Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Včely u nás postupně vymírají, může za to chemie, tvrdí entomolog Straka

Včelám zvoní hrana. Houfně je decimují nemoci a znečištěné prostředí. „Chtělo by to vrátit do přírody trochu toho ,nepořádku ́,“ říká entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro magazín Téma.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J22a60n 19J52u55r81n38í44č65e16k 7427110284304

Medojed lesní není šelma z čeledi kunovitých, ale dravec podobný káněti.

+1/0
29.4.2017 21:19

M81a71r74t69i70n 76F20l45i65n26t65a 5578268256617

já vám teda nevím jak entomolg Straka, ale pan doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. z Mendlovy University v Brně zase říká, že ten kdo tvrdí, že včely hynou a počet včelstev se dlouhodobě zmenšuje tak LŽE... i statistika tvrdí, že počet včelstev v posledních 20 letech dlouhodobě "osciluje" kolem čísla 500 000 ...i během roku počet včelstev výrazně kolísá viz např, čísla počet včelstev k 1.5.2015 byl 421959 a k 1.9.2015 - 596313.

0/0
23.4.2017 7:39

R85a13d98i23m 32P92o78l17á52š29e65k 9586793749949

No, mám pocit, že před 10 - 20 roky bylo včelstev nějak 600 - 650 tisíc.

Ono to je totiž o tom, že čím víc včelstev, tím je víc včelařů, tím je větší množství peněz ze včelařských příspěvků, tím je větší objem dotací D1 na včelstvo, rozdělovaných přez Svaz Včelařů členům i nečlenům včelařům a tím je větší vliv a významnost vedení Svazu. Zatímco dole to všechno odřou dobrovolní funkcionáři základních organizací Svazu pracující zadarmo nebo za žebrácké náhrady nákladů.

0/0
29.4.2017 18:17

S17t31a13n11i18s22l27a34v 78H15o28r44á50č73e85k 5391258795274

Bylo mi 10let,plus minus, prázdniny u babičky, slova mého dědy slyším dodnes.."jednou nás chemie zahubí, vzpomen si na to" sám nevím proč si to pořád pamatuju...

+5/0
22.4.2017 8:42

P49e54t55r 96K29o17v59a78ř94í62k 1281573549857

No a přitom nás je stále víc a víc. ;-)

0/0
2.5.2017 10:53

J85i51n70d50ř93i21š60k77a 89B80u88r52g86e60r71o12v55á 3785294638935

Nejen včely. Všechen život zasažený chemií vymírá...

+3/0
22.4.2017 5:45

J76a66r76o57m13í88r 15H67l54u82b51e98k 2856940864101

Taky jsem chtěl být entomologem, jenže jsem si včas uvědomil, že by mne to neuživilo. Proto jsem jen pozorovatel. Hmyz mám rád a rád jej sleduji, sleduji vývoj jeho a reprodukční schopnosti. No, zatím jsem si nevšiml, že by ubývaly včely. Ministerstvo proti hoaxům nikterak nezasáhne?

0/0
22.4.2017 0:06

F86r54a39n32t38i92š77e17k 47M27i16t90t44e89r26w12a75l66d 2320569921

Kolik druhů včel dokážete poznat, odborníku??;-)Existují i lidé, kteří se entomology skutečně stali a asi bych jim věřil trochu víc;-)

+2/0
22.4.2017 3:31

R82a27d63i56m 88P83o23l43á69š44e60k 9856163689789

Včelaři si našlechtili včely na co nejvyšší výnosy, aby vyhověli většině, která má u nás včelaření coby přivýdělek a na co nejvyšší mírnost, aby se včelařům se včelami lépe a rychleji pracovalo a teď se jim nelíbí, že ty včely jsou příliš citlivé na nemoci, parazity a další nepřiznivé vlivy.

Navíc bylo původní plemeno černé včely, které tady žilo deset tisíc let od posledního zalednění a bylo dobře přizpůsobené místním podmínkám, přešlechtěno cizím plemenem, kraňskou včelou. Sice z podobného prostředí, ale ne úplně stejného.

