Diskuse k článku

Mizí skřivani a další ptáci. Může za to vysoké obilí i hubení škůdců

Uplatňují se v kontrole škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin, druhy živící se mršinami fungují jako hygienická služba, jejich zpěv působí na člověka jako psychoterapie. Řeč je o běžném ptactvu, ze kterého má člověk užitek, aniž si to uvědomuje. Jeho stavy přitom klesají, ukázala studie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Z49d26e71n11k54a 21S63c27h25o69e39n18b53a59e25c53h96l35e44r 79K55r54u54z52o63v40a 6138322977669

Mam pocit ze vranam se dari asi nejlip

0/0
20.11.2014 0:06

R87e51n53é 40C81v83r42k41a85l 9286259316686

Proč mizí Racek chechtavý - protože v téhle zemi už se není čemu smát ;-(

0/−1
7.11.2014 13:32

J33a20k18u30b 77R63o92u86s 3833220624942

Hahaha, třeskutě vtipné :-P

0/0
8.11.2014 12:37

Z94d71e29n46ě23k 18T41r28u58t81n87o64v22s77k41ý 7203653496260

vysoké obilí?

Já měl za to, že obilí se šlechtí aby bylo co nejnižší

0/0
5.11.2014 22:58
Foto

R63a33d85e31k 42P54o19l34i67c14k78ý 6131393901444

dávno ne

0/0
6.11.2014 7:59

K86a22r23e93l 71Š20o83u12m19a50l 1324533178

Přijde mi to trochu komplikované vysvětlení. Já si myslím, že je to dáno přirozeným cyklem, kdy se v přírodě nárůsty a poklesy populací těch kterých živočichů přirozeně střídají. Zcela jistě na to má vliv i člověk, ale na druhou stranu - před nedávnem se všichni rozplývali kolik přibylo dravců. Vliv na to mělo snížení používání chemie v zemědělství atd. Teď v případě úbytku pěvců se to zase na chemii svádí. Připadá mi to trochu jako protimluv. Není pravděpodobnější vysvětlení, že po nárůstu přišel opět pokles a možná navíc ještě umocněný zvýšením počtu dravců?

0/−1
5.11.2014 22:35

R98a32d81i31m 44P94o98l71á18š49e86k 9916143829729

Jediné lesy a trochu rybníky jsou víceméně stejné jako před takovými 40 lety a poskytují ptákům stejný životní prostor. Všechny ostatní plochy, polní plochy, intravilány obcí a měst byly během posledních 40 let zásadně změněny. A to vesměs v neprospěch ptáků, stejně jako jiných živočichů. Savců, hmyzu......

Prakticky téměř úplně, kromě chráněných území, zmizel z krajiny životní prostor pro ptáky vázané na vlhké a mokřinné biotopy a pro ptáky vázané na polní a všelijaké polnolesní biotopy. Typu třeba všelijakých pramenišť, bažinek, drobných potoků s pobřežním porostem v otevřené krajině, drobných políček obdělávaných bez chemie se spoustou mezí a křovinatých a trnitých remízků , starých vesnických ovocných zahrad s ovocnými vysokokmeny..... Tomu odpovídá i pokles stavů těchto ptáků.

Naopak ptáci, co se přizpůsobili biotopům současných měst a vesnic, prospívají a přemnožují se.

0/0
6.11.2014 5:53

J23a79r78o57s72l77a90v 28Č96a70d76a 9164790309751

je zajímavé jak ornitologové hledají viníka...! za každou cenu! A přitom stačí selský rozum: jezdím z autem 40 let.Před 40 lety jsem ujel autem 100 km a musel jsem vyčistit přední sklo a světla přední kapotu co tam bylo nachytáno hmyzu, dnes ujedu 1000 km stále vidím přes přední sklo nemusím použít ostřikovače...kolik jezdilo aut před 40 lety a kolik jich jezdí dnes...to vám řeknou statistici...8-o není hmyz ptáci umírají hladem

+2/−2
5.11.2014 19:11

P80a19v11e11l 35J45e32ř56á68b43e90k 7721772714367

Obávám se, že hmyz není kvůli dopravě, ale kvůli chemii v zemědělství, v lesnictví, na zahrádkách atd. Silniční pozemky jsou jen několik málo % z celkové rozlohy státu, takže maximálně bude nějaký úbytek v okolí silnic, ne uprostřed zemědělské krajiny.

