Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Mizí skřivani a další ptáci. Může za to vysoké obilí i hubení škůdců

Uplatňují se v kontrole škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin, druhy živící se mršinami fungují jako hygienická služba, jejich zpěv působí na člověka jako psychoterapie. Řeč je o běžném ptactvu, ze kterého má člověk užitek, aniž si to uvědomuje. Jeho stavy přitom klesají, ukázala studie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Z33d26e14n22k30a 77S14c19h73o21e77n41b94a46e91c14h54l22e14r 90K78r67u38z84o86v92a 6438132517569

Mam pocit ze vranam se dari asi nejlip

0/0
20.11.2014 0:06

R48e46n87é 27C73v48r69k71a16l 9436749446276

Proč mizí Racek chechtavý - protože v téhle zemi už se není čemu smát ;-(

0/−1
7.11.2014 13:32

J67a85k68u23b 70R50o67u96s 3393930514842

Hahaha, třeskutě vtipné :-P

0/0
8.11.2014 12:37

Z64d87e28n35ě36k 44T10r67u26t72n40o52v76s72k53ý 7433813156690

vysoké obilí?

Já měl za to, že obilí se šlechtí aby bylo co nejnižší

0/0
5.11.2014 22:58
Foto

R26a43d49e69k 97P28o79l71i62c82k58ý 6181513451424

dávno ne

0/0
6.11.2014 7:59

K18a59r50e46l 78Š98o73u76m11a94l 1544253458

Přijde mi to trochu komplikované vysvětlení. Já si myslím, že je to dáno přirozeným cyklem, kdy se v přírodě nárůsty a poklesy populací těch kterých živočichů přirozeně střídají. Zcela jistě na to má vliv i člověk, ale na druhou stranu - před nedávnem se všichni rozplývali kolik přibylo dravců. Vliv na to mělo snížení používání chemie v zemědělství atd. Teď v případě úbytku pěvců se to zase na chemii svádí. Připadá mi to trochu jako protimluv. Není pravděpodobnější vysvětlení, že po nárůstu přišel opět pokles a možná navíc ještě umocněný zvýšením počtu dravců?

0/−1
5.11.2014 22:35

R97a95d34i25m 34P33o35l51á25š27e30k 9166563719469

Jediné lesy a trochu rybníky jsou víceméně stejné jako před takovými 40 lety a poskytují ptákům stejný životní prostor. Všechny ostatní plochy, polní plochy, intravilány obcí a měst byly během posledních 40 let zásadně změněny. A to vesměs v neprospěch ptáků, stejně jako jiných živočichů. Savců, hmyzu......

Prakticky téměř úplně, kromě chráněných území, zmizel z krajiny životní prostor pro ptáky vázané na vlhké a mokřinné biotopy a pro ptáky vázané na polní a všelijaké polnolesní biotopy. Typu třeba všelijakých pramenišť, bažinek, drobných potoků s pobřežním porostem v otevřené krajině, drobných políček obdělávaných bez chemie se spoustou mezí a křovinatých a trnitých remízků , starých vesnických ovocných zahrad s ovocnými vysokokmeny..... Tomu odpovídá i pokles stavů těchto ptáků.

Naopak ptáci, co se přizpůsobili biotopům současných měst a vesnic, prospívají a přemnožují se.

0/0
6.11.2014 5:53

J84a66r64o87s16l44a63v 92Č92a44d35a 9704510669481

je zajímavé jak ornitologové hledají viníka...! za každou cenu! A přitom stačí selský rozum: jezdím z autem 40 let.Před 40 lety jsem ujel autem 100 km a musel jsem vyčistit přední sklo a světla přední kapotu co tam bylo nachytáno hmyzu, dnes ujedu 1000 km stále vidím přes přední sklo nemusím použít ostřikovače...kolik jezdilo aut před 40 lety a kolik jich jezdí dnes...to vám řeknou statistici...8-o není hmyz ptáci umírají hladem

+2/−2
5.11.2014 19:11

P74a52v13e43l 73J65e58ř43á82b28e20k 7891922424307

Obávám se, že hmyz není kvůli dopravě, ale kvůli chemii v zemědělství, v lesnictví, na zahrádkách atd. Silniční pozemky jsou jen několik málo % z celkové rozlohy státu, takže maximálně bude nějaký úbytek v okolí silnic, ne uprostřed zemědělské krajiny.