Přitom včely se prakticky nedají chovat jinak než v plném kontaktu s okolní přírodou a defakto v plném genetickém vzájemném propojení všech chovaných včelstev i ulétlých rojů a z nich divoce žijících včelstev, nedají se zavřít do haly a tam chovat separátně jako třeba speciální linie slepic, hus, prasat a podobně.

0/−2
22.4.2017 8:00

P41a19v64e54l 38J82e79ř94á51b86e60k 7631472614827

Když se podívám do krajiny, tak pravých kvetoucích luk je minimum. A pokud nějaké jsou, jsou dnes skoro vyhlášené chráněným územím, aby alespoň něco se v regionech zachovalo.

Louky se změnily téměř v monokultury, jak lesy. Co se dalo, tak se přeoralo, a přesilo produkčními trávami. Byliny po několika takových akcí z luk prakticky zmizely.

Takže návrat ke květnatým loukám bez dodání semen dalších druhů bylin a trav je téměř nemožný - bude trvat možná i staletí. Protože v krajině je jen malinko lokalit, odkud by se semena přirozeně šířila.

Nicméně - mám za to, že většina z nás včely vnímá jen jako ty co jsou v úlech. Ale v naší přírodě je hodně druhů těch "samotářek". A ty jsou skutečně mimo zájem společnosti - řekl bych, že je ani neznáme.

+9/−1
21.4.2017 23:56

R83a29d30i77m 40P60o55l15á74š46e87k 9326333839459

Znát je známe, ale mimo odborníky si jich obvykle nikdo ani nevšimne, právě proto, že žijí jednotlivě.

Spíš je lidi nevědomky ničí.

Například typická kolonie některých včel samotářek bývá třeba ve starých barácích s málo pevnou písčitou omítkou a maltou mezi cihlami. Včely samotářky si v tom hloubí nory, protože tam mají idelální prodyšný pisčitý suchý materiál. Pro neznalého člověka to jsou jen jakési dírky ve zdi baráku, které je třeba zalepit novou pevnou omítkou.

0/0
22.4.2017 9:06

Z55d83e14n19ě43k 95T34r22u91t48n54o43v83s61k47ý 7953623796310

Od řepky se včelama co nejdál

+11/0
21.4.2017 13:37

I82v76a11n85a 47G11a11l58á18s48k62o46v90á 71H27e13r24z17i63g56o73v50á 3333948643477

EU řídí i to, kdy posekat louku? Ježkovy voči, dyť je to do nebe volající!! U mne na terase minulý rok končily desítky včel s obalenými nožičkami, nemohly letět dál, umřely. Právě totiž stříkali zemědělci řepku. Letos to bylo to samé, to asi už neni náhoda.

+13/0
21.4.2017 13:31

R21a11d71i90m 83P49o36l70á14š24e72k 9176133329949

Podmínkou dotace zemědělci na neobdělávánou plochu je posekání travního porostu do určitého termínu.

Mám pocit, že dnes to už jsou dokonce schopni kontrolovat z družice, takže ošidit se to nedá.

+4/0
21.4.2017 15:18

I94s33a63b83e10l91l95a 91Z88á29z92v47o71r66k35o13v59á 3620521450636

Záleží na osobní odvaze. Mám známého, který to šidí každoročně. Vždycky přijde s nějakou historkou proč to letos sekal později (pršelo apod.) a zatím mu to ministerstvo zemědělství vždycky "sežralo". Seká později kvůli tomu, že nechává dozrát semena travin, i seno je prý chutnější. Taky mi říkal, že je menší riziko, že poseká nějaké srnče.

+5/0
21.4.2017 21:03

P46a17v76e70l 61J51e45ř56á97b10e43k 7561532504557

Seno z posečené trávy po vymetání (uzrání semen) má nižší nutriční hodnotu. Jak říkali staří sedláci "dřevnatí".

