Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Včely u nás postupně vymírají, může za to chemie, tvrdí entomolog Straka

Včelám zvoní hrana. Houfně je decimují nemoci a znečištěné prostředí. „Chtělo by to vrátit do přírody trochu toho ,nepořádku ́,“ říká entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro magazín Téma.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J95a93n 80J84u23r17n18í50č60e98k 7927900544654

Medojed lesní není šelma z čeledi kunovitých, ale dravec podobný káněti.

+1/0
29.4.2017 21:19

M54a13r77t97i79n 70F53l28i73n35t12a 5288698376407

já vám teda nevím jak entomolg Straka, ale pan doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. z Mendlovy University v Brně zase říká, že ten kdo tvrdí, že včely hynou a počet včelstev se dlouhodobě zmenšuje tak LŽE... i statistika tvrdí, že počet včelstev v posledních 20 letech dlouhodobě "osciluje" kolem čísla 500 000 ...i během roku počet včelstev výrazně kolísá viz např, čísla počet včelstev k 1.5.2015 byl 421959 a k 1.9.2015 - 596313.

0/0
23.4.2017 7:39

R37a36d71i58m 96P90o66l16á78š62e15k 9116433979799

No, mám pocit, že před 10 - 20 roky bylo včelstev nějak 600 - 650 tisíc.

Ono to je totiž o tom, že čím víc včelstev, tím je víc včelařů, tím je větší množství peněz ze včelařských příspěvků, tím je větší objem dotací D1 na včelstvo, rozdělovaných přez Svaz Včelařů členům i nečlenům včelařům a tím je větší vliv a významnost vedení Svazu. Zatímco dole to všechno odřou dobrovolní funkcionáři základních organizací Svazu pracující zadarmo nebo za žebrácké náhrady nákladů.

0/0
29.4.2017 18:17

S13t47a77n94i92s59l38a62v 56H21o61r69á90č61e24k 5851758805244

Bylo mi 10let,plus minus, prázdniny u babičky, slova mého dědy slyším dodnes.."jednou nás chemie zahubí, vzpomen si na to" sám nevím proč si to pořád pamatuju...

+5/0
22.4.2017 8:42

P88e49t95r 98K86o58v74a49ř72í96k 1461713729257

No a přitom nás je stále víc a víc. ;-)

0/0
2.5.2017 10:53

J36i57n16d34ř19i98š77k80a 24B20u87r15g38e51r30o12v81á 3895214928115

Nejen včely. Všechen život zasažený chemií vymírá...

+3/0
22.4.2017 5:45
Foto

J79a25r88o12m54í30r 62H91l89u82b95e35k 2226840374151

Taky jsem chtěl být entomologem, jenže jsem si včas uvědomil, že by mne to neuživilo. Proto jsem jen pozorovatel. Hmyz mám rád a rád jej sleduji, sleduji vývoj jeho a reprodukční schopnosti. No, zatím jsem si nevšiml, že by ubývaly včely. Ministerstvo proti hoaxům nikterak nezasáhne?

0/0
22.4.2017 0:06

F85r97a10n98t77i61š90e70k 44M38i72t67t81e84r52w69a91l10d 2460549601

Kolik druhů včel dokážete poznat, odborníku??;-)Existují i lidé, kteří se entomology skutečně stali a asi bych jim věřil trochu víc;-)

+2/0
22.4.2017 3:31

R14a56d17i86m 96P28o84l75á29š11e46k 9436143809909

Včelaři si našlechtili včely na co nejvyšší výnosy, aby vyhověli většině, která má u nás včelaření coby přivýdělek a na co nejvyšší mírnost, aby se včelařům se včelami lépe a rychleji pracovalo a teď se jim nelíbí, že ty včely jsou příliš citlivé na nemoci, parazity a další nepřiznivé vlivy.

Navíc bylo původní plemeno černé včely, které tady žilo deset tisíc let od posledního zalednění a bylo dobře přizpůsobené místním podmínkám, přešlechtěno cizím plemenem, kraňskou včelou. Sice z podobného prostředí, ale ne úplně stejného.

