Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V jílovité půdě nic nevypěstujete, musíte ji upravit, radí zahradník

Když si zakládáte zahrádku, s jílovitou půdou nic nenaděláte. Svrchní vrstvu ornice si však můžete upravit tak, aby byla úrodná a plodila podle vašeho přání.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J41i24n36d90ř59i77c67h 61Š20k25o94p24e55k 4345831580465

„Než začnete na takové půdě cokoliv pěstovat, musíte ji, stejně jako zemědělci, nejdříve upravit. Když se zakládá nové pole z louky nebo pastviny, kde se odpradávna nehospodařilo, je tam surová jílovitá půda, která se musí napřed zpracovat,“ vysvětluje. To platí i v případě, když si na chalupě budete chtít založit nové záhony.

Jako osevním postupem či zpracováním lze přeměnit jílovitou půdu 8-o

0/0
20.4.2017 17:12

V35e52n42d76u19l96a 12F55a66i72f29e39r29o45v54á 4328201633439

Prostě pěstováním, hnojením, zarýváním biomasy, atd. Na zahradě se mi už takto také postsupně přeměňuje jílovitý plac na záhon. Pravda je, že často jsem před prvním vsazením rostliny vysypala do jamky část úrodné zeminy.

0/0
22.4.2017 22:07

J10i33n90d48ř63i25c15h 96Š89k87o68p70e32k 4345541770185

hnojením atd. lze půdu zúrodnit, dát ji živiny, to nerozporuji

Ale když budu mít jílovitou půdu a budu ji hnojit, pořád to bude jílovitá půda. Druh půdy závisí na jejím složení, např. jílovitou půdu tvoří cca až 50 % jílovitých jemných částic. A ty se žádnou kultivací nezvětší, aby se z ní stala půda lehčí.

Nic proti vám, ale narážel jsem na autora článku, který takovou blbost napsal

0/0
24.4.2017 12:43

V34e51n64d14u38l88a 14F21a93i41f79e94r58o69v32á 4238301253469

Prostě pěstováním, hnojením, zarýváním biomasy, atd. Už se mi takhle postupně také přeměňuje jílovitý plac na záhon. Pravda je, že často jsem před prvním vsazením nové rostliny vysypala jamku úrodnější zeminou.

0/0
22.4.2017 22:09

K11a61r92e22l 93R91y15s 9653789140579

Ono je asi v módě říkat, že se na ornici postaví sklady a supermarkety, ale dost bych se divil, kdyby tam neproběhla skrývka...

+2/−1
20.4.2017 13:51

S16t94a90n75i24s85l22a78v94a 94Z11a44p52l31e72t26a93l38o98v48a 6196139399418

ale i tak je každého rovného pole v nížině škoda

+3/0
20.4.2017 21:10

R16a71d57i51m 20P45o83l47á42š89e82k 9726983679929

V chudé jílovité půdě by jinak mělo stačit porýt - poorat a dvakrát třikrát ročně udělat to zelené hnojení.

První zelená hnojení pravděpodobně horčicí, protože ta je v principu pionýrská plodina a další zelená hnojení pak kombinovat s jinými rostlinami. Vikev, svazenka, hrách a podobně. Jakmile se kombinací těchto zelených hnojení po nějakém roce vpraví do půdy dostatek humusu, začne být i jílovítá půda dostatečně drobivá a lehčí.

Písek tak nutný není, protože hodně jílovitých půd už samy o sobě obsahují dost písku. Záleží hodně na podloží, ze kterého ta půda vznikla, například tady u nás pod Beskydami to je nejčastěji z vrstev pískovce a jílovce a písku je v jílu dost. Pozná se to při větších deštích na splavené půdě, kdy místy se objeví silně písčité usazeniny.

Samotný jíl s pískem je půda mokrá, těžká a studená, jak ale dojde zeleným hnojením nebo taky hnojením hnojem a kompostem ke zvýšení obsahu humusu v půdě, písek v jílu začne fungovat a s humusem dohromady vytvářet lehkou teplou a výživnou půdu.

+3/0
20.4.2017 11:52

R18a37d18i46m 50P16o60l57á68š72e29k 9876703499149

JJ, řepka je problém. I lidi z oboru jsou zpracování současnou propagandou a tak občas vyhodí nesmysl, jaký by člověk u odborníků v žádném případě nečekal.

Řepka je stejná brukvovitá rostlina jako třeba zelí nebo ředkvička nebo hořčice. Půdu proto vyčerpává podobně jako tyto rostliny.

V zemědělské praxi má řepka velký význam. Jakožto úplně jiný druh než jiné hromadně pěstované plodiny, jako je pšenice, ječmen kukuřice nebo řepa bere z půdy jiné složky a naopak tam nechává ty, které intenzívně využívají ty jiné plodiny. řepka zasetá na pole jednou za 3 - 5 let tak půdu na poli znatelně zlepšuje. Přirozeně pokud ji tam zemědělci valí co druhý rok nebo dokonce každý rok, kvalitu půdy zhoršuje, ale za takového režimu to zhoršuje každá plodina.