Ale když se tráva sekne ve správnou dobu, semena dozrají v průběhu sušení sena - pokud se suší klasicky,

Pokud chci na louce nechat dozrát semena a nechat prostor pro různé organismy, nechávají se v louce neposečené pruhy minimálně do otav.

Ale faktem je, že skutečně je daný termín, do kdy louky musí být posečeny a do kdy z nich musí být odvezeno seno (balíky). Ti co jsou přihlášeni do ekozemědělství ani nestíhají za kontrolami zavírat vrata.

Díky takovému termínu myslím, že v Bílých Karpatech, prakticky vyhynul jeden druh vzácného žluťáska.

+5/0
21.4.2017 23:30

R37a71d11i62m 21P18o74l98á94š29e42k 9326413569469

Ono to je složitější.

Nedozrálé stonky těsně před kvetením jsou výživnější, protože skutečně nejsou zdřevnatělé a ta celulóza v nich je tak mnohem lépe stravitelná.

Zase seno se semeny před dozráním může být výživnější trochu jinak, protože vysokou výživnost v nich zaručují ty nedozrálá semena. Objemově se tak získá víc krmiva, v případě dobré volby druhu trávy či rostliny relativně stejně výživného.

Takže se musí trefit nějaký kompromis mezi tím.

0/0
22.4.2017 9:00

I13s52a69b51e58l68l26a 76Z32á30z43v50o53r72k94o46v38á 3200801610136

Řepka ještě nekvete (tedy tady v Polabí rozhodně ne). Takže stříkali podle předpisů a stejně to, jak tvrdíte, bylo špatně.

Jinak, ano. Dotované louky se sekají 2x ročně v konkrétních termínech, které jsou stupidní. Traviny totiž nejsou dozrálé = nevysemení. A kontroluje se to opravdu snímky z letadla či dokonce z družice. Jen to není nutně výmysl EU. Platí to i pro naše národní dotace.

+3/−1
21.4.2017 20:57

I34v79a44n10a 35G97a12l71á66s31k13o33v66á 52H95e52r10z80i13g77o12v84á 3853888873407

Dekuji za info, ale stejne by urednici meli zvednout zadek a jit se na tu louku aspon podívat a pak dat nejaky prikaz. Jenze to preci sedlakum davat nemusi, to prece poznaji lepe oni sami :-)

0/0
22.4.2017 22:57
Foto

P57e50t56r 47N85o13v46o65t51ň49á44k 1705241683898

Jednou jsem mel agresivní včelstvo, jestli bylo zdravé nevím, protože jen co jsem otevřel ul, jediné co je zajímalo byl totální útok a hledání skupin v oblečení. Co vim je, ze med nenosili skoro žádný :)

+1/0
21.4.2017 12:43

J77o30s57e75f 28A50d48á37m93e41k 2679805808986

Taky jsem to zažil - říkal jsem, že lítají z úlu zadkama napřed...

+3/0
21.4.2017 21:02

R55a77d58i23m 46P19o70l23á25š73e64k 9476623169409

Já mám zkušenoasti, že agresívní včelstva často "dělají" samotní včelaři.

Včely si totiž "špatnou" návštěvu včelaře pamatují 14 dní až měsíc.

Pokud včelař se včelami manipuluje špatně, rozruší je údery, rychlými pohyby nebo v nich pracuje příliš pozdě večer nebo příliš časně ráno za chladu.

Pokud včelař překročí určitou hranici v kombinaci těchto vlivů, četnosti a způsobu práce ve včelách, jsou včely při otevření úlu ještě rozrušeny z předchozího zásahu a tak jsou o něco divočejší. Když na toto včelař, ve snaze zkrátit dobu nepřijemné práce se včelami, zareaguje větší rychlostí a rázností, s větším hlukem a boucháním atd, jsou včely při dalším otevření úlu ještě divočejší, včelař pracuje ještě rychleji a nešetrněji.... Za 2 - 3 měsíce se ze zaručeně klidného včelstva bez problémů stane divoké včelstvo, které i bez otevření úlu do 5 - 10 metrů od úlu napadá cokoliv pohyblivého, co "smrdí člověkem". Pamatuji dva včelaře z okolí, co takhle skončili s včelařením kvůli " příliš dovokým včelstvům" . Jeden někdy okolo roku 1975, druhý někdo okolo 1995.