Přitom včely se prakticky nedají chovat jinak než v plném kontaktu s okolní přírodou a defakto v plném genetickém vzájemném propojení všech chovaných včelstev i ulétlých rojů a z nich divoce žijících včelstev, nedají se zavřít do haly a tam chovat separátně jako třeba speciální linie slepic, hus, prasat a podobně.

0/−2
22.4.2017 8:00

P42a41v20e19l 79J59e39ř86á47b76e48k 7291892954877

Když se podívám do krajiny, tak pravých kvetoucích luk je minimum. A pokud nějaké jsou, jsou dnes skoro vyhlášené chráněným územím, aby alespoň něco se v regionech zachovalo.

Louky se změnily téměř v monokultury, jak lesy. Co se dalo, tak se přeoralo, a přesilo produkčními trávami. Byliny po několika takových akcí z luk prakticky zmizely.

Takže návrat ke květnatým loukám bez dodání semen dalších druhů bylin a trav je téměř nemožný - bude trvat možná i staletí. Protože v krajině je jen malinko lokalit, odkud by se semena přirozeně šířila.

Nicméně - mám za to, že většina z nás včely vnímá jen jako ty co jsou v úlech. Ale v naší přírodě je hodně druhů těch "samotářek". A ty jsou skutečně mimo zájem společnosti - řekl bych, že je ani neznáme.

+9/−1
21.4.2017 23:56

R66a33d32i57m 78P20o13l79á92š84e70k 9686973939679

Znát je známe, ale mimo odborníky si jich obvykle nikdo ani nevšimne, právě proto, že žijí jednotlivě.

Spíš je lidi nevědomky ničí.

Například typická kolonie některých včel samotářek bývá třeba ve starých barácích s málo pevnou písčitou omítkou a maltou mezi cihlami. Včely samotářky si v tom hloubí nory, protože tam mají idelální prodyšný pisčitý suchý materiál. Pro neznalého člověka to jsou jen jakési dírky ve zdi baráku, které je třeba zalepit novou pevnou omítkou.

0/0
22.4.2017 9:06

Z86d90e51n21ě59k 82T29r86u24t73n66o78v67s67k16ý 7323963186950

Od řepky se včelama co nejdál

+11/0
21.4.2017 13:37

I78v87a64n93a 77G21a49l55á49s49k81o65v71á 10H56e34r36z69i17g75o11v52á 3583658783217

EU řídí i to, kdy posekat louku? Ježkovy voči, dyť je to do nebe volající!! U mne na terase minulý rok končily desítky včel s obalenými nožičkami, nemohly letět dál, umřely. Právě totiž stříkali zemědělci řepku. Letos to bylo to samé, to asi už neni náhoda.

+13/0
21.4.2017 13:31

R52a95d56i95m 75P73o89l19á39š73e18k 9786123659199

Podmínkou dotace zemědělci na neobdělávánou plochu je posekání travního porostu do určitého termínu.

Mám pocit, že dnes to už jsou dokonce schopni kontrolovat z družice, takže ošidit se to nedá.

+4/0
21.4.2017 15:18

I42s47a30b52e73l19l54a 40Z96á97z55v95o65r46k22o19v52á 3510801630526

Záleží na osobní odvaze. Mám známého, který to šidí každoročně. Vždycky přijde s nějakou historkou proč to letos sekal později (pršelo apod.) a zatím mu to ministerstvo zemědělství vždycky "sežralo". Seká později kvůli tomu, že nechává dozrát semena travin, i seno je prý chutnější. Taky mi říkal, že je menší riziko, že poseká nějaké srnče.

+5/0
21.4.2017 21:03

P78a74v59e71l 36J96e90ř76á31b70e59k 7741382794987

Seno z posečené trávy po vymetání (uzrání semen) má nižší nutriční hodnotu. Jak říkali staří sedláci "dřevnatí".

Ale když se tráva sekne ve správnou dobu, semena dozrají v průběhu sušení sena - pokud se suší klasicky,

Pokud chci na louce nechat dozrát semena a nechat prostor pro různé organismy, nechávají se v louce neposečené pruhy minimálně do otav.

Ale faktem je, že skutečně je daný termín, do kdy louky musí být posečeny a do kdy z nich musí být odvezeno seno (balíky). Ti co jsou přihlášeni do ekozemědělství ani nestíhají za kontrolami zavírat vrata.

