Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Přesazeným vzrostlým stromům zakraťte větve. Mají větší šanci přežít

Přesazování desetiletých, patnáctiletých i dvacetiletých stromů je proces, který je pro ně tak výrazným zásahem, že ho nemusí pokaždé přežít. Přesto existují možnosti, jak jejich šanci na uchycení v novém prostředí maximálně zvýšit. Profíci to umí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R61a63d27i63m 62P56o44l37á44š44e63k 9816113929159

Optimální doba na přesazování vzrostlých stromů je tak cca konec září, říjen. Strom má až do jara do rašení listů minimální spotřebu vody a živin a stačí mu ta troška kořenů, která dole zbyde. A do jara v zemi kořeny poněkud dorostou.

Jinak totiž plný kořenový bal odpovídá v zemi zhruba objemu větví stromu nad zemí. Jeho omezení u vzrostlého stromu na desetinu, dvacetinu musí být nad zemí kompenzováno omezením větví na pětinum - desetinu původního množství, aby zbytek kořenů stačil kmen a zbylé větve zásobovat vodou. A aby po vyrašení listů na jaře stačil ten zbytek kořenů zásobovat tu trošku těch listů živinami.  Takže kořenový bal při přesazování takového vzrostlého stromku musí být vždy co největší s největším množstvím kořenů, co je ještě technicky možné přestěhovat. Aby bylo možné ponechat víc větví.

U svépomocného přestěhovávání bývá běžné že se to provádí během 2 - 3 let. První rok se do předpokládaného objemu přestěhovaného kořenového balu přeseká třetina, polovina kořenů, druhý roky taky a případně potom třetí rok ještě zbytek. Strom si na pahýlech přesekaných kořenů vytvoří za ty roky nové jemné vlásečnicové kořínky, ty totiž jajko jediné umí z půdy odebírat poteřbnou vodu a živiny. Když se pak strom přestěhuje, tak ty nově vyrostlé vlásečnicové kořínky umožní nechat většinu větví po přestěhování na stromě či větve zakrátit jen tak málo, že to na stromu za pár let ani nepujde poznat. Ostatně mám pocit, že na těch fotkách to s těmi stromy provedli taky tak. že ty stromy nepřesazovali najednou, aby mohli ponechat původní korunu stromu.

0/0
29.6.2015 10:08

R34a69d56i30m 91P11o86l70á21š21e66k 9126443509859

Ostatně i tak je vždy něco za něco. Kořeny takového přesazovaného stromu už nikdy nedosáhnou původní kvality. Strom tak bude vždy mnohem citlivější na vyvrácení větrem i na poškození suchem. A pokud to bude nějaký ovocný strom, bude na stejnou plodnost  potřebovat svrchní vrstvu půdy mnohem výživnější a pravidelně zalévanou, protože kořeny půjde do mnohem menších hloubek než strom vyrostlý ze semene i než strom nasazený na tomto místě jako malý stromeček. Protože těmi kořeny nedosáhne  na vláhu a na živiny , které se nacházejí ve spodních vrstvách půdy.

0/0
29.6.2015 10:09

R58a15d28i70m 78P62o53l11á66š41e17k 9736763199719

Že ten článek vyšel zrovna na začátku léta, kdy je vegetace v plném proudu, olistěné stromy potřebují ohromné možství živin a vody a každé omezení přesekáním kořenů by mohlo být fatální. ;-D;-D

+1/0
29.6.2015 10:01

P68a54v81e60l 37J85e42ř70á41b31e89k 7521152954607

Nic ve zlém. Ale očekával bych rozstříhnutí pletiva okolo kmínku a odtažení drátu od kmínku. Fotka zkresluje, ale na vypadá to, že drát je téměř v kontaktu s kůrou.

Místo juty je lepší rákos. A navíc není špatné takto silné kmínky a kostru koruny natřít speciální barvou na ochranu proti slunci. Pár let vydržet než se barva z kůry ztratí je lepší, než korní spála či mrazové trhliny.

K tak velkým stromům by nebylo na škodu do půdy přimíchat látky které dokáží v sobě zadržet vodu.

A kůlování - zřejmě mají s ním zkušenosti, ale přesto ve větrné poloze bych takové nedoporučil ani zlému sousedovi.

A to poslední - udělal bych jámu s nějakými rohy (lichoběžník, mnohoúhelník apod.) - ne kulatou mísu.

Ale od stolu se dobře radí.

A ke zkrácení větví - je to základ ujmutí stromů. Ale ten řez raději nechte na odborníkovi. Nicméně v Čechách jsme všichni odborníci na všechno, tak bude těžké najít toho, kdo to skutečně umí.

+1/0
29.6.2015 0:43

M21a93r50t84i38n 44H20o31r39ň60á33k 7131241232

jsem z oboru a na rákos jsem ještě neslyšel pochvalu, ve většině případech se pod ním zabydlí brouci, mezi kůrou a rákosem si dělají chodbičky a tím pádem průšvih, ostatní vaše info komentovat nebudu, napsal bych román

0/0
29.6.2015 11:05

P27a34v77e97l 52J65e84ř50á17b63e53k 7871732964807

Tak asi s tím rákosem budou různé zkušenosti. Naopak jsem zas slyšel, že pod jutou se strom silně přehřívá. Osobně ale už nepoužívám ani jutu ani rákos.

A komentovat dál - no to je tak - každý to má nastavené jinak. Podstatné je, jak strom přesazení přežije.

0/0
30.6.2015 0:44

V36l56a57d49i54m47í65r 87B47e73n61e46š 2242315364333

Vaše příspěvky zde se také jeví, jako že jste odborník na vše.

0/0
29.6.2015 14:17







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.