumavě, je zadrátovaná, aby vidlákům neuprchly dotované krávy.
Až ji potkáte na silnici, tak pochopíte proč.
to by mě zajímalo co vy teda žerete, když je vám půda kdesi
Podepsat petici je snadné. Mě by ale zajímalo, jak by se sami signatáři tvářili, kdyby po nich někdo chtěl, aby vrátili rozsáhlé plochy vodě. Tedy "odmeliorovat", zatravnit, nepěstovat, nestavět, případně i zbourat. Nepochybuji, že se mezi nimi najde řada těch, kteří za nejúčinnější protipovodňovou taktiku považují rovnější,širší a hlubší koryta nebo masivní budování protipovodňových hrází.
Hromada zemědělské půdy nepatří tomu, kdo na ní hospodaří. Kdyby se majitelům dala drobná kompenzace za ušlý nájem, tak to tam v klidu nechají ležet. Protože zemědělci jsou strašná verbež z pohledu soukromého majetku.
Socialističtí jezeďáci rozorali meze, vykáceli břehové porosty potoků, odvodnili prameniště a bažinky, zatrubnili potoky nebo je místo širokého koryta s meandry a s pobřežním porostem dali do úzkých betonových koryt. A na vzniklých plochách udělali pole, aby byl levný chleba a mléko. V kombinaci se současným intenzívním zemědělstvím, kdy na poli 99.9 % zabírá pěstovaná plodina a ošetřovaná chemicky desítkami postřiků ročně, případně ještě s lesy dnes pěstovanými intenzívně na dřevo je teď v extravilánech mnohem mrtvější krajina než před takovými 40 - 50 lety.
Minimálně je třeba vyčlenit 5 - 10 % rozlohy polí zpátky na ty pobřežní porosty malých vodních toků, pramenišť , bažin, mezí s keřovými a stromovými porosty, aby tam vznikly příslušné málo hospodářsky využívané biotopy a do nich se vrátili příslušní živočichové a rostliny. Případně velké souvislé lány na nerovných plochách mezemi výškově rozčlenit do menších polí.
Ideální by pak bylo ještě část polí přeměnit z intenzívních polí na extenzívně využívané kultury, podobně část lesů přeměnit z monokulturních plantáží na dřevo na extenzívnější smíšenější lesy, ale to by už poněkud citelně zasáhlo ekonomiku vlastníků či uživatelů těchto pozemků.
Mimochodem taková krajina by se i hodila lidem pro odpočinek, ostraváci by třeba nemuseli jezdit do přírody 20 - 30 kilometrů do Beskyd a Jeseníků, ale jen 5 - 10 kilometrů za Ostravu.
A taky by se zvýšila kapacita krajiny pro zachytávání polétavého prachu, tudíž by se prašnost nešířila z měst a frekventovaných dopravnícj tras tak daleko do okolí.
Jako já vám něco povím. Nechtěně pronajímám zemědělci pole (dědění). Půda zničená, lány řepky, nájem pomalu žádný. Já mám takovou chuť to tam nechat ležet ladem a naturalizovat to. 20 - 30 let to tam nechat odpočinout.
takze co vlastne chteji.......protoze z clanku mam pocit, ze to je usneseni ze schuze UV
Tak mrkněte na petici samotnou, text je překvapivě věcný a fundovaný.