+3/0
5.11.2014 19:26

R40a32d36i37m 90P43o40l65á18š11e44k 9136403799979

Řekl bych, že ten hmyz, to byli nejvíc komáří hejna. A ty byly tam , kde do řekněme 100 - 300 metrů byly nějaké kaluže, bažiny nebo malé vodní toky. Dřív byly skoro všude, ale před takovými 40 - 30 lety  byly odvodňovány a meliorovány nebo naopak zasypávány a zatrubňovány. Socialističtí zemědělci potřebovali co nejvíc polí a v intravilánu obcí, jak se do místních toků začaly s rozšířením automatických praček a splachovacích záchodů vypouštět čím dál víc odpadních vod, začaly ty místní vodní toky zapáchat a obtěžovat a tak se to  všechno zatrubňovalo.

Když jsem vyrůstal, tak na každou stranu od baráku ve vzdálenosti od 100 do 300 metrů byl nějaký otevřený potůček , často s pobřežním porostem nebo rybníček či bažinka. Bylo jich tam tak 5 - 10 . Když jsem dosáhl dospělého věku, už bylo prakticky  všechno zatrubněno, zasypáno, odvodněno, vyrovnáno. Jestli to tak bylo všude, tak na každém kilometrů čtverečním intenzívně využívané krajiny se jedná až o hektary plochy. Za posledních 50 - 20 let došlo k obrovské přeměně krajiny. V intenzívně obdělávaných polích ptáci nemají místo. Extenzívní sekané louky zmizely, sady s ovocnými vysokokkemny a  polokmeny taky. Místo zahrad plných ovocných vysokokmenů a polokmenů s trávou sekanou třikrát ročně pro králíky je dnes beton , dlažba nebo v lepším případě každý týden sekaný anglický trávník s pár půlmetrovými jehličnany.

Ptákům prostě zmizela většina životního prostoru. Prosperují jakž takž  jedině ptáci, kteří jsou schopni žít v současném lese, ten se totiž prakticky nezměnil. A potom ptáci, kteří se dokázali přizpůsobit životu v dnešních městech a vesnicích. Ať už třeba hnízděním v stavbách postavených člověkem jako holubi a pojídáním odpadků jako třeba vrány anebo třeba ti ptáci, kterým stačí k životu pár těch stromů a keřů na všelijakých parcích, hřbitovech nebo náspech silnic a železnic ve městech.

+1/0
5.11.2014 21:14
Foto

L61i82b83o75r 52V76y13k23o96u79p36i33l 9806695959537

Pak je ale zajímavé, kam zmizel vyloženě městský vrabec. Byla to stohlavá hejna nejen na předměstí, ale i ve středu města. Živil se vším, dokázal ukrást krmení holubům zpřed zobáku. Pak vrabec jakoby zcela zmizel. Dneska na něj opět narážím, ale jsou to malé skupinky. Na výletě za Brno jsem viděl hejno s asi dvacítkou jedinců a to bylo zatím nejvíc.