Díky takovému termínu myslím, že v Bílých Karpatech, prakticky vyhynul jeden druh vzácného žluťáska.

+5/0
21.4.2017 23:30

R84a55d34i79m 54P97o11l10á20š36e77k 9106853329369

Ono to je složitější.

Nedozrálé stonky těsně před kvetením jsou výživnější, protože skutečně nejsou zdřevnatělé a ta celulóza v nich je tak mnohem lépe stravitelná.

Zase seno se semeny před dozráním může být výživnější trochu jinak, protože vysokou výživnost v nich zaručují ty nedozrálá semena. Objemově se tak získá víc krmiva, v případě dobré volby druhu trávy či rostliny relativně stejně výživného.

Takže se musí trefit nějaký kompromis mezi tím.

0/0
22.4.2017 9:00

I25s59a85b43e81l74l93a 54Z81á42z32v69o46r33k27o25v66á 3610651840726

Řepka ještě nekvete (tedy tady v Polabí rozhodně ne). Takže stříkali podle předpisů a stejně to, jak tvrdíte, bylo špatně.

Jinak, ano. Dotované louky se sekají 2x ročně v konkrétních termínech, které jsou stupidní. Traviny totiž nejsou dozrálé = nevysemení. A kontroluje se to opravdu snímky z letadla či dokonce z družice. Jen to není nutně výmysl EU. Platí to i pro naše národní dotace.

+3/−1
21.4.2017 20:57

I95v82a62n51a 68G48a81l71á49s74k63o61v71á 83H26e91r63z85i53g12o23v11á 3203178733827

Dekuji za info, ale stejne by urednici meli zvednout zadek a jit se na tu louku aspon podívat a pak dat nejaky prikaz. Jenze to preci sedlakum davat nemusi, to prece poznaji lepe oni sami :-)

0/0
22.4.2017 22:57
Foto

P84e53t73r 21N25o22v35o53t62ň17á27k 1945101123538

Jednou jsem mel agresivní včelstvo, jestli bylo zdravé nevím, protože jen co jsem otevřel ul, jediné co je zajímalo byl totální útok a hledání skupin v oblečení. Co vim je, ze med nenosili skoro žádný :)

+1/0
21.4.2017 12:43

J79o27s79e60f 84A30d40á62m38e22k 2599525828626

Taky jsem to zažil - říkal jsem, že lítají z úlu zadkama napřed...

+3/0
21.4.2017 21:02

R87a18d78i66m 24P73o70l56á37š48e20k 9976633669309

Já mám zkušenoasti, že agresívní včelstva často "dělají" samotní včelaři.

Včely si totiž "špatnou" návštěvu včelaře pamatují 14 dní až měsíc.

Pokud včelař se včelami manipuluje špatně, rozruší je údery, rychlými pohyby nebo v nich pracuje příliš pozdě večer nebo příliš časně ráno za chladu.

Pokud včelař překročí určitou hranici v kombinaci těchto vlivů, četnosti a způsobu práce ve včelách, jsou včely při otevření úlu ještě rozrušeny z předchozího zásahu a tak jsou o něco divočejší. Když na toto včelař, ve snaze zkrátit dobu nepřijemné práce se včelami, zareaguje větší rychlostí a rázností, s větším hlukem a boucháním atd, jsou včely při dalším otevření úlu ještě divočejší, včelař pracuje ještě rychleji a nešetrněji.... Za 2 - 3 měsíce se ze zaručeně klidného včelstva bez problémů stane divoké včelstvo, které i bez otevření úlu do 5 - 10 metrů od úlu napadá cokoliv pohyblivého, co "smrdí člověkem". Pamatuji dva včelaře z okolí, co takhle skončili s včelařením kvůli " příliš dovokým včelstvům" . Jeden někdy okolo roku 1975, druhý někdo okolo 1995.

Ono tehdy to bylo o něco víc vidět, v tehdy převážně používaných úlech se zadním přístupem byl včelař při práci v násobně bezprostřednějším kontaktu se včelami než v dnešních nástavkových úlech. Pokud včelař tehdy se včelami pracoval tak, jak jsem popsal výše, tak s divokými včelami bojoval hodně často.

