Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V jílovité půdě nic nevypěstujete, musíte ji upravit, radí zahradník

Když si zakládáte zahrádku, s jílovitou půdou nic nenaděláte. Svrchní vrstvu ornice si však můžete upravit tak, aby byla úrodná a plodila podle vašeho přání.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J45i27n60d40ř10i40c94h 40Š92k47o78p13e97k 4235381100125

„Než začnete na takové půdě cokoliv pěstovat, musíte ji, stejně jako zemědělci, nejdříve upravit. Když se zakládá nové pole z louky nebo pastviny, kde se odpradávna nehospodařilo, je tam surová jílovitá půda, která se musí napřed zpracovat,“ vysvětluje. To platí i v případě, když si na chalupě budete chtít založit nové záhony.

Jako osevním postupem či zpracováním lze přeměnit jílovitou půdu 8-o

0/0
20.4.2017 17:12

V76e77n89d18u96l25a 43F89a83i98f17e20r28o13v28á 4258341963399

Prostě pěstováním, hnojením, zarýváním biomasy, atd. Na zahradě se mi už takto také postsupně přeměňuje jílovitý plac na záhon. Pravda je, že často jsem před prvním vsazením rostliny vysypala do jamky část úrodné zeminy.

0/0
22.4.2017 22:07

J91i69n32d88ř71i28c30h 87Š53k73o20p72e18k 4455311560665

hnojením atd. lze půdu zúrodnit, dát ji živiny, to nerozporuji

Ale když budu mít jílovitou půdu a budu ji hnojit, pořád to bude jílovitá půda. Druh půdy závisí na jejím složení, např. jílovitou půdu tvoří cca až 50 % jílovitých jemných částic. A ty se žádnou kultivací nezvětší, aby se z ní stala půda lehčí.

Nic proti vám, ale narážel jsem na autora článku, který takovou blbost napsal

0/0
24.4.2017 12:43

V79e27n48d12u27l50a 26F41a86i30f73e43r60o87v72á 4258981173419

Prostě pěstováním, hnojením, zarýváním biomasy, atd. Už se mi takhle postupně také přeměňuje jílovitý plac na záhon. Pravda je, že často jsem před prvním vsazením nové rostliny vysypala jamku úrodnější zeminou.

0/0
22.4.2017 22:09

K53a87r28e89l 75R37y89s 9253739350989

Ono je asi v módě říkat, že se na ornici postaví sklady a supermarkety, ale dost bych se divil, kdyby tam neproběhla skrývka...

+2/−1
20.4.2017 13:51

S74t96a56n60i44s17l58a37v74a 29Z16a57p83l96e55t53a91l85o46v57a 6196379889128

ale i tak je každého rovného pole v nížině škoda

+3/0
20.4.2017 21:10

R77a61d37i71m 73P36o34l51á15š87e55k 9766863989529

V chudé jílovité půdě by jinak mělo stačit porýt - poorat a dvakrát třikrát ročně udělat to zelené hnojení.

První zelená hnojení pravděpodobně horčicí, protože ta je v principu pionýrská plodina a další zelená hnojení pak kombinovat s jinými rostlinami. Vikev, svazenka, hrách a podobně. Jakmile se kombinací těchto zelených hnojení po nějakém roce vpraví do půdy dostatek humusu, začne být i jílovítá půda dostatečně drobivá a lehčí.

Písek tak nutný není, protože hodně jílovitých půd už samy o sobě obsahují dost písku. Záleží hodně na podloží, ze kterého ta půda vznikla, například tady u nás pod Beskydami to je nejčastěji z vrstev pískovce a jílovce a písku je v jílu dost. Pozná se to při větších deštích na splavené půdě, kdy místy se objeví silně písčité usazeniny.

Samotný jíl s pískem je půda mokrá, těžká a studená, jak ale dojde zeleným hnojením nebo taky hnojením hnojem a kompostem ke zvýšení obsahu humusu v půdě, písek v jílu začne fungovat a s humusem dohromady vytvářet lehkou teplou a výživnou půdu.

+3/0
20.4.2017 11:52

R65a66d71i42m 21P46o39l43á91š30e83k 9976393369769

JJ, řepka je problém. I lidi z oboru jsou zpracování současnou propagandou a tak občas vyhodí nesmysl, jaký by člověk u odborníků v žádném případě nečekal.

Řepka je stejná brukvovitá rostlina jako třeba zelí nebo ředkvička nebo hořčice. Půdu proto vyčerpává podobně jako tyto rostliny.

V zemědělské praxi má řepka velký význam. Jakožto úplně jiný druh než jiné hromadně pěstované plodiny, jako je pšenice, ječmen kukuřice nebo řepa bere z půdy jiné složky a naopak tam nechává ty, které intenzívně využívají ty jiné plodiny. řepka zasetá na pole jednou za 3 - 5 let tak půdu na poli znatelně zlepšuje. Přirozeně pokud ji tam zemědělci valí co druhý rok nebo dokonce každý rok, kvalitu půdy zhoršuje, ale za takového režimu to zhoršuje každá plodina.