0/0
8.11.2014 19:09

R69a60d72i14m 13P43o24l74á14š44e85k 9936413399629

Spousta ptáků se taky živí semeny. A spousta ptáků prostě umí se živit skoro vším.   Jako třeba u nás přemnožení špačci likvidují ve velkém třešně, višně, mirabelky, myrobalány,

0/0
5.11.2014 21:41

M27a63r83t65i36n 15B26l88a52s36s 3181399566641

Neviděl bych to tak černě. Naopak bych řekl, že diverzita se zvětšuje. Velikost populací nepochybně osciluje, ale nepřipadá mi, že by např. vrabců úbývalo. Pamatuji si dobu, kdy jsem straku neviděl, jak je rok dlouhej a před 3-4 lety bylo "přestrakováno". Letos jsem zase viděl výrazně více sojek než obvykle. A za poslední 2 roky taky vídám mnohem víc luňáků...

0/−1
5.11.2014 14:20

P20e58t95r 21M57a73l51i67š74k94a 6271685191713

Pokud de o ty vrabce, tak když sem byl malej, tak jsem jich viděl u popelnic hejna a dnes..

+3/0
5.11.2014 16:19

P18a89v19e80l 67J27e18ř68á95b13e69k 7471522704297

Pokud se radujete ze strak a sojek, tak to je průšvih. Jedná se totiž o ptáky, kteří celkem systematicky plení hnízda pěvců a dalších ptáků, dokáží uklofat i malého zajíce apod.

To, že vidíte jednoho či dva vrabce je asi zajímavé, ale bývaly doby, kdy vrabec byl považován za škodlivého ptáka.

Laik to může vidět růžově, ale víc dám na odborníky. Mapují podstatně větší oblast než jedinec.

+1/0
5.11.2014 19:13

R77a93d14i67m 19P93o84l89á81š83e64k 9206583879889

Vrabec snad původně žil v hejnech ve skalách v nějaké suchší krajině, kde se živil semeny vypadlými z trav a jiných rostlin na zem, hmyzem a červy sbíraným se země.

A byl to jeden z prvních ptáků, který se rozšířil na vesnicích a přemnožil se tam. Hnízdil v hejnech pod střechami stodol a chalup a živil se nejvíc potravou, kterou kradl drůbeži ve venkovních výbězích nebo vysetým zrním, které posbíral na poli. U nás na vesnici kdysi snad každá chalupa měla své vrabčí hejno. Kromě těch pár, kde nechovali slepice.

Vymizel proto, protože za prvé zmizela drůbež a další na venkově masově chované zvířectvo krmené venku, kterým mohl krást potravu. Jenom psi na uživení nestačí.A za druhé proto, protože se změnila konstrukční řešení venkovských chalup, v  dnešních stavbách vrabec obvykle nenajde zastřešené dutiny, kde by mohl hnízdit. A aby je udělal třeba v izolaci, na to je slabý.

Vrabec dneska začíná žít spíš ve městech. Hnízdí v dutinách pod plechovými střechami benzínek, autobusových nádraží  nebo supermarketů ( Kaufland, Lidl zrovna používají ty správné stavby vhodné pro vrabce) a živí se potravou, která lidem vypadne na zem a podobně.

0/0
5.11.2014 21:30

M47a67r95t54i80n 61B27l37a70s38s 3561509626911

Raduju neraduju... Pokud je pro ten konkrétní druh na určitém místě vhodné uklovávat malé zajíčky a pěvce, tak je to evidentně vhodná strategie. A pokud to vezmete do důsledků, tak straky (sojky) těm "uklovaným" vlastně poskytují docela dobrou službu tím, že sníží jejich stav (hlavně ty slabé kusy) a jim pak zbude více zdrojů. Straky si nakonec "vyžerou" zdroje a jejich populace zas klesne. Odpozorováno za posledních řekněme 5 let v okolí mého města. Samozřejmě, že ty vztahy nejsou nikdy takhle snadné... Nevím kolik máme těch opravdových odborníků, ale pochybuji, že jsou dostatečně jemně pokrýt celou republiku a mám pocit, že velká část dat o pozorování pochází od amatérských ornitologů z databází jako je např. zahraniční ebird.org. 

