O tom kdy řezat se ovocnáři se sadovníky (arboristy) budou zpravidla dohadovat. Arboristé jsou víc pro řez v době vegetace (doba podle taxonu dřeviny - od dubna do srpna), protož strom je v plné vegetaci a hned zahajuje obranné procesy. V předvegetační době je rána otevřená delší dobu. Ale u ovocných dřevin nejde o zachování stromu na století, ale desetiletí, tak to není tak důležité
Je lepší řezat na větevní límec. než kroužek - tj, řez je veden těsně v místech, kde dřevo kmene (starší větve) přerůstá mladší větev. Límec je pokaždé jinde - musí se umět vyhledat. Je to místo s velkým množstvím hojivých pletiv.
A když se podíváte na fotky, tak jen několik postřehů abyste si z fotek nebrali příklady.
Na fotce 2 bude potřeba zaříznou "pahýl" u rozvětvení. Na fotce 3 je klasický špatný řez silné větve. Nikde nevidím naříznutí zespodu, potom druhý řez by měl být dál od rozvětvení a až třetím řezem se začistí řez na správném místě. Předchází se tak zatržení větve do části stromu. Navíc to vypadá na nějakou peckovinu, tak takto silný řez bez přípravy, asi jen když je nezbytně nutné. Navíc, když už řeže bez přilby na hlavě, tak alespoň pořádnou čepici. prostě větev na hlavě bolí
Na 5 snímku je klasický lízanec - je odstraněna většina hojivých pletiv a otevřeno dřevo kmene (pokud je to buk, tak je to dost špatné). 8. to je celkem zajímavé - to nasazení pilky je hodně našikmo na velký řez. Ale zde je to dobře či ne zaleží na větevním límci.
Staří zahradníci mě ještě učili desinfikovat nářadí, když se jde na další strom. Ale to je už na dnešní zahrádkáře moc složité, ač je to jednoduchý úkon.
A větve - jestli máte sad venku v polích a starší stromy, tak bych se naopak za větve na zemi přimlouval. zajíci a srnčí (někde i jeleni, mufloni) si do mladých větviček celkem rádi hryznou. Když je hodně zima, tak ohryzají i větve poražených starých borovic.