+3/0
5.11.2014 19:26

R12a67d36i20m 87P39o71l73á79š39e18k 9136843609669

Řekl bych, že ten hmyz, to byli nejvíc komáří hejna. A ty byly tam , kde do řekněme 100 - 300 metrů byly nějaké kaluže, bažiny nebo malé vodní toky. Dřív byly skoro všude, ale před takovými 40 - 30 lety  byly odvodňovány a meliorovány nebo naopak zasypávány a zatrubňovány. Socialističtí zemědělci potřebovali co nejvíc polí a v intravilánu obcí, jak se do místních toků začaly s rozšířením automatických praček a splachovacích záchodů vypouštět čím dál víc odpadních vod, začaly ty místní vodní toky zapáchat a obtěžovat a tak se to  všechno zatrubňovalo.

Když jsem vyrůstal, tak na každou stranu od baráku ve vzdálenosti od 100 do 300 metrů byl nějaký otevřený potůček , často s pobřežním porostem nebo rybníček či bažinka. Bylo jich tam tak 5 - 10 . Když jsem dosáhl dospělého věku, už bylo prakticky  všechno zatrubněno, zasypáno, odvodněno, vyrovnáno. Jestli to tak bylo všude, tak na každém kilometrů čtverečním intenzívně využívané krajiny se jedná až o hektary plochy. Za posledních 50 - 20 let došlo k obrovské přeměně krajiny. V intenzívně obdělávaných polích ptáci nemají místo. Extenzívní sekané louky zmizely, sady s ovocnými vysokokkemny a  polokmeny taky. Místo zahrad plných ovocných vysokokmenů a polokmenů s trávou sekanou třikrát ročně pro králíky je dnes beton , dlažba nebo v lepším případě každý týden sekaný anglický trávník s pár půlmetrovými jehličnany.

Ptákům prostě zmizela většina životního prostoru. Prosperují jakž takž  jedině ptáci, kteří jsou schopni žít v současném lese, ten se totiž prakticky nezměnil. A potom ptáci, kteří se dokázali přizpůsobit životu v dnešních městech a vesnicích. Ať už třeba hnízděním v stavbách postavených člověkem jako holubi a pojídáním odpadků jako třeba vrány anebo třeba ti ptáci, kterým stačí k životu pár těch stromů a keřů na všelijakých parcích, hřbitovech nebo náspech silnic a železnic ve městech.

+1/0
5.11.2014 21:14
Foto

L88i28b50o42r 68V76y89k12o57u37p90i32l 9196235819147

Pak je ale zajímavé, kam zmizel vyloženě městský vrabec. Byla to stohlavá hejna nejen na předměstí, ale i ve středu města. Živil se vším, dokázal ukrást krmení holubům zpřed zobáku. Pak vrabec jakoby zcela zmizel. Dneska na něj opět narážím, ale jsou to malé skupinky. Na výletě za Brno jsem viděl hejno s asi dvacítkou jedinců a to bylo zatím nejvíc.