Za posledních pár let jsem taky v mnohem větší míře začal vídat žluny, strakapoudy a brhlíky. A pokud vidím tyhle ptáky a větší dravce (luňáci, sovy atp.) tak mám pocit, že ta nižší "patra" potravní pyramidy nejsou tak úplně v nepořádku.

0/0
5.11.2014 21:54

B51r19o31n79i48s96l11a23v 11M98e76r33t10l36í96k 1122161581792

Jsem si myslel, ze obili se dnes pestuje spis nizsi, s velkymi klasy protoze slama neni uz tak potreba. Jak to je?

0/0
5.11.2014 11:23
Foto

R16a65d11e50k 96P89o66l60i66c43k38ý 6621523311964

vrací se opět i vysokoklassé odrůdy-sláma se využívá k různým účelům.

Ale podstatná je hustota toho obilí-jak je uvedeno v příliš hustém nemohou hnízdit

+1/0
5.11.2014 11:42

B40r73o43n39i20s90l87a34v 66M95e77r56t61l89í39k 1682321961692

Dekuji

0/0
5.11.2014 12:56

R55a36d49i67m 33P89o80l45á43š79e71k 9466333119129

Já bych řekl, že podstatná je chemická ochrana obilí. Od dubna po konec června je každé obilí několikrát stříkáno různými prostředky. Pro ptáky jakožto na chemikálie velmi citlivé živočichy jsou tak běžným způsobem obhospodařovaná obilná pole v podstatě mrtvá zóna. Tam přežijou jen myši a podobní odolní škůdci.

Co se týká nelesních prostorů mimo polí, za posledních 20 let došlo k jejich abnormálnímu zarůstání vysokým a hustým plevelem, jak lidi přestali tyto plochy vysíkat na krmení. Vymírají tedy ptáci, kteří potřebují na hnízdění volný prostor mimo les a na něm nízký porost, protože ten skoro nikde není. Drží se ptáci, kteří mohou hnizdit na volnějších prostorách v lesích nebo vůbec v lesích na stromech a vysokých keřích. Přitom to musí být ptáci, kteří umí unikat před predátory, protože těch je nyní podstatně víc než dříve. Jednak , jak se přestali lovit, se rozmnožili ti původní naši drobnější predátoři. Například nyní se v centru Ostravy obrovsky rozmnožili straky. Což sice trochu omezí přemnožené holuby, ale pro  drobné ptáky je to pohroma. A jednak leckde se rozmnožili cizí invazivní predátoři.

Jejich rozšíření taky nahrává ono zarůstání volných ploch vysokými plevely, protože v takovém porostu jsou neviditelní a nejdou běžnými způsoby nijak ulovit.

0/0
5.11.2014 13:19
Foto

R95a32d67e75k 48P88o28l40i44c54k29ý 6431153691364

Jistě máte  pravdu.

moje reakce byla jen na otázku-vysoké versus nízké obilí.

Jinak samozřejmě postřiky a zarůstání plevelem je u obou typů obilí stejné

0/0
5.11.2014 13:47

R73a16d64i82m 74P70o89l16á19š49e38k 9546533549939

Hm, přiznám se, že co já chodím do přírody, mně připadá, že od socíku je výška obilí na poli +- zhruba stejná. Myslím tím hlavně pšenici, žito se nyní u nás pěstuje málo a ječmen taky. Ale já to zase nijak nesleduji a neměřím.

Co se pravděpodobně změnilo, bude asi síla stébla, protože dnešní klasy jsou určitě těžší než tehdejší plus k tomu se u dnešních odrůd měla zvýšit odolnost proti poléhání při deštivém a větrném počasí do zralého obilí.