Co se týká eroze půdy, dnes se řepka seje zhruba stejně hustě jako klasické obiloviny a tudíž chrání pole zhruba stejně. Mnohem horší na erozi je kukuřice nebo řepoa či brambory....

+3/0
20.4.2017 8:24

J88a46r17o54s82l81a78v 86K62a48d94l64e51c 5941519782651

Proč neustále bojovat s přírodou a neužívat si toho, co nám dává zcela zdarma...:-P

0/0
20.4.2017 7:49

P92a42v79e90l 47J94e77ř64á47b27e45k 7501892384947

Dnes, alespoň v naší oblasti, je móda stavebních firem hlušinu ze základů rodinného domu rozprostřít po zbytku zahrady, aniž by byla skryta ornice.

Takže ta trocha co tu je, je nenávratně ztracena pod hlušinou.

Majitelé pozemku potom když zahradu upravují na pozemek nechají za deseti tisíce navozit kompost, který ale vytvoří asi 5 - 10 cm silnou vrstvu.

A do toho potom chtějí zasázet rostliny, založit trávník.

Na majitele se nezlobím - většina zahradě nerozumí a jsou rádi, že postaví dům. Ale stavební firmy, obsluhy rypadel by měly znát normy na ochranu orniční vrstvy při stavební činnosti.

U nás lidi z oblasti péče o prostředí připravili informační letáčky jak chránit ornici s prosbou, aby je stavební úřad dával při stavebním povolení.

Jak jsem slyšel - marná práce, letáčky leží někde v šuplíkách.

Jenže nejde jen o ochranu ornice, ale 5 cm nějaké ornice na uježděné hlušině nevsákne ani delší atmosférické srážky, takže se tím jen podporuje odtok vody z oblasti a když sečteme větší zástavbu - tak pod obcí je to již znatelná navýšení přívalového odtoku vody.

+5/0
20.4.2017 0:38

R25a37d97i19m 68P42o26l69á86š78e18k 9926253819879

Já to ještě akcentuji. Pokud je na tom pozemku ještě předtím nějaká stará stavba, neznalý majitel poslušně zbourá a veškerou hmotu, jak kážou dnešní předpisy, pošle jako nebezpečný odpad a za úplatu na skládku. Přitom na těch starých stavbách nebyly použivány jiné než přírodní anorganické materiály a takl významnou část hmoty těchto staveb, hlavně malty a omítky, tvoří právě onen písek a vápno, s troškou cementu a drobného štěrku.

Pokud se místo odvozu přímo na místě ten rum z bouračky vytřídí, proseje na sítu a přebere, dá se získat množství písčitého v podstatě přírodního materiálu s vysokým obsahem vápna pro vylepšení půdy na zahradě.

V podstatě hmota všech omítek a malt, rozpadlé cihly a drť z nich, na drobno rozpadlé betony a podobně plus k tomu větší kusy staré malty a cihel, které hěhem pár let na zahradě roztrhá na kousky mráz a led v zimě, mohou dosáhnout až poloviny objemu hmoty z bouračky. Stavebník ušetří poplatky za skládkování a navíc získá kvalitní vápenitý pískový materiál na vylepšení jílovité půdy na zahradě.

Pokud ta stavba není stará továrna se zdmi prosycenými všelijakými průmyslovými zplodinami, tam by to asi nešlo.

Z novějších staveb to taky nejde, protože se do malt a omítek používaly všelijaké umělé organické přísady, které by v půdě mohly dělat problémy, ale ze starých staveb to je bez problémů.

Dokonce znám "bourače" , kteří takhle před nějakými lety prostě původní barák jen zbourali a rum nechali na zahradě zarovnat buldozerem a na tom pak udělali novou zahradu.

0/0
20.4.2017 9:07

M47a49r51c27e14l 95S56t85a51r51ý 9398884443639

a co vás tak zajímá osud půdy na malých soukromých pozemcích novostaveb, které mají pro krajinotvorbu úplně zanedbatelný význam? mnohem větší dopad má skladba pěstovaných plodin na extenzivních zemědělských plochách, lesní hospodářství, apod...

+1/0
20.4.2017 16:11

P42a45v72e20l 10J49e23ř95á42b19e33k 7751712914217

Moře je z mnoha kapiček voda.

Extenzivní zemědělské plochy ještě se dají rozdýchat, ale horší jsou intenzivní.

Ale abychom si rozuměli - zde je píše o zahradách, záhumencích a ne o širokých lánech.

0/0
21.4.2017 0:16







Najdete na iDNES.cz