0/0
8.11.2014 19:09

R23a56d70i68m 19P78o68l42á45š18e44k 9306703279429

Spousta ptáků se taky živí semeny. A spousta ptáků prostě umí se živit skoro vším.   Jako třeba u nás přemnožení špačci likvidují ve velkém třešně, višně, mirabelky, myrobalány,

0/0
5.11.2014 21:41

M47a95r12t54i72n 32B44l12a59s21s 3641789826961

Neviděl bych to tak černě. Naopak bych řekl, že diverzita se zvětšuje. Velikost populací nepochybně osciluje, ale nepřipadá mi, že by např. vrabců úbývalo. Pamatuji si dobu, kdy jsem straku neviděl, jak je rok dlouhej a před 3-4 lety bylo "přestrakováno". Letos jsem zase viděl výrazně více sojek než obvykle. A za poslední 2 roky taky vídám mnohem víc luňáků...

0/−1
5.11.2014 14:20

P16e62t60r 97M34a93l55i24š90k56a 6191595181953

Pokud de o ty vrabce, tak když sem byl malej, tak jsem jich viděl u popelnic hejna a dnes..

+3/0
5.11.2014 16:19

P60a41v69e40l 40J93e53ř36á16b67e19k 7811772544207

Pokud se radujete ze strak a sojek, tak to je průšvih. Jedná se totiž o ptáky, kteří celkem systematicky plení hnízda pěvců a dalších ptáků, dokáží uklofat i malého zajíce apod.

To, že vidíte jednoho či dva vrabce je asi zajímavé, ale bývaly doby, kdy vrabec byl považován za škodlivého ptáka.

Laik to může vidět růžově, ale víc dám na odborníky. Mapují podstatně větší oblast než jedinec.

+1/0
5.11.2014 19:13

R57a53d10i85m 44P38o55l83á32š46e32k 9856333149549

Vrabec snad původně žil v hejnech ve skalách v nějaké suchší krajině, kde se živil semeny vypadlými z trav a jiných rostlin na zem, hmyzem a červy sbíraným se země.

A byl to jeden z prvních ptáků, který se rozšířil na vesnicích a přemnožil se tam. Hnízdil v hejnech pod střechami stodol a chalup a živil se nejvíc potravou, kterou kradl drůbeži ve venkovních výbězích nebo vysetým zrním, které posbíral na poli. U nás na vesnici kdysi snad každá chalupa měla své vrabčí hejno. Kromě těch pár, kde nechovali slepice.

Vymizel proto, protože za prvé zmizela drůbež a další na venkově masově chované zvířectvo krmené venku, kterým mohl krást potravu. Jenom psi na uživení nestačí.A za druhé proto, protože se změnila konstrukční řešení venkovských chalup, v  dnešních stavbách vrabec obvykle nenajde zastřešené dutiny, kde by mohl hnízdit. A aby je udělal třeba v izolaci, na to je slabý.

Vrabec dneska začíná žít spíš ve městech. Hnízdí v dutinách pod plechovými střechami benzínek, autobusových nádraží  nebo supermarketů ( Kaufland, Lidl zrovna používají ty správné stavby vhodné pro vrabce) a živí se potravou, která lidem vypadne na zem a podobně.

0/0
5.11.2014 21:30

M44a22r23t48i51n 27B51l34a47s87s 3531799556911

Raduju neraduju... Pokud je pro ten konkrétní druh na určitém místě vhodné uklovávat malé zajíčky a pěvce, tak je to evidentně vhodná strategie. A pokud to vezmete do důsledků, tak straky (sojky) těm "uklovaným" vlastně poskytují docela dobrou službu tím, že sníží jejich stav (hlavně ty slabé kusy) a jim pak zbude více zdrojů. Straky si nakonec "vyžerou" zdroje a jejich populace zas klesne. Odpozorováno za posledních řekněme 5 let v okolí mého města. Samozřejmě, že ty vztahy nejsou nikdy takhle snadné... Nevím kolik máme těch opravdových odborníků, ale pochybuji, že jsou dostatečně jemně pokrýt celou republiku a mám pocit, že velká část dat o pozorování pochází od amatérských ornitologů z databází jako je např. zahraniční ebird.org. 

