Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Včely u nás postupně vymírají, může za to chemie, tvrdí entomolog Straka

Včelám zvoní hrana. Houfně je decimují nemoci a znečištěné prostředí. „Chtělo by to vrátit do přírody trochu toho ,nepořádku ́,“ říká entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro magazín Téma.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J22a21n 11J51u69r55n31í34č25e98k 7127870704794

Medojed lesní není šelma z čeledi kunovitých, ale dravec podobný káněti.

+1/0
29.4.2017 21:19

M91a48r75t19i97n 73F70l36i80n57t69a 5338428186317

já vám teda nevím jak entomolg Straka, ale pan doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. z Mendlovy University v Brně zase říká, že ten kdo tvrdí, že včely hynou a počet včelstev se dlouhodobě zmenšuje tak LŽE... i statistika tvrdí, že počet včelstev v posledních 20 letech dlouhodobě "osciluje" kolem čísla 500 000 ...i během roku počet včelstev výrazně kolísá viz např, čísla počet včelstev k 1.5.2015 byl 421959 a k 1.9.2015 - 596313.

0/0
23.4.2017 7:39

R44a64d62i78m 21P25o93l70á24š49e13k 9516333679719

No, mám pocit, že před 10 - 20 roky bylo včelstev nějak 600 - 650 tisíc.

Ono to je totiž o tom, že čím víc včelstev, tím je víc včelařů, tím je větší množství peněz ze včelařských příspěvků, tím je větší objem dotací D1 na včelstvo, rozdělovaných přez Svaz Včelařů členům i nečlenům včelařům a tím je větší vliv a významnost vedení Svazu. Zatímco dole to všechno odřou dobrovolní funkcionáři základních organizací Svazu pracující zadarmo nebo za žebrácké náhrady nákladů.

0/0
29.4.2017 18:17

S66t45a60n36i96s71l65a87v 84H87o51r83á29č92e10k 5321888255934

Bylo mi 10let,plus minus, prázdniny u babičky, slova mého dědy slyším dodnes.."jednou nás chemie zahubí, vzpomen si na to" sám nevím proč si to pořád pamatuju...

+5/0
22.4.2017 8:42

P63e47t35r 91K68o88v96a77ř61í68k 1941323469687

No a přitom nás je stále víc a víc. ;-)

0/0
2.5.2017 10:53

J19i90n33d72ř16i21š58k77a 75B76u89r69g40e73r76o24v26á 3245354398135

Nejen včely. Všechen život zasažený chemií vymírá...

+3/0
22.4.2017 5:45
Foto

J33a41r53o90m46í10r 92H14l28u89b65e14k 2246190124751

Taky jsem chtěl být entomologem, jenže jsem si včas uvědomil, že by mne to neuživilo. Proto jsem jen pozorovatel. Hmyz mám rád a rád jej sleduji, sleduji vývoj jeho a reprodukční schopnosti. No, zatím jsem si nevšiml, že by ubývaly včely. Ministerstvo proti hoaxům nikterak nezasáhne?

0/0
22.4.2017 0:06

F59r81a14n44t84i70š58e12k 98M57i32t11t47e51r80w96a17l65d 2850599791

Kolik druhů včel dokážete poznat, odborníku??;-)Existují i lidé, kteří se entomology skutečně stali a asi bych jim věřil trochu víc;-)

+2/0
22.4.2017 3:31

R80a68d20i64m 73P57o86l33á64š26e63k 9746483669419

Včelaři si našlechtili včely na co nejvyšší výnosy, aby vyhověli většině, která má u nás včelaření coby přivýdělek a na co nejvyšší mírnost, aby se včelařům se včelami lépe a rychleji pracovalo a teď se jim nelíbí, že ty včely jsou příliš citlivé na nemoci, parazity a další nepřiznivé vlivy.

Navíc bylo původní plemeno černé včely, které tady žilo deset tisíc let od posledního zalednění a bylo dobře přizpůsobené místním podmínkám, přešlechtěno cizím plemenem, kraňskou včelou. Sice z podobného prostředí, ale ne úplně stejného.