Ono tehdy to bylo o něco víc vidět, v tehdy převážně používaných úlech se zadním přístupem byl včelař při práci v násobně bezprostřednějším kontaktu se včelami než v dnešních nástavkových úlech. Pokud včelař tehdy se včelami pracoval tak, jak jsem popsal výše, tak s divokými včelami bojoval hodně často.

Dnešní nástavkové úly zas mohou být zrádnější. Většina operací v nich proběhne do 10 - 15 minut a to se mírně rozrušené včely ani neprojeví a včelař tak jejich rozrušení ani nezaznamená. A až je třeba provést něco, co v jednom včelstvu trvá půl hodiny, hodinu, tak se to najednou projeví. Nebo až jsou včel\y tak rozdivočelé, že hned po otrevření úlu nastartují a útočí.

0/0
22.4.2017 8:51

L11u60b45o42š 63P42a93l17i68č39k63a 1396101183197

V minulosti jsem odkupoval včelstva od jednoho starého, zkušeného včelaře, který do včel chodil zásadně za pěkného počasí. By jste tomu nevěřil, jak byly zlé. Ve finále jsme museli vyrobit umělý déšť, aby se daly včelky zavřít. Po výměně matek se v dalším roce tak zklidnily, že jsem do nich mohl jít i v tričku. Šlechtění včel, ohledně bodavosti a čistícímu pudu je důležité a doporučuji ho všem.

0/0
27.4.2017 10:08

R90a70d78i83m 69P49o87l92á65š54e53k 9686583449599

Nejméně 20 let jsem nebrakoval včely kvůli divokosti. A ani tak dlouho nekupuji matky od chovatelů. A to do včel chodím s holýma rukama a rukavice ani nepotřebuji, protože obvykle žádné žihadlo ani nedostanu. A navíc ještě hodně používám zadováky a plásty tahám po jednom kleštěmi.

Ale dříve, když jsem občas šlechtěnou matku kupoval nebo párkrát jsem získal roje od včelařů, co je měli šlechtěné a byly skutečně hodně klidné, nechával jsem si je díky mírnosti pravidelně až jako poslední. Tak se mně stalo, že jsem dost pravidelně, když jsem byl v nich, v polovině práce zapadlo slunce a končil jsem práci s nimi téměř potmě nebo jsem si při práci v nich nedal tolik pozor. A opravdu z nejmírnějších se po nějakém měsíci staly jedny z mých nejdivočejších.

0/0
29.4.2017 18:12

K54a84m10i74l 87Š10t66ě29p44á66n91e44k 9636169773

Politici vždy řeší následek nikoliv příčinu problému. Takže všichni ví, že včely tráví chemie ze zemědělství, ale myslí si,že se to vyřeší podporou chovu včel. Tento způsob řízení nikdy nepřinese dlouhodobé výsledky, ať už se jedná o cokoliv.

+11/0
21.4.2017 12:20

R79a16d83i25m 65P54o56l90á37š55e40k 9216573499979

Kdyby včely trávila chemie ze zemědělství, tak by dlouhodobě a v jasném průměru prosperovaly včelstva, úměrně tomu, jak daleko jsou od polí. Včelstva u polí by pravidelně každý rok nebo aspoň každý druhý rok hynula, včelstva kilometry od nejbližšího pole by neustále prosperovala. To se ale neděje.

Přirozeně občas se zemědělec sekne nebo použije falšovanou a toxickou agrochemikálii nebo v rozporu s návodem, takže včelaři blízko toho pole vytráví včely, ale pravidlo to není.

Ovšem s tou nevhodnou podporou chovu včel souhlasím.