Za posledních pár let jsem taky v mnohem větší míře začal vídat žluny, strakapoudy a brhlíky. A pokud vidím tyhle ptáky a větší dravce (luňáci, sovy atp.) tak mám pocit, že ta nižší "patra" potravní pyramidy nejsou tak úplně v nepořádku.

0/0
5.11.2014 21:54

B88r52o25n11i13s43l13a19v 72M72e66r14t56l47í93k 1182181301312

Jsem si myslel, ze obili se dnes pestuje spis nizsi, s velkymi klasy protoze slama neni uz tak potreba. Jak to je?

0/0
5.11.2014 11:23
Foto

R60a33d95e67k 39P12o92l16i29c62k96ý 6901583981904

vrací se opět i vysokoklassé odrůdy-sláma se využívá k různým účelům.

Ale podstatná je hustota toho obilí-jak je uvedeno v příliš hustém nemohou hnízdit

+1/0
5.11.2014 11:42

B42r93o16n83i30s70l51a35v 48M50e80r46t70l13í39k 1392781331572

Dekuji

0/0
5.11.2014 12:56

R93a68d92i83m 85P97o20l36á82š56e75k 9806183149649

Já bych řekl, že podstatná je chemická ochrana obilí. Od dubna po konec června je každé obilí několikrát stříkáno různými prostředky. Pro ptáky jakožto na chemikálie velmi citlivé živočichy jsou tak běžným způsobem obhospodařovaná obilná pole v podstatě mrtvá zóna. Tam přežijou jen myši a podobní odolní škůdci.

Co se týká nelesních prostorů mimo polí, za posledních 20 let došlo k jejich abnormálnímu zarůstání vysokým a hustým plevelem, jak lidi přestali tyto plochy vysíkat na krmení. Vymírají tedy ptáci, kteří potřebují na hnízdění volný prostor mimo les a na něm nízký porost, protože ten skoro nikde není. Drží se ptáci, kteří mohou hnizdit na volnějších prostorách v lesích nebo vůbec v lesích na stromech a vysokých keřích. Přitom to musí být ptáci, kteří umí unikat před predátory, protože těch je nyní podstatně víc než dříve. Jednak , jak se přestali lovit, se rozmnožili ti původní naši drobnější predátoři. Například nyní se v centru Ostravy obrovsky rozmnožili straky. Což sice trochu omezí přemnožené holuby, ale pro  drobné ptáky je to pohroma. A jednak leckde se rozmnožili cizí invazivní predátoři.

Jejich rozšíření taky nahrává ono zarůstání volných ploch vysokými plevely, protože v takovém porostu jsou neviditelní a nejdou běžnými způsoby nijak ulovit.

0/0
5.11.2014 13:19
Foto

R14a10d11e34k 98P59o19l96i56c27k57ý 6651313121884

Jistě máte  pravdu.

moje reakce byla jen na otázku-vysoké versus nízké obilí.

Jinak samozřejmě postřiky a zarůstání plevelem je u obou typů obilí stejné

0/0
5.11.2014 13:47

R32a27d67i10m 15P32o49l19á30š84e19k 9436673789729

Hm, přiznám se, že co já chodím do přírody, mně připadá, že od socíku je výška obilí na poli +- zhruba stejná. Myslím tím hlavně pšenici, žito se nyní u nás pěstuje málo a ječmen taky. Ale já to zase nijak nesleduji a neměřím.

Co se pravděpodobně změnilo, bude asi síla stébla, protože dnešní klasy jsou určitě těžší než tehdejší plus k tomu se u dnešních odrůd měla zvýšit odolnost proti poléhání při deštivém a větrném počasí do zralého obilí.