Dnešní nástavkové úly zas mohou být zrádnější. Většina operací v nich proběhne do 10 - 15 minut a to se mírně rozrušené včely ani neprojeví a včelař tak jejich rozrušení ani nezaznamená. A až je třeba provést něco, co v jednom včelstvu trvá půl hodiny, hodinu, tak se to najednou projeví. Nebo až jsou včel\y tak rozdivočelé, že hned po otrevření úlu nastartují a útočí.

0/0
22.4.2017 8:51

L91u60b42o73š 83P42a50l34i85č43k29a 1556401243687

V minulosti jsem odkupoval včelstva od jednoho starého, zkušeného včelaře, který do včel chodil zásadně za pěkného počasí. By jste tomu nevěřil, jak byly zlé. Ve finále jsme museli vyrobit umělý déšť, aby se daly včelky zavřít. Po výměně matek se v dalším roce tak zklidnily, že jsem do nich mohl jít i v tričku. Šlechtění včel, ohledně bodavosti a čistícímu pudu je důležité a doporučuji ho všem.

0/0
27.4.2017 10:08

R41a59d46i44m 82P49o13l30á39š55e25k 9406173809959

Nejméně 20 let jsem nebrakoval včely kvůli divokosti. A ani tak dlouho nekupuji matky od chovatelů. A to do včel chodím s holýma rukama a rukavice ani nepotřebuji, protože obvykle žádné žihadlo ani nedostanu. A navíc ještě hodně používám zadováky a plásty tahám po jednom kleštěmi.

Ale dříve, když jsem občas šlechtěnou matku kupoval nebo párkrát jsem získal roje od včelařů, co je měli šlechtěné a byly skutečně hodně klidné, nechával jsem si je díky mírnosti pravidelně až jako poslední. Tak se mně stalo, že jsem dost pravidelně, když jsem byl v nich, v polovině práce zapadlo slunce a končil jsem práci s nimi téměř potmě nebo jsem si při práci v nich nedal tolik pozor. A opravdu z nejmírnějších se po nějakém měsíci staly jedny z mých nejdivočejších.

0/0
29.4.2017 18:12

K27a10m48i12l 95Š48t75ě19p41á37n12e74k 9586219823

Politici vždy řeší následek nikoliv příčinu problému. Takže všichni ví, že včely tráví chemie ze zemědělství, ale myslí si,že se to vyřeší podporou chovu včel. Tento způsob řízení nikdy nepřinese dlouhodobé výsledky, ať už se jedná o cokoliv.

+11/0
21.4.2017 12:20

R59a11d24i77m 12P75o25l24á63š98e61k 9156263439769

Kdyby včely trávila chemie ze zemědělství, tak by dlouhodobě a v jasném průměru prosperovaly včelstva, úměrně tomu, jak daleko jsou od polí. Včelstva u polí by pravidelně každý rok nebo aspoň každý druhý rok hynula, včelstva kilometry od nejbližšího pole by neustále prosperovala. To se ale neděje.

Přirozeně občas se zemědělec sekne nebo použije falšovanou a toxickou agrochemikálii nebo v rozporu s návodem, takže včelaři blízko toho pole vytráví včely, ale pravidlo to není.

Ovšem s tou nevhodnou podporou chovu včel souhlasím.

0/−3
21.4.2017 12:39

R60a54d17i85m 93P27o58l91á47š58e10k 9316443689349

Podle mne je článek spíš nesmysl.

Včely u nás vymírají za prvé kvůli přešlechtění na co nejvyšší sílu včelstev a na co nejvyšší výnosy. Jen za posledních cca 100 let se síla chovaných včelstev zvýšila dvakrát až čtyřikrát, měřeno podle běžných velikostí vnitřních prostor používaných úlů. Z včelstev se tak staly obří nepřirozené jednotky příliš citlivé na včelí škůdce, včelí nemoci i pesticidy. Takhle silná včelstva jsou ospravedlnitelná a účelná v profesionálních velkochovech, kde se o včely starají vynikající odborníci profesionálové za optimálního využití dostupných léčiv, desinfenkčních prostředků, drahých pomůcek a aparatur. Ale ne u drobných včelařů, kde jsou včely koníčkem provozovaným při běžném zaměstnání, jen za účelem nějakého přivýdělku. A kde včelař nemá čas na nějaká rozsáhlá školení na doplňování a udržování znalostí. Navíc většina drobných včelařů má včelstva kvůli snadnému přístupu umístěna hned u domu, kde ale jsou pro včely mnohem horší podmínky než někde v nezastavě=ém prostoru lusů a polí.