Co se změnilo určitě, je kvalita setí. Dříve bylo úplně normální, že od kraje pole 10 - 20 metrů dovnitř i někdy uvnitř pole bylo místy obilí výrazně řidší, zatímco jinde bylo třebas přeseto. Dneska to už není, doslova 10 centimetrů od okraje pole "naskočí" určitá, zřejmě optimální hustota, která se drží stejnoměrně po celém poli. Na jedné straně ty přesné secí stroje bez jakéhokoliv nároku na vyšší spotřebu chemikálií nebo na lepší odrůdu výrazně zvýšily výnos, na druhé straně je takhle hustě naseté obilí, řepka atd pro drobné ptáky a jiné menší živočichy prakticky neprostupné.

Co se týká slámy, výrobci peletek by ji měli vykupovat za +- 1200 Kč za tunu.  Protože kapacita toho, kolik to obilí vytahá z pole živin a uloží je do stébla a zrní je konečná, tak obilí s znatelně vyšší produkcí slámy musí naopak produkovat znatelně méně zrní. Je otázka, co je pro zemědělce výhodnější, jesti vyprodukovat víc zrní, které kvalitní prodá za nějak 8 000 Kč za tunu nebo víc té slámy za 1200 za tunu.

0/0
5.11.2014 15:05
Foto

R59a53d54e58k 93P17o10l55i57c80k37ý 6941153231144

Výška stébla nemá souvislost s výnosem zrna.

+1/0
5.11.2014 15:09

R55a75d75i17m 15P65o80l50á36š41e16k 9266583359209

Výška stébla souvisí s výnosem zprostředkovaně, přímou souvislost s výnosem zrna má množství hmoty stébla, kterou obilí na poli vyprodukuje.

0/−2
5.11.2014 15:14
Foto

R43a73d85e50k 93P74o87l56i74c29k73ý 6591173111464

Samozřejmě, že nemá-kde jste na to přišel?

Zrno je tvořeno především cukry-ty vznikají při fotosyntéze v zelených částech rostlin-logicky je teda nesmysl aby měla negativní vliv výška rostliny / když už tak naopak-čím vyšší tím větší produkce zrna/-rozhodující vliv na přenosu živin z půdy do rostliny  má konkrétní odrůda a kvalita kořenového systému.

jediný důvod proč se v určité době preferovaly nízké odrůdy / a někde dosud preferují/ je polehavost a stím spojené ztráty po působení větru a dešťů

Rozhodně je absolutním nesmyslem tvrdit, že vysoké obilí má nižší výnos díky tomu, že část živin jde do stébla!!

+1/0
5.11.2014 15:42

R75a83d91i14m 93P62o78l46á49š38e77k 9126283269879

Nemáte pravdu.

0/0
5.11.2014 15:58

J89a51n29a 47N46o62v18á63k28o38v67á 7297100879418

Pan Polický má naprostou pravdu a Vy, evidentně, nemáte zemědělskou školu, na rozdíl ode mne.

+2/0
5.11.2014 16:07

R15a73d48i88m 64P31o33l53á41š57e64k 9376463219269

Aha, takže máte papír, máte pravdu;-D;-D

Čím vyšší rostlina, tím delší dobu roste, tím později zakládá na zrno  a tím menší doba zbývá na růst zrna.

Čím vyšší rostliny, tím musí být menší počet rostlin na plochu a tím je, pokud je genetická kapacita rostliny vyčerpána, jako že u běžným způsobem šlechtěné pšenice vyčerpána určitě je, je z plochy výnos menší.  I když z jedné rostliny může být výnos větší.

0/−2
5.11.2014 18:31
Foto

R72a69d39e86k 38P32o39l69i64c83k66ý 6291723751354

vy nejen nemáte znalosti ale ani selský rozum-proč by měla výška rostliny souviset s počtem stébel na metr čtvereční?