Přitom včely se prakticky nedají chovat jinak než v plném kontaktu s okolní přírodou a defakto v plném genetickém vzájemném propojení všech chovaných včelstev i ulétlých rojů a z nich divoce žijících včelstev, nedají se zavřít do haly a tam chovat separátně jako třeba speciální linie slepic, hus, prasat a podobně.

0/−2
22.4.2017 8:00

P30a93v27e61l 82J50e91ř87á76b91e65k 7751182684967

Když se podívám do krajiny, tak pravých kvetoucích luk je minimum. A pokud nějaké jsou, jsou dnes skoro vyhlášené chráněným územím, aby alespoň něco se v regionech zachovalo.

Louky se změnily téměř v monokultury, jak lesy. Co se dalo, tak se přeoralo, a přesilo produkčními trávami. Byliny po několika takových akcí z luk prakticky zmizely.

Takže návrat ke květnatým loukám bez dodání semen dalších druhů bylin a trav je téměř nemožný - bude trvat možná i staletí. Protože v krajině je jen malinko lokalit, odkud by se semena přirozeně šířila.

Nicméně - mám za to, že většina z nás včely vnímá jen jako ty co jsou v úlech. Ale v naší přírodě je hodně druhů těch "samotářek". A ty jsou skutečně mimo zájem společnosti - řekl bych, že je ani neznáme.

+9/−1
21.4.2017 23:56

R58a33d52i94m 77P22o92l78á21š23e70k 9776433419679

Znát je známe, ale mimo odborníky si jich obvykle nikdo ani nevšimne, právě proto, že žijí jednotlivě.

Spíš je lidi nevědomky ničí.

Například typická kolonie některých včel samotářek bývá třeba ve starých barácích s málo pevnou písčitou omítkou a maltou mezi cihlami. Včely samotářky si v tom hloubí nory, protože tam mají idelální prodyšný pisčitý suchý materiál. Pro neznalého člověka to jsou jen jakési dírky ve zdi baráku, které je třeba zalepit novou pevnou omítkou.

0/0
22.4.2017 9:06

Z35d98e84n48ě75k 22T47r33u75t39n87o80v43s71k17ý 7803773646660

Od řepky se včelama co nejdál

+11/0
21.4.2017 13:37

I66v40a32n52a 87G29a36l24á16s48k21o71v58á 56H18e66r66z90i69g91o84v20á 3103758643897

EU řídí i to, kdy posekat louku? Ježkovy voči, dyť je to do nebe volající!! U mne na terase minulý rok končily desítky včel s obalenými nožičkami, nemohly letět dál, umřely. Právě totiž stříkali zemědělci řepku. Letos to bylo to samé, to asi už neni náhoda.

+13/0
21.4.2017 13:31

R41a59d17i13m 41P91o22l75á73š37e13k 9556953289489

Podmínkou dotace zemědělci na neobdělávánou plochu je posekání travního porostu do určitého termínu.

Mám pocit, že dnes to už jsou dokonce schopni kontrolovat z družice, takže ošidit se to nedá.

+4/0
21.4.2017 15:18

I96s41a83b64e66l38l34a 34Z15á50z89v18o72r81k56o39v55á 3860971870766

Záleží na osobní odvaze. Mám známého, který to šidí každoročně. Vždycky přijde s nějakou historkou proč to letos sekal později (pršelo apod.) a zatím mu to ministerstvo zemědělství vždycky "sežralo". Seká později kvůli tomu, že nechává dozrát semena travin, i seno je prý chutnější. Taky mi říkal, že je menší riziko, že poseká nějaké srnče.

+5/0
21.4.2017 21:03

P17a12v16e29l 58J81e81ř80á62b21e94k 7501532864787

Seno z posečené trávy po vymetání (uzrání semen) má nižší nutriční hodnotu. Jak říkali staří sedláci "dřevnatí".

Ale když se tráva sekne ve správnou dobu, semena dozrají v průběhu sušení sena - pokud se suší klasicky,

Pokud chci na louce nechat dozrát semena a nechat prostor pro různé organismy, nechávají se v louce neposečené pruhy minimálně do otav.

Ale faktem je, že skutečně je daný termín, do kdy louky musí být posečeny a do kdy z nich musí být odvezeno seno (balíky). Ti co jsou přihlášeni do ekozemědělství ani nestíhají za kontrolami zavírat vrata.