+2/−3
21.4.2017 8:49

R38a29d70i37m 40P47o38l40á65š81e63k 9106853959799

Za druhé u nás vymírají kvůli nesmyslným dotacím.

Zavčelení neboli koncentrace včelstev je u nás zhruba desetkrát vyšší než třeba v Německu nebo Francii. Je srovnatelné s Rumunskem nebo Tureckem.

Přesto jsou stále prolobovávány další dotace směřující pouze k "hrubému" zvyšování počtů evidovaných včelstev, bez ohledu na nějaké reálné zlepšování stavu v přírodě.

Dotace v první řadě velmi pomáhají těm výrobcům úlů a včelařských potřeb a náčiní, kteří dosáhnou na certifikaci, automaticky potom o značnou část dotace navyšují prodejní cenu svých výrobků.

Za druhé dotace jsou zaměřeny na drobné včelaře s cílem zvyšovat jejich počet a tím společenskou významnost včelaření a včelařských spolků. Jenomže drobní včelaři včelaří prakticky vždy u svého domu, to znamená v intravilánu vesnic a venkovských částí měst. A právě tyto plochy jsou už z dřívějška soustavně převčelněny. Navíc tam došlo k podstatnému zhoršení včelí pastvy. Zahrady typu "užitková zahrada s ovocnými stromy, keři a rostlinami" a typu" kvetoucí trávník sekaný občas na píci pro králíky nebo kozu" nebo typu"zahrada denně udržovaná důchodcem, kde pořád kvetou nějaké okrasné rostliny" se z velké části přeměnila na zahrady typu "anglický trávník, beton a sem tam nějaký okrasný jehličnan". Takže v intravilánech obcí současně dochází k výraznému úbytku včelí pastvy a zároveň díky dotacím k přibývání včelstev. Včely tak mimo snůšková období trpí hlady a jednostrannou pylovou potravou z nedostatku kvetoucích rostlin a tak se výrazně zvyšuje jejich citlivost na nevhodné zacházení dotovaného včelaře začátečníka i na citlivost k nemocem a jiným nepřiznivým vlivům.

+1/0
21.4.2017 9:18

R15a98d57i85m 30P25o80l41á61š90e21k 9526233559669

Jestli mají dotace na včelaření nejen zvýšit společenský význam včelařských spolků, ale taky pomoct přírodě, musí být tyto dotace vázány na umístění stanoviště včelstev tam, kde je dosud zavčelení nízké a kde je dosud přebytek zdrojů pro včely. To zmamená spíš v extravilánu, někde v lese nebo mezi poli než v zastavěných oblastech.

+1/0
21.4.2017 9:36

L17u90b85o44š 38Š34i73m77o15n 1450947725521

Protože jsem včelař tak mohu říci, že vůbec nevíte o čem píšete. ;-D

+2/0
21.4.2017 21:25

R85a17d30i78m 86P48o11l24á11š29e87k 9916753379599

Protože jsem včelař, který nežere oficiální propagandu ČSV a uvažuje, tak vím dobře, o čem píšu.

+2/0
22.4.2017 8:03

P84a26v91e70l 33Z74o94u29h71a61r 5318114104629

Pane Polášek pokud umísíte včelstva někde v lese tak aby jste tam bydlel a pořídil si přinejmenším kulomet a hlídal 24 hodin denně před zloději. Nevím jak to děláte Vy , že Vám včelstva dosud neukradly. Rv

0/0
29.4.2017 16:12

R62a22d76i39m 72P20o82l14á71š50e98k 9546473299979

Já je teď už nemám v lese.

Ale jinak je les a les. O tom by se dalo namluvit hodně, podstatné podle mých zkušeností je ale, že včely nesmí být na místě, kde je zdaleka ty včely vidět z nějakých frekventovaných míst, kde se dá občas čekat nějakého pobudu nebo vandala.