Co se změnilo určitě, je kvalita setí. Dříve bylo úplně normální, že od kraje pole 10 - 20 metrů dovnitř i někdy uvnitř pole bylo místy obilí výrazně řidší, zatímco jinde bylo třebas přeseto. Dneska to už není, doslova 10 centimetrů od okraje pole "naskočí" určitá, zřejmě optimální hustota, která se drží stejnoměrně po celém poli. Na jedné straně ty přesné secí stroje bez jakéhokoliv nároku na vyšší spotřebu chemikálií nebo na lepší odrůdu výrazně zvýšily výnos, na druhé straně je takhle hustě naseté obilí, řepka atd pro drobné ptáky a jiné menší živočichy prakticky neprostupné.

Co se týká slámy, výrobci peletek by ji měli vykupovat za +- 1200 Kč za tunu.  Protože kapacita toho, kolik to obilí vytahá z pole živin a uloží je do stébla a zrní je konečná, tak obilí s znatelně vyšší produkcí slámy musí naopak produkovat znatelně méně zrní. Je otázka, co je pro zemědělce výhodnější, jesti vyprodukovat víc zrní, které kvalitní prodá za nějak 8 000 Kč za tunu nebo víc té slámy za 1200 za tunu.

0/0
5.11.2014 15:05
Foto

R68a72d41e15k 98P39o38l54i33c96k84ý 6711453651374

Výška stébla nemá souvislost s výnosem zrna.

+1/0
5.11.2014 15:09

R42a87d34i93m 33P57o23l17á98š42e63k 9896803489899

Výška stébla souvisí s výnosem zprostředkovaně, přímou souvislost s výnosem zrna má množství hmoty stébla, kterou obilí na poli vyprodukuje.

0/−2
5.11.2014 15:14
Foto

R26a50d27e82k 58P84o34l26i12c59k93ý 6721443121304

Samozřejmě, že nemá-kde jste na to přišel?

Zrno je tvořeno především cukry-ty vznikají při fotosyntéze v zelených částech rostlin-logicky je teda nesmysl aby měla negativní vliv výška rostliny / když už tak naopak-čím vyšší tím větší produkce zrna/-rozhodující vliv na přenosu živin z půdy do rostliny  má konkrétní odrůda a kvalita kořenového systému.

jediný důvod proč se v určité době preferovaly nízké odrůdy / a někde dosud preferují/ je polehavost a stím spojené ztráty po působení větru a dešťů

Rozhodně je absolutním nesmyslem tvrdit, že vysoké obilí má nižší výnos díky tomu, že část živin jde do stébla!!

+1/0
5.11.2014 15:42

R59a13d53i91m 52P31o19l73á55š25e54k 9646413719449

Nemáte pravdu.

0/0
5.11.2014 15:58

J49a56n16a 43N80o43v53á61k17o51v18á 7707310449398

Pan Polický má naprostou pravdu a Vy, evidentně, nemáte zemědělskou školu, na rozdíl ode mne.

+2/0
5.11.2014 16:07

R84a78d14i78m 81P60o46l87á94š67e16k 9756713679139

Aha, takže máte papír, máte pravdu;-D;-D

Čím vyšší rostlina, tím delší dobu roste, tím později zakládá na zrno  a tím menší doba zbývá na růst zrna.

Čím vyšší rostliny, tím musí být menší počet rostlin na plochu a tím je, pokud je genetická kapacita rostliny vyčerpána, jako že u běžným způsobem šlechtěné pšenice vyčerpána určitě je, je z plochy výnos menší.  I když z jedné rostliny může být výnos větší.

0/−2
5.11.2014 18:31
Foto

R29a91d54e67k 19P46o65l11i31c85k16ý 6501453491444

vy nejen nemáte znalosti ale ani selský rozum-proč by měla výška rostliny souviset s počtem stébel na metr čtvereční?