Doba růstu nemá žádnou souvislost s délkou stébla / některé bambusy-rovněž tráva-rostou i metr za den/

Nechápu co to plácáte o genetické kaacitě rostliny?;-D;-D;-D

Zkuste si nastudovat alespoň nějaké základy biologie než tu začnete "perlit";-D

0/0
5.11.2014 19:41

R42a77d57i17m 33P14o62l38á61š66e66k 9966873889819

Koukám, že jste pole nebo přírodu nejblíž viděl tak z okna kanceláře nebo auta či vlaku. ;-D;-D;-D

0/−2
5.11.2014 21:44
Foto

R34a71d52e12k 65P96o88l23i59c18k74ý 6141833151974

Na rozdíl od vás žiji prakticky celý život na vesnici / s vyjímkou studia vysoké školy veterinární/, delší dobu jsem v zemědělství pracoval a celý život se zajímám o biologii a proto vím, že o problému nic nevíte a jen tlacháte nesmysly

0/0
5.11.2014 22:19

R11a59d77i15m 24P85o78l38á87š22e19k 9406773309719

Na rozdíl od Vás od vás žiju na vesnici celý život, chodím do přírody, dívám se tam, jak to tam je a přemýšlím o tom .

0/−1
6.11.2014 5:56
Foto

R34a51d79e82k 58P93o76l70i19c37k52ý 6641973981574

Kdyby  nejen chodil do přírody, ale i dával pozor ve škole tak byste se někdy ve 4-5 třídě dozvěděl co je fotosyntéza a pak v průběhu školy jak funguje přenos živin z půdy do rostlin,

očividně jste ale moc pozor nedával tak píšete hlouposti

0/0
6.11.2014 7:58

P10a78v32e62l 64J16e29ř81á74b94e54k 7431632894567

Vyrábět peletky ze slámy je hloupost. V polích schází humus, který udržuje živiny, vláhu, kyprost apod. Dřív se tam dostával z hnoje (slama z podestýlky) a nebo drcením slámy na poli.

Dnes slámu proženeme komínem - časem se to projeví na kvalitě orné půdy..

0/0
5.11.2014 19:31

R66a21d91i87m 83P32o33l11á56š13e33k 9886673769709

Podstata je v tom, že dneska spousta zemědělců nemá živočišnou výrobu a tak neprodukuje hnůj. Likvidovat slámu přímo zarýváním na poli je poněkud problém, protože hned potom je třeba obdělat půdu a zasít další plodinu , ta sláma vyžaduje dost důkladnější zpracování půdy, které zvýší náklady a může zemědělci sebrat všechen zisk z pěstované plodiny. Proto se zemědělcům vyplatí většinu slámy z pole odstranit. Peníze za prodej slámy jsou pak jen benefit navíc.

Humus z pole mizel už za socialismu, i když tehdy produkovalo hnůj každé družstvo. Například i 20 let po tom, co nám místní JZD sebralo náš záhumenek, bylo na tmavosti půdy přesně vidět, kde jsme půdu obdělávali my a hnojili hnojem a kde ji místní družstvo obdělávalo o 20 let déle a kde tudíž humus mizel o 20 let déle..

Humus tedy mizí z polí pořád průběžně a zatím se nic moc neděje, výnosy nekolabují, ale naopak spíš vzrůstají. Otázka je, jak daleko to může dojít, než to zkolabuje. Otázka taky je, jestli toto není důvod kolapsů úrody na polích na Jižní Moravě, kdy jedny roky jsou tam plodiny likvidovány suchem, druhé roky nadměrným vlhkem. Je otázka, jestli kdyby tam nebylo v půdě víc humusu, nebyly by pěstované plodiny proti těm vlivům mnohem víc odolnější.

Podle mně zvrat nastane, až bude ekonomické obsah humusu v půdě zvyšovat, třeba z důvodu právě zabránění jistého kolapsu výnosu na konkrétním poli. Pak nebude problém slámu na poli rozšrotovat na drobné kousíčky, které potom neztěžují setí následující plodiny, nebo automaticky zařazovat do osevního postupu zelená hnojení nebo využívat všelijaké průmyslové komposty, odpady z bioplynek a další zdroje humusu.

