Diskuze

Sušírny ovoce, které na Moravě dříve živily celé rodiny, znovu ožívají

Sušírny ovoce na Valašsku bývaly evropským centrem této úpravy sezonního ovoce a dnes je tu především mladí lidé znovu křísí k životu. Hostětínské centrum Veronica dokonce minulý víkend uspořádalo workshop, jak rozpadající se sušírny zrekonstruovat či jak kompletně postavit novou.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Moc se mi libi, ze ozivaji stare tradice i kdyz ted uz jsou jine konzervacni metody a hlavne celorocni pristup k cerstvemu ovoci.

0 0
možnosti

J25o97s26e81f 75M71i59k92e18l

15. 7. 2016 21:38

Autor článku zapomněl, že se při sušení ještě současně vařila povidla, takže se teplo lépe využilo. Ale to spaní v té sušírně muselo být krásné.

1 0
možnosti

To spíš vidím dnes jako perspektivní podnikatelskou sušárnu, kde by se ale muselo sušit defakto nonstop celý rok.

Mikroprocesorová regulace teploty, vlhkosti, řízená cirkulace vzduchu, rekuperace tepla tepelným čerpadlem ......

Od července srpna do třeba listopadu sušit ovoce, přes zimu sušit plátky kořenových zelenin na chipsy, na jaře třeba kořenové léčivky, potom zelené léčivky a zeleninové naťě... a je tady zase srpen.:-)

0 0
možnosti

Po pravdě chtěl bych ale vidět rodiny, které se tím kdysi živily. To by musely mít více hektarové sady a u baráku celou velkou halu se sušárnami.

Podle mně je ten titulek zavádějící napsaný člověkem, který o tom moc vědomostí nemá. Sušené ovoce jako zboží tehdy totiž nemělo valnou cenu, protože ovoce se sušilo prakticky ve všech rodinách. Aby se tím rodina uživila, musela by za ten měsíc zvládnout nasušit tuny suchého ovoce.

Bylo povinností či věci prestiže každé rodiny mít nasušeno na podzim aspoň nějaké kilo ovoce. Sušené ovoce se pak používalo přes zimu až do jara na pečení koláčů, třeba těch velkých slavnostních, kterým dali Pražáci název frgále. přpadně se používalo v rodině na běžné koláče nebo i na jiná jídla.

Podle toho, jak moc se přes zimu používala jídla ze sušeného ovoce, tolik se na podzim sušilo.

U nás kdysi sušila ovoce ještě babička, a ta to sušila v obyčejné troubě zabudované ve sporáku , kde topila dřevem a uhlím. Na to byla síta, rozměru nějak 30x50 centimetrů a trouba byla uzpůsobena tak, že se dala těmi síty vyplnit tak co 3 - 4 centimetry nad sebou.

Ve sporáku stejně tehdy topila babička nostop v zimě v létě, protože na něm vařila.

Ovoce na síti se jako první upravilo vyšší teplotou, třeba těmi 80 st C, aby se sušení urychlilo a ovoce neplesnivělo a potom se dosušovalo už mírnější teplotou. V té troubě se ovoce muselo vždy po nějaké hodině přehazovat, protože trouba musela být otevřená, aby sušící se ovoce mělo vzduch, takže ovoce u dvířek mělo teplotu nízkou a sušilo se velmi pomalu, zatímco uvnitř trouby se připékalo.

Vždycky na podzim to tam vonělo v kuchyni....někdy i smrdělo spáleninou...

A když byla nějaká společná oslava, ples s koláči, masopust, atd, tak se vždycky po rodinách vybíralo po hrnečcích sušené ovoce, to se pak dalo dohromady a napekly se koláče....

3 0
možnosti

V době, kdy je čerstvé ovoce po celý rok, už nemá sušení význam. Vždyť už se nedělají ani kompoty, každý radši sáhne po čerstvém.

0 8
možnosti

Osobně sušíme , čerstvé dozrávající někde po cestě v kamionu nebo kde ,mně moc neleze.sezoni ovoce a zelenina má něco do sebe a ne ten hnus co prodávají i mimo sezónu.cerstve to moc nebude.

3 0
možnosti

Proč ne, sušení je fajn, akorát tyto projekty ožívají spíše jako zajímavost skanzenového typu. Je to pravda hezké až romantické dělat věci postaru a lidem v obnovování tradic tleskám. Nicméně stavět tyto archaické stavby a používat prastaré postupy je přežitek, který obrodu sušáren nepřinese, daleko zajímavější by bylo původní princip sušárny přenést do moderního provozu(takovou obecní sušárnu si pak dokážu předtavit), ale to už by zase pro tyto lidi nejspíš ztratilo kouzlo romantiky......

3 0
možnosti

Taky to sušení musí být strašně nehospodárné. Ovoce se suší několik dnů , nasuší se tak 5 - 10 kilo a spálí se na to jako palivo 3 - 4 metráky dřeva.

Kromě toho na sušení je třeba používat vhodné odrůdy ovoce.

Kritické je to například u hrušek, kdy dnešní velké měkké hrušky prakticky se suší velmi obtížně a jsou jen velice nedokonalou náhradou za původní. Na sušení kdysi rostly speciální odrůdy, které poskytoval velmi malé plody s velmi tuhou dužinou neboli množstvím vlákniny a současně hodně sladké. nezanedbatelné bylo taky to, že pokud byl suchý a teplejší podzim, tyto hrušky se začaly sesychat už na stromě.

U švestek je ideální klasická domácí švestka, ale jen taková, která není napadená šarkou. Pokud nebyly domácí švestky napadené šarkou, zůstávaly na stromech až o dva měsíce déle, do října a za tu dobu přibývaly na cukernatosti a ztrácely vodu. Když se potom otrhaly a usušily, staly se perfektní lahůdkou.

4 0
možnosti