Nesmí být vidět ze silnic a nesmí být vidět z polních cest a pěšin, kde chodí lidi z jedné vesnice do druhé, z hospod, mládež za letními zábavami a asi i pro jistotu z turistických značených tras.....

Musí být na místech, kde na ně mohou přijít jen lidi jako houbaři, myslivci, dřevaři, protože těm se v lese vyhnout nedá. Potom, je li to správný les nepročesávaný některými našimi spoluobčany, zůstanou ty včelstva v lese s vysokou pravděpodobností nedotčená.

Kromě toho už dnes je možné si úly v lese zajistit elektronickým hlídačem, buďto postaru přes mobilní připojení nebo myslím už je leckde pokrytí a možné zajistit je hlídačem do některé sítě pro Internet věcí. I když je to zatím drahé.

0/0
29.4.2017 18:37

F20r16a78n49t57i85š43e22k 29D76v32o23ř55á97k 5761864853478

velmi kvalitní názor, problém je, že naši bohové na úřadech a politici tyto názory nečtou a o zemědělcích radši nemluvit tam rozhodují především peníze

+10/0
21.4.2017 7:51

L11u33k88á24š 81K91o33h86o43u26t 7468334142769

Přispívají k tomu i nesmysly jako dotace z EU za včasné posekání louky. Termíny EU jsou v kolizi s termíny přírody a tak mnohé vyšší rostliny mezi intervali sečení ani nerozkvetou, tím se snižuje diverzita v přírodě, podporují se invazivní druhy, které jsou nežádoucí, vznikají monokultury a následně se vytváří nesmyslné programy záchrany prostředí s pochybnými výsledky. Přitom by stačilo aby se člověk přizpůsobil přírodě a nesnažil se nadále o to přizpůsobit vše svým potřebám.

Chce to ale aby na patřičném místě neseděl ekonom ale někdo kdo má znalosti z oboru a hlavně i z praxe. Je hezké mít VŠ titul, Csc, ruzné Dr či MBA, ale pokud ten člověk nikdy neviděl jak to chodí ve skutečnosti jeho pohled je pořád řádně zkreslený.

+17/0
21.4.2017 6:43

J84i23n91d22ř73i25c65h 50Š42k45o54p25e27k 4215151260855

nejzazší termín kosení luk (pokud to nemají specifický režim) je minimálně 2. polovina července. V té době už jsou kytky dávno odkvetlé

+1/−1
21.4.2017 8:23

A12l97e31n58a 14R25i27s81o90v15á 4406480209175

A vy jste na louce byl naposledy kdy? Nebo si alespoň vygooglujte kdy co kde kvete;-D

+4/0
21.4.2017 8:35

J52i90n19d31ř43i34c61h 30Š44k14o64p78e72k 4955701860165

louky sekám každý rok, takže představu mám poměrně jasnou kdy co kvete :-)

0/0
21.4.2017 8:42

R11a40d28i25m 74P98o60l67á40š10e16k 9436753559429

Tam je problém v tom, že se na těch lukách z té seče nedělá seno.

Jak se to jen poseče a dle požadavků dotačních programů nechá ležet, tak to jak to lehlo, tak to obvykle zhnije. Ať už to zůstane na louce nebo ať už to zemědělec shrne na kraj pole či lesa, aby mu na louce pod tím nevyhnívala tráva.

Jenže když se dělá seno, tak rostliny, které už stačily odkvést a na stonku nasadit semena, tak při té výrobě sena ty semena na stonku dojdou a při manipulaci s hotovým senem se vydrolí do půdy. A pokud se toto dělá na té louce beze změny dlouhodobě po roky a desetiletí, vznikne tam nakonec ona kvetoucí louka před termínem senoseče plná květů a při dostatečné ploše těch luk jeden z ideálních zdrojů pro včely, pro sladinu na kvalitní luční med i pro diverzifikovanou a kvalitní pylovou potravu pro včely.

A to dokonce pro včely kvetoucí ve dvou optimálních termínech: Hlavní termín u nás druhá polovina května či začátek června pro med pro včelaře a potom otavy někdy od druhé poloviny července po polovinu srpna jako zdroj kvalitního pylu pro výživu a zdraví generace včel určené pro přezimování a utvoření nové generace včel na jaře příštího roku.

+9/0
21.4.2017 9:32







Najdete na iDNES.cz