Díky takovému termínu myslím, že v Bílých Karpatech, prakticky vyhynul jeden druh vzácného žluťáska.

+5/0
21.4.2017 23:30

R25a21d97i60m 17P35o11l62á51š83e49k 9936273979569

Ono to je složitější.

Nedozrálé stonky těsně před kvetením jsou výživnější, protože skutečně nejsou zdřevnatělé a ta celulóza v nich je tak mnohem lépe stravitelná.

Zase seno se semeny před dozráním může být výživnější trochu jinak, protože vysokou výživnost v nich zaručují ty nedozrálá semena. Objemově se tak získá víc krmiva, v případě dobré volby druhu trávy či rostliny relativně stejně výživného.

Takže se musí trefit nějaký kompromis mezi tím.

0/0
22.4.2017 9:00

I67s96a40b71e88l38l77a 45Z18á56z51v53o52r38k93o66v29á 3930761230446

Řepka ještě nekvete (tedy tady v Polabí rozhodně ne). Takže stříkali podle předpisů a stejně to, jak tvrdíte, bylo špatně.

Jinak, ano. Dotované louky se sekají 2x ročně v konkrétních termínech, které jsou stupidní. Traviny totiž nejsou dozrálé = nevysemení. A kontroluje se to opravdu snímky z letadla či dokonce z družice. Jen to není nutně výmysl EU. Platí to i pro naše národní dotace.

+3/−1
21.4.2017 20:57

I88v46a79n51a 16G49a64l44á18s87k63o81v16á 52H96e19r80z97i49g47o74v88á 3143648803577

Dekuji za info, ale stejne by urednici meli zvednout zadek a jit se na tu louku aspon podívat a pak dat nejaky prikaz. Jenze to preci sedlakum davat nemusi, to prece poznaji lepe oni sami :-)

0/0
22.4.2017 22:57
Foto

P33e56t27r 30N98o49v83o21t77ň60á59k 1305821883238

Jednou jsem mel agresivní včelstvo, jestli bylo zdravé nevím, protože jen co jsem otevřel ul, jediné co je zajímalo byl totální útok a hledání skupin v oblečení. Co vim je, ze med nenosili skoro žádný :)

+1/0
21.4.2017 12:43

J10o98s67e87f 70A46d85á96m56e47k 2959365748686

Taky jsem to zažil - říkal jsem, že lítají z úlu zadkama napřed...

+3/0
21.4.2017 21:02

R10a42d25i69m 57P25o17l27á87š88e23k 9976933749469

Já mám zkušenoasti, že agresívní včelstva často "dělají" samotní včelaři.

Včely si totiž "špatnou" návštěvu včelaře pamatují 14 dní až měsíc.

Pokud včelař se včelami manipuluje špatně, rozruší je údery, rychlými pohyby nebo v nich pracuje příliš pozdě večer nebo příliš časně ráno za chladu.

Pokud včelař překročí určitou hranici v kombinaci těchto vlivů, četnosti a způsobu práce ve včelách, jsou včely při otevření úlu ještě rozrušeny z předchozího zásahu a tak jsou o něco divočejší. Když na toto včelař, ve snaze zkrátit dobu nepřijemné práce se včelami, zareaguje větší rychlostí a rázností, s větším hlukem a boucháním atd, jsou včely při dalším otevření úlu ještě divočejší, včelař pracuje ještě rychleji a nešetrněji.... Za 2 - 3 měsíce se ze zaručeně klidného včelstva bez problémů stane divoké včelstvo, které i bez otevření úlu do 5 - 10 metrů od úlu napadá cokoliv pohyblivého, co "smrdí člověkem". Pamatuji dva včelaře z okolí, co takhle skončili s včelařením kvůli " příliš dovokým včelstvům" . Jeden někdy okolo roku 1975, druhý někdo okolo 1995.

Ono tehdy to bylo o něco víc vidět, v tehdy převážně používaných úlech se zadním přístupem byl včelař při práci v násobně bezprostřednějším kontaktu se včelami než v dnešních nástavkových úlech. Pokud včelař tehdy se včelami pracoval tak, jak jsem popsal výše, tak s divokými včelami bojoval hodně často.