Doba růstu nemá žádnou souvislost s délkou stébla / některé bambusy-rovněž tráva-rostou i metr za den/

Nechápu co to plácáte o genetické kaacitě rostliny?;-D;-D;-D

Zkuste si nastudovat alespoň nějaké základy biologie než tu začnete "perlit";-D

0/0
5.11.2014 19:41

R86a39d26i40m 75P60o62l88á83š12e67k 9206743749669

Koukám, že jste pole nebo přírodu nejblíž viděl tak z okna kanceláře nebo auta či vlaku. ;-D;-D;-D

0/−2
5.11.2014 21:44
Foto

R81a93d14e32k 25P25o63l34i91c28k76ý 6821923751194

Na rozdíl od vás žiji prakticky celý život na vesnici / s vyjímkou studia vysoké školy veterinární/, delší dobu jsem v zemědělství pracoval a celý život se zajímám o biologii a proto vím, že o problému nic nevíte a jen tlacháte nesmysly

0/0
5.11.2014 22:19

R11a48d60i16m 28P46o55l37á36š68e39k 9656823179779

Na rozdíl od Vás od vás žiju na vesnici celý život, chodím do přírody, dívám se tam, jak to tam je a přemýšlím o tom .

0/−1
6.11.2014 5:56
Foto

R54a35d56e28k 34P56o40l27i28c44k33ý 6151333211984

Kdyby  nejen chodil do přírody, ale i dával pozor ve škole tak byste se někdy ve 4-5 třídě dozvěděl co je fotosyntéza a pak v průběhu školy jak funguje přenos živin z půdy do rostlin,

očividně jste ale moc pozor nedával tak píšete hlouposti

0/0
6.11.2014 7:58

P76a69v22e73l 11J29e59ř67á55b30e35k 7661772624857

Vyrábět peletky ze slámy je hloupost. V polích schází humus, který udržuje živiny, vláhu, kyprost apod. Dřív se tam dostával z hnoje (slama z podestýlky) a nebo drcením slámy na poli.

Dnes slámu proženeme komínem - časem se to projeví na kvalitě orné půdy..

0/0
5.11.2014 19:31

R59a79d26i23m 72P51o36l73á51š62e69k 9316423719949

Podstata je v tom, že dneska spousta zemědělců nemá živočišnou výrobu a tak neprodukuje hnůj. Likvidovat slámu přímo zarýváním na poli je poněkud problém, protože hned potom je třeba obdělat půdu a zasít další plodinu , ta sláma vyžaduje dost důkladnější zpracování půdy, které zvýší náklady a může zemědělci sebrat všechen zisk z pěstované plodiny. Proto se zemědělcům vyplatí většinu slámy z pole odstranit. Peníze za prodej slámy jsou pak jen benefit navíc.

Humus z pole mizel už za socialismu, i když tehdy produkovalo hnůj každé družstvo. Například i 20 let po tom, co nám místní JZD sebralo náš záhumenek, bylo na tmavosti půdy přesně vidět, kde jsme půdu obdělávali my a hnojili hnojem a kde ji místní družstvo obdělávalo o 20 let déle a kde tudíž humus mizel o 20 let déle..

Humus tedy mizí z polí pořád průběžně a zatím se nic moc neděje, výnosy nekolabují, ale naopak spíš vzrůstají. Otázka je, jak daleko to může dojít, než to zkolabuje. Otázka taky je, jestli toto není důvod kolapsů úrody na polích na Jižní Moravě, kdy jedny roky jsou tam plodiny likvidovány suchem, druhé roky nadměrným vlhkem. Je otázka, jestli kdyby tam nebylo v půdě víc humusu, nebyly by pěstované plodiny proti těm vlivům mnohem víc odolnější.

Podle mně zvrat nastane, až bude ekonomické obsah humusu v půdě zvyšovat, třeba z důvodu právě zabránění jistého kolapsu výnosu na konkrétním poli. Pak nebude problém slámu na poli rozšrotovat na drobné kousíčky, které potom neztěžují setí následující plodiny, nebo automaticky zařazovat do osevního postupu zelená hnojení nebo využívat všelijaké průmyslové komposty, odpady z bioplynek a další zdroje humusu.