0/0
6.11.2014 6:19

P31a80v39e39l 21J40e17ř24á64b64e15k 7681142874137

Například skřivan potřebuje hnízdit na části pole bez porostu. Dřív to nebyl problém - sečky občas vynechaly, takže v polích byla nezasetá místa. Dnes se dokonce doporučuje, aby při setí obsluha nějakou tu chybu udělala

0/0
5.11.2014 19:28

R60a22d80i61m 70P41o71l20á24š35e75k 9766753589419

A víte jistě, že to hnízdo v poli a dokonce i samotný skřivan přežije pravidelné kropení postřiky a s tím spojené přejíždění postřikových strojů tažených traktory?

0/0
5.11.2014 21:35

J26a60r15o13s72l73a14v 34Č77a26d58a 9954370329781

R^naprostý souhlasR^doby kdy obilí přesahovalo jeden metr jsou 30 let pryč

0/0
5.11.2014 19:15

M63i29r23e52k 52Ř20í17h15a 8155391585693

Není divné, že tím že stavy dravců (predátorů rostou) tak se stavy "kořisti" snižují.  Třeba straka, dříve bylo možné lovit ji celoročně, teď je doba lovu značně omezena.

Sice se specializuje pouze na vajíčka ale i tak její stavy rostou a manších ptáků se snižují. Až dojde kořist tak se její stavy jistě sníží ale to už bude třeba pozdě. Chápu že to je jen jeden z faktorů ale obecně čím je prdační tlak na "kořist" větší tím je jí méně a méně.

0/0
5.11.2014 9:09

P24e14t45r 62V41r65á33n48a 6538631106246

Noo.. a škoda že není nijakého predátora na roma československého.. :-/ ;-(

0/−1
5.11.2014 11:19

P38e56t87r 13V45r22á44n44a 6878451706566

I když teď vlastně nevim. V okolí Prahy je prý černá celkem přemnožená a to přece můžou myslivci střílet, ne??

0/−1
5.11.2014 11:21

R63a33d16i30m 18P54o98l73á24š13e88k 9296413629279

Tam je škodná zemědělci, tak, jak obhospodařují pole, myslivci na černou zvěř prakticky nemůžou.

0/0
5.11.2014 13:20

V40á14c83l34a98v 28H98l24a95v32á14č69e92k 4934244813770

Je ale dobré, že přibývá kormoránů a krkavců? Patří mezi nejagresivnější škůdce.

+4/−1
5.11.2014 8:18
Foto

R42a88d98e17k 58P12o39l98i64c36k98ý 6341663671704

Pro koho jsou škůdci?

Pro přírodu rozhodně ne.

+2/−2
5.11.2014 11:44
Foto

H82a94n13a 40M14a21l70i37c64h18o20v97a 9140847163783

Nečekala jsem, že s vámi budu někdy souhlasit :-)

+1/0
5.11.2014 13:45
Foto

R10a31d21e86k 52P63o19l80i11c53k35ý 6441913981884

R^;-)

+1/0
5.11.2014 13:45

P38e63t43r 86V96r90á82n77a 6668701606436

Co to plácáte o zlých myslivcích?? Kdyby se právě oni nepiplali se zajícema a bažantama tak jsou u nás dávno zapsaní v EW seznamu. To samé platí u rybářů. Takové krásné ryby jako lipan nebo parma by bez umělých výtěrů zrovna tam.

0/−2
5.11.2014 7:59

M97a48r14t35i23n 58P56l98a13t55i80l 9281283851318

Já to myslel trochu ironicky, protože podle názoru laické veřejnosti můžou za úbytek zvěře především zemědělci. Je jen škoda, že tento článek skončil v záložce Hobby.

0/0
5.11.2014 8:06

P39e59t85r 36V45r64á29n80a 6438691976186

Aha. Tak to jsem si vylozil spatne.

0/0
5.11.2014 8:11







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.