Dnešní nástavkové úly zas mohou být zrádnější. Většina operací v nich proběhne do 10 - 15 minut a to se mírně rozrušené včely ani neprojeví a včelař tak jejich rozrušení ani nezaznamená. A až je třeba provést něco, co v jednom včelstvu trvá půl hodiny, hodinu, tak se to najednou projeví. Nebo až jsou včel\y tak rozdivočelé, že hned po otrevření úlu nastartují a útočí.

0/0
22.4.2017 8:51

L58u60b25o60š 34P74a89l45i76č20k21a 1476591693827

V minulosti jsem odkupoval včelstva od jednoho starého, zkušeného včelaře, který do včel chodil zásadně za pěkného počasí. By jste tomu nevěřil, jak byly zlé. Ve finále jsme museli vyrobit umělý déšť, aby se daly včelky zavřít. Po výměně matek se v dalším roce tak zklidnily, že jsem do nich mohl jít i v tričku. Šlechtění včel, ohledně bodavosti a čistícímu pudu je důležité a doporučuji ho všem.

0/0
27.4.2017 10:08

R13a22d19i51m 77P27o44l60á34š73e15k 9826213789739

Nejméně 20 let jsem nebrakoval včely kvůli divokosti. A ani tak dlouho nekupuji matky od chovatelů. A to do včel chodím s holýma rukama a rukavice ani nepotřebuji, protože obvykle žádné žihadlo ani nedostanu. A navíc ještě hodně používám zadováky a plásty tahám po jednom kleštěmi.

Ale dříve, když jsem občas šlechtěnou matku kupoval nebo párkrát jsem získal roje od včelařů, co je měli šlechtěné a byly skutečně hodně klidné, nechával jsem si je díky mírnosti pravidelně až jako poslední. Tak se mně stalo, že jsem dost pravidelně, když jsem byl v nich, v polovině práce zapadlo slunce a končil jsem práci s nimi téměř potmě nebo jsem si při práci v nich nedal tolik pozor. A opravdu z nejmírnějších se po nějakém měsíci staly jedny z mých nejdivočejších.

0/0
29.4.2017 18:12

K72a51m20i60l 96Š85t80ě75p49á93n19e95k 9486589453

Politici vždy řeší následek nikoliv příčinu problému. Takže všichni ví, že včely tráví chemie ze zemědělství, ale myslí si,že se to vyřeší podporou chovu včel. Tento způsob řízení nikdy nepřinese dlouhodobé výsledky, ať už se jedná o cokoliv.

+11/0
21.4.2017 12:20

R76a57d56i15m 85P10o87l52á95š28e24k 9106893869299

Kdyby včely trávila chemie ze zemědělství, tak by dlouhodobě a v jasném průměru prosperovaly včelstva, úměrně tomu, jak daleko jsou od polí. Včelstva u polí by pravidelně každý rok nebo aspoň každý druhý rok hynula, včelstva kilometry od nejbližšího pole by neustále prosperovala. To se ale neděje.

Přirozeně občas se zemědělec sekne nebo použije falšovanou a toxickou agrochemikálii nebo v rozporu s návodem, takže včelaři blízko toho pole vytráví včely, ale pravidlo to není.

Ovšem s tou nevhodnou podporou chovu včel souhlasím.

0/−3
21.4.2017 12:39

R91a78d66i13m 47P69o36l98á72š95e31k 9466683579679

Podle mne je článek spíš nesmysl.

Včely u nás vymírají za prvé kvůli přešlechtění na co nejvyšší sílu včelstev a na co nejvyšší výnosy. Jen za posledních cca 100 let se síla chovaných včelstev zvýšila dvakrát až čtyřikrát, měřeno podle běžných velikostí vnitřních prostor používaných úlů. Z včelstev se tak staly obří nepřirozené jednotky příliš citlivé na včelí škůdce, včelí nemoci i pesticidy. Takhle silná včelstva jsou ospravedlnitelná a účelná v profesionálních velkochovech, kde se o včely starají vynikající odborníci profesionálové za optimálního využití dostupných léčiv, desinfenkčních prostředků, drahých pomůcek a aparatur. Ale ne u drobných včelařů, kde jsou včely koníčkem provozovaným při běžném zaměstnání, jen za účelem nějakého přivýdělku. A kde včelař nemá čas na nějaká rozsáhlá školení na doplňování a udržování znalostí. Navíc většina drobných včelařů má včelstva kvůli snadnému přístupu umístěna hned u domu, kde ale jsou pro včely mnohem horší podmínky než někde v nezastavě=ém prostoru lusů a polí.