0/−3
21.4.2017 12:39

R87a50d48i19m 94P14o84l25á17š44e13k 9706223649349

Podle mne je článek spíš nesmysl.

Včely u nás vymírají za prvé kvůli přešlechtění na co nejvyšší sílu včelstev a na co nejvyšší výnosy. Jen za posledních cca 100 let se síla chovaných včelstev zvýšila dvakrát až čtyřikrát, měřeno podle běžných velikostí vnitřních prostor používaných úlů. Z včelstev se tak staly obří nepřirozené jednotky příliš citlivé na včelí škůdce, včelí nemoci i pesticidy. Takhle silná včelstva jsou ospravedlnitelná a účelná v profesionálních velkochovech, kde se o včely starají vynikající odborníci profesionálové za optimálního využití dostupných léčiv, desinfenkčních prostředků, drahých pomůcek a aparatur. Ale ne u drobných včelařů, kde jsou včely koníčkem provozovaným při běžném zaměstnání, jen za účelem nějakého přivýdělku. A kde včelař nemá čas na nějaká rozsáhlá školení na doplňování a udržování znalostí. Navíc většina drobných včelařů má včelstva kvůli snadnému přístupu umístěna hned u domu, kde ale jsou pro včely mnohem horší podmínky než někde v nezastavě=ém prostoru lusů a polí.

+2/−3
21.4.2017 8:49

R81a94d57i11m 48P75o88l51á59š44e87k 9396533829609

Za druhé u nás vymírají kvůli nesmyslným dotacím.

Zavčelení neboli koncentrace včelstev je u nás zhruba desetkrát vyšší než třeba v Německu nebo Francii. Je srovnatelné s Rumunskem nebo Tureckem.

Přesto jsou stále prolobovávány další dotace směřující pouze k "hrubému" zvyšování počtů evidovaných včelstev, bez ohledu na nějaké reálné zlepšování stavu v přírodě.

Dotace v první řadě velmi pomáhají těm výrobcům úlů a včelařských potřeb a náčiní, kteří dosáhnou na certifikaci, automaticky potom o značnou část dotace navyšují prodejní cenu svých výrobků.

Za druhé dotace jsou zaměřeny na drobné včelaře s cílem zvyšovat jejich počet a tím společenskou významnost včelaření a včelařských spolků. Jenomže drobní včelaři včelaří prakticky vždy u svého domu, to znamená v intravilánu vesnic a venkovských částí měst. A právě tyto plochy jsou už z dřívějška soustavně převčelněny. Navíc tam došlo k podstatnému zhoršení včelí pastvy. Zahrady typu "užitková zahrada s ovocnými stromy, keři a rostlinami" a typu" kvetoucí trávník sekaný občas na píci pro králíky nebo kozu" nebo typu"zahrada denně udržovaná důchodcem, kde pořád kvetou nějaké okrasné rostliny" se z velké části přeměnila na zahrady typu "anglický trávník, beton a sem tam nějaký okrasný jehličnan". Takže v intravilánech obcí současně dochází k výraznému úbytku včelí pastvy a zároveň díky dotacím k přibývání včelstev. Včely tak mimo snůšková období trpí hlady a jednostrannou pylovou potravou z nedostatku kvetoucích rostlin a tak se výrazně zvyšuje jejich citlivost na nevhodné zacházení dotovaného včelaře začátečníka i na citlivost k nemocem a jiným nepřiznivým vlivům.

+1/0
21.4.2017 9:18

R54a35d17i86m 27P93o56l23á66š67e83k 9126983109579

Jestli mají dotace na včelaření nejen zvýšit společenský význam včelařských spolků, ale taky pomoct přírodě, musí být tyto dotace vázány na umístění stanoviště včelstev tam, kde je dosud zavčelení nízké a kde je dosud přebytek zdrojů pro včely. To zmamená spíš v extravilánu, někde v lese nebo mezi poli než v zastavěných oblastech.