0/0
6.11.2014 6:19

P40a31v25e37l 90J68e52ř19á15b58e94k 7661102974977

Například skřivan potřebuje hnízdit na části pole bez porostu. Dřív to nebyl problém - sečky občas vynechaly, takže v polích byla nezasetá místa. Dnes se dokonce doporučuje, aby při setí obsluha nějakou tu chybu udělala

0/0
5.11.2014 19:28

R89a62d64i41m 83P52o87l20á47š56e50k 9946703219409

A víte jistě, že to hnízdo v poli a dokonce i samotný skřivan přežije pravidelné kropení postřiky a s tím spojené přejíždění postřikových strojů tažených traktory?

0/0
5.11.2014 21:35

J97a26r95o59s88l13a50v 50Č70a27d17a 9704210639771

R^naprostý souhlasR^doby kdy obilí přesahovalo jeden metr jsou 30 let pryč

0/0
5.11.2014 19:15

M83i35r75e52k 72Ř17í66h10a 8865511525213

Není divné, že tím že stavy dravců (predátorů rostou) tak se stavy "kořisti" snižují.  Třeba straka, dříve bylo možné lovit ji celoročně, teď je doba lovu značně omezena.

Sice se specializuje pouze na vajíčka ale i tak její stavy rostou a manších ptáků se snižují. Až dojde kořist tak se její stavy jistě sníží ale to už bude třeba pozdě. Chápu že to je jen jeden z faktorů ale obecně čím je prdační tlak na "kořist" větší tím je jí méně a méně.

0/0
5.11.2014 9:09

P77e79t50r 73V80r96á73n60a 6778691496186

Noo.. a škoda že není nijakého predátora na roma československého.. :-/ ;-(

0/−1
5.11.2014 11:19

P94e48t21r 92V24r76á81n76a 6558691726256

I když teď vlastně nevim. V okolí Prahy je prý černá celkem přemnožená a to přece můžou myslivci střílet, ne??

0/−1
5.11.2014 11:21

R29a27d48i33m 41P25o19l18á45š90e72k 9706303529369

Tam je škodná zemědělci, tak, jak obhospodařují pole, myslivci na černou zvěř prakticky nemůžou.

0/0
5.11.2014 13:20

V72á46c12l98a23v 84H66l57a33v94á72č85e19k 4684744643170

Je ale dobré, že přibývá kormoránů a krkavců? Patří mezi nejagresivnější škůdce.

+4/−1
5.11.2014 8:18
Foto

R16a34d53e62k 58P50o29l61i60c41k71ý 6131753501724

Pro koho jsou škůdci?

Pro přírodu rozhodně ne.

+2/−2
5.11.2014 11:44
Foto

H70a50n19a 40M52a69l58i39c62h69o25v37a 9670397983483

Nečekala jsem, že s vámi budu někdy souhlasit :-)

+1/0
5.11.2014 13:45
Foto

R70a36d64e63k 94P98o72l24i94c82k46ý 6621523931544

R^;-)

+1/0
5.11.2014 13:45

P56e53t10r 25V68r59á44n22a 6478561946906

Co to plácáte o zlých myslivcích?? Kdyby se právě oni nepiplali se zajícema a bažantama tak jsou u nás dávno zapsaní v EW seznamu. To samé platí u rybářů. Takové krásné ryby jako lipan nebo parma by bez umělých výtěrů zrovna tam.

0/−2
5.11.2014 7:59

M92a43r22t61i32n 60P92l11a75t21i86l 9761713761938

Já to myslel trochu ironicky, protože podle názoru laické veřejnosti můžou za úbytek zvěře především zemědělci. Je jen škoda, že tento článek skončil v záložce Hobby.

0/0
5.11.2014 8:06

P44e69t32r 95V85r68á24n67a 6828661236406

Aha. Tak to jsem si vylozil spatne.

0/0
5.11.2014 8:11



Najdete na iDNES.cz