+2/−3
21.4.2017 8:49

R30a95d11i87m 95P57o35l16á92š72e83k 9986243419819

Za druhé u nás vymírají kvůli nesmyslným dotacím.

Zavčelení neboli koncentrace včelstev je u nás zhruba desetkrát vyšší než třeba v Německu nebo Francii. Je srovnatelné s Rumunskem nebo Tureckem.

Přesto jsou stále prolobovávány další dotace směřující pouze k "hrubému" zvyšování počtů evidovaných včelstev, bez ohledu na nějaké reálné zlepšování stavu v přírodě.

Dotace v první řadě velmi pomáhají těm výrobcům úlů a včelařských potřeb a náčiní, kteří dosáhnou na certifikaci, automaticky potom o značnou část dotace navyšují prodejní cenu svých výrobků.

Za druhé dotace jsou zaměřeny na drobné včelaře s cílem zvyšovat jejich počet a tím společenskou významnost včelaření a včelařských spolků. Jenomže drobní včelaři včelaří prakticky vždy u svého domu, to znamená v intravilánu vesnic a venkovských částí měst. A právě tyto plochy jsou už z dřívějška soustavně převčelněny. Navíc tam došlo k podstatnému zhoršení včelí pastvy. Zahrady typu "užitková zahrada s ovocnými stromy, keři a rostlinami" a typu" kvetoucí trávník sekaný občas na píci pro králíky nebo kozu" nebo typu"zahrada denně udržovaná důchodcem, kde pořád kvetou nějaké okrasné rostliny" se z velké části přeměnila na zahrady typu "anglický trávník, beton a sem tam nějaký okrasný jehličnan". Takže v intravilánech obcí současně dochází k výraznému úbytku včelí pastvy a zároveň díky dotacím k přibývání včelstev. Včely tak mimo snůšková období trpí hlady a jednostrannou pylovou potravou z nedostatku kvetoucích rostlin a tak se výrazně zvyšuje jejich citlivost na nevhodné zacházení dotovaného včelaře začátečníka i na citlivost k nemocem a jiným nepřiznivým vlivům.

+1/0
21.4.2017 9:18

R85a89d88i30m 12P40o39l45á21š75e49k 9576833189639

Jestli mají dotace na včelaření nejen zvýšit společenský význam včelařských spolků, ale taky pomoct přírodě, musí být tyto dotace vázány na umístění stanoviště včelstev tam, kde je dosud zavčelení nízké a kde je dosud přebytek zdrojů pro včely. To zmamená spíš v extravilánu, někde v lese nebo mezi poli než v zastavěných oblastech.

+1/0
21.4.2017 9:36

L29u94b37o97š 28Š97i12m89o70n 1650727725391

Protože jsem včelař tak mohu říci, že vůbec nevíte o čem píšete. ;-D

+2/0
21.4.2017 21:25

R62a70d22i67m 89P19o41l56á47š54e37k 9906593899229

Protože jsem včelař, který nežere oficiální propagandu ČSV a uvažuje, tak vím dobře, o čem píšu.

+2/0
22.4.2017 8:03

P55a98v51e96l 39Z18o63u13h85a42r 5638864874989

Pane Polášek pokud umísíte včelstva někde v lese tak aby jste tam bydlel a pořídil si přinejmenším kulomet a hlídal 24 hodin denně před zloději. Nevím jak to děláte Vy , že Vám včelstva dosud neukradly. Rv

0/0
29.4.2017 16:12

R59a45d67i65m 15P57o14l37á89š92e98k 9326173819499

Já je teď už nemám v lese.

Ale jinak je les a les. O tom by se dalo namluvit hodně, podstatné podle mých zkušeností je ale, že včely nesmí být na místě, kde je zdaleka ty včely vidět z nějakých frekventovaných míst, kde se dá občas čekat nějakého pobudu nebo vandala.