Co se týká eroze půdy, dnes se řepka seje zhruba stejně hustě jako klasické obiloviny a tudíž chrání pole zhruba stejně. Mnohem horší na erozi je kukuřice nebo řepoa či brambory....

+3/0
20.4.2017 8:24

J19a96r90o60s44l17a24v 63K36a83d58l27e95c 5201409882521

Proč neustále bojovat s přírodou a neužívat si toho, co nám dává zcela zdarma...:-P

0/0
20.4.2017 7:49

P93a69v15e40l 80J94e92ř89á10b21e10k 7811472264947

Dnes, alespoň v naší oblasti, je móda stavebních firem hlušinu ze základů rodinného domu rozprostřít po zbytku zahrady, aniž by byla skryta ornice.

Takže ta trocha co tu je, je nenávratně ztracena pod hlušinou.

Majitelé pozemku potom když zahradu upravují na pozemek nechají za deseti tisíce navozit kompost, který ale vytvoří asi 5 - 10 cm silnou vrstvu.

A do toho potom chtějí zasázet rostliny, založit trávník.

Na majitele se nezlobím - většina zahradě nerozumí a jsou rádi, že postaví dům. Ale stavební firmy, obsluhy rypadel by měly znát normy na ochranu orniční vrstvy při stavební činnosti.

U nás lidi z oblasti péče o prostředí připravili informační letáčky jak chránit ornici s prosbou, aby je stavební úřad dával při stavebním povolení.

Jak jsem slyšel - marná práce, letáčky leží někde v šuplíkách.

Jenže nejde jen o ochranu ornice, ale 5 cm nějaké ornice na uježděné hlušině nevsákne ani delší atmosférické srážky, takže se tím jen podporuje odtok vody z oblasti a když sečteme větší zástavbu - tak pod obcí je to již znatelná navýšení přívalového odtoku vody.

+5/0
20.4.2017 0:38

R76a91d84i73m 75P18o17l57á10š22e53k 9196653569429

Já to ještě akcentuji. Pokud je na tom pozemku ještě předtím nějaká stará stavba, neznalý majitel poslušně zbourá a veškerou hmotu, jak kážou dnešní předpisy, pošle jako nebezpečný odpad a za úplatu na skládku. Přitom na těch starých stavbách nebyly použivány jiné než přírodní anorganické materiály a takl významnou část hmoty těchto staveb, hlavně malty a omítky, tvoří právě onen písek a vápno, s troškou cementu a drobného štěrku.

Pokud se místo odvozu přímo na místě ten rum z bouračky vytřídí, proseje na sítu a přebere, dá se získat množství písčitého v podstatě přírodního materiálu s vysokým obsahem vápna pro vylepšení půdy na zahradě.

V podstatě hmota všech omítek a malt, rozpadlé cihly a drť z nich, na drobno rozpadlé betony a podobně plus k tomu větší kusy staré malty a cihel, které hěhem pár let na zahradě roztrhá na kousky mráz a led v zimě, mohou dosáhnout až poloviny objemu hmoty z bouračky. Stavebník ušetří poplatky za skládkování a navíc získá kvalitní vápenitý pískový materiál na vylepšení jílovité půdy na zahradě.

Pokud ta stavba není stará továrna se zdmi prosycenými všelijakými průmyslovými zplodinami, tam by to asi nešlo.

Z novějších staveb to taky nejde, protože se do malt a omítek používaly všelijaké umělé organické přísady, které by v půdě mohly dělat problémy, ale ze starých staveb to je bez problémů.

Dokonce znám "bourače" , kteří takhle před nějakými lety prostě původní barák jen zbourali a rum nechali na zahradě zarovnat buldozerem a na tom pak udělali novou zahradu.

0/0
20.4.2017 9:07

M60a58r41c39e45l 75S78t97a78r25ý 9948674543179

a co vás tak zajímá osud půdy na malých soukromých pozemcích novostaveb, které mají pro krajinotvorbu úplně zanedbatelný význam? mnohem větší dopad má skladba pěstovaných plodin na extenzivních zemědělských plochách, lesní hospodářství, apod...

+1/0
20.4.2017 16:11

P12a62v54e46l 41J32e29ř27á54b25e76k 7851622574397

Moře je z mnoha kapiček voda.

Extenzivní zemědělské plochy ještě se dají rozdýchat, ale horší jsou intenzivní.

Ale abychom si rozuměli - zde je píše o zahradách, záhumencích a ne o širokých lánech.

0/0
21.4.2017 0:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.