Nesmí být vidět ze silnic a nesmí být vidět z polních cest a pěšin, kde chodí lidi z jedné vesnice do druhé, z hospod, mládež za letními zábavami a asi i pro jistotu z turistických značených tras.....

Musí být na místech, kde na ně mohou přijít jen lidi jako houbaři, myslivci, dřevaři, protože těm se v lese vyhnout nedá. Potom, je li to správný les nepročesávaný některými našimi spoluobčany, zůstanou ty včelstva v lese s vysokou pravděpodobností nedotčená.

Kromě toho už dnes je možné si úly v lese zajistit elektronickým hlídačem, buďto postaru přes mobilní připojení nebo myslím už je leckde pokrytí a možné zajistit je hlídačem do některé sítě pro Internet věcí. I když je to zatím drahé.

0/0
29.4.2017 18:37

F10r16a67n18t89i43š70e24k 75D43v31o98ř66á36k 5341354323528

velmi kvalitní názor, problém je, že naši bohové na úřadech a politici tyto názory nečtou a o zemědělcích radši nemluvit tam rozhodují především peníze

+10/0
21.4.2017 7:51

L57u86k19á69š 35K54o42h17o28u18t 7578974162119

Přispívají k tomu i nesmysly jako dotace z EU za včasné posekání louky. Termíny EU jsou v kolizi s termíny přírody a tak mnohé vyšší rostliny mezi intervali sečení ani nerozkvetou, tím se snižuje diverzita v přírodě, podporují se invazivní druhy, které jsou nežádoucí, vznikají monokultury a následně se vytváří nesmyslné programy záchrany prostředí s pochybnými výsledky. Přitom by stačilo aby se člověk přizpůsobil přírodě a nesnažil se nadále o to přizpůsobit vše svým potřebám.

Chce to ale aby na patřičném místě neseděl ekonom ale někdo kdo má znalosti z oboru a hlavně i z praxe. Je hezké mít VŠ titul, Csc, ruzné Dr či MBA, ale pokud ten člověk nikdy neviděl jak to chodí ve skutečnosti jeho pohled je pořád řádně zkreslený.

+17/0
21.4.2017 6:43

J81i63n85d36ř94i78c97h 64Š87k31o91p31e83k 4575461100655

nejzazší termín kosení luk (pokud to nemají specifický režim) je minimálně 2. polovina července. V té době už jsou kytky dávno odkvetlé

+1/−1
21.4.2017 8:23

A67l75e78n58a 93R39i40s80o23v75á 4816240619655

A vy jste na louce byl naposledy kdy? Nebo si alespoň vygooglujte kdy co kde kvete;-D

+4/0
21.4.2017 8:35

J77i36n29d26ř13i50c96h 40Š53k54o91p98e87k 4775131690835

louky sekám každý rok, takže představu mám poměrně jasnou kdy co kvete :-)

0/0
21.4.2017 8:42

R69a28d52i89m 31P37o51l87á33š54e54k 9816133259509

Tam je problém v tom, že se na těch lukách z té seče nedělá seno.

Jak se to jen poseče a dle požadavků dotačních programů nechá ležet, tak to jak to lehlo, tak to obvykle zhnije. Ať už to zůstane na louce nebo ať už to zemědělec shrne na kraj pole či lesa, aby mu na louce pod tím nevyhnívala tráva.

Jenže když se dělá seno, tak rostliny, které už stačily odkvést a na stonku nasadit semena, tak při té výrobě sena ty semena na stonku dojdou a při manipulaci s hotovým senem se vydrolí do půdy. A pokud se toto dělá na té louce beze změny dlouhodobě po roky a desetiletí, vznikne tam nakonec ona kvetoucí louka před termínem senoseče plná květů a při dostatečné ploše těch luk jeden z ideálních zdrojů pro včely, pro sladinu na kvalitní luční med i pro diverzifikovanou a kvalitní pylovou potravu pro včely.

A to dokonce pro včely kvetoucí ve dvou optimálních termínech: Hlavní termín u nás druhá polovina května či začátek června pro med pro včelaře a potom otavy někdy od druhé poloviny července po polovinu srpna jako zdroj kvalitního pylu pro výživu a zdraví generace včel určené pro přezimování a utvoření nové generace včel na jaře příštího roku.

+9/0
21.4.2017 9:32







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.