+1/0
21.4.2017 9:36

L20u52b30o25š 90Š15i38m61o90n 1960487735591

Protože jsem včelař tak mohu říci, že vůbec nevíte o čem píšete. ;-D

+2/0
21.4.2017 21:25

R67a45d68i95m 84P63o60l52á25š85e56k 9476643119119

Protože jsem včelař, který nežere oficiální propagandu ČSV a uvažuje, tak vím dobře, o čem píšu.

+2/0
22.4.2017 8:03

P86a80v17e14l 48Z60o44u40h28a10r 5628454634299

Pane Polášek pokud umísíte včelstva někde v lese tak aby jste tam bydlel a pořídil si přinejmenším kulomet a hlídal 24 hodin denně před zloději. Nevím jak to děláte Vy , že Vám včelstva dosud neukradly. Rv

0/0
29.4.2017 16:12

R78a35d36i96m 17P48o17l10á48š43e13k 9246923599109

Já je teď už nemám v lese.

Ale jinak je les a les. O tom by se dalo namluvit hodně, podstatné podle mých zkušeností je ale, že včely nesmí být na místě, kde je zdaleka ty včely vidět z nějakých frekventovaných míst, kde se dá občas čekat nějakého pobudu nebo vandala.

Nesmí být vidět ze silnic a nesmí být vidět z polních cest a pěšin, kde chodí lidi z jedné vesnice do druhé, z hospod, mládež za letními zábavami a asi i pro jistotu z turistických značených tras.....

Musí být na místech, kde na ně mohou přijít jen lidi jako houbaři, myslivci, dřevaři, protože těm se v lese vyhnout nedá. Potom, je li to správný les nepročesávaný některými našimi spoluobčany, zůstanou ty včelstva v lese s vysokou pravděpodobností nedotčená.

Kromě toho už dnes je možné si úly v lese zajistit elektronickým hlídačem, buďto postaru přes mobilní připojení nebo myslím už je leckde pokrytí a možné zajistit je hlídačem do některé sítě pro Internet věcí. I když je to zatím drahé.

0/0
29.4.2017 18:37

F14r38a43n67t73i59š89e20k 66D65v54o28ř83á33k 5641654633978

velmi kvalitní názor, problém je, že naši bohové na úřadech a politici tyto názory nečtou a o zemědělcích radši nemluvit tam rozhodují především peníze

+10/0
21.4.2017 7:51

L17u61k65á77š 21K38o14h92o47u73t 7178654152569

Přispívají k tomu i nesmysly jako dotace z EU za včasné posekání louky. Termíny EU jsou v kolizi s termíny přírody a tak mnohé vyšší rostliny mezi intervali sečení ani nerozkvetou, tím se snižuje diverzita v přírodě, podporují se invazivní druhy, které jsou nežádoucí, vznikají monokultury a následně se vytváří nesmyslné programy záchrany prostředí s pochybnými výsledky. Přitom by stačilo aby se člověk přizpůsobil přírodě a nesnažil se nadále o to přizpůsobit vše svým potřebám.

Chce to ale aby na patřičném místě neseděl ekonom ale někdo kdo má znalosti z oboru a hlavně i z praxe. Je hezké mít VŠ titul, Csc, ruzné Dr či MBA, ale pokud ten člověk nikdy neviděl jak to chodí ve skutečnosti jeho pohled je pořád řádně zkreslený.

+17/0
21.4.2017 6:43

J29i46n68d98ř57i16c29h 61Š15k74o45p85e50k 4825611800635

nejzazší termín kosení luk (pokud to nemají specifický režim) je minimálně 2. polovina července. V té době už jsou kytky dávno odkvetlé

+1/−1
21.4.2017 8:23

A19l47e58n39a 61R92i51s72o65v55á 4446550969715

A vy jste na louce byl naposledy kdy? Nebo si alespoň vygooglujte kdy co kde kvete;-D

+4/0
21.4.2017 8:35

J92i58n88d23ř37i14c28h 96Š64k49o10p42e14k 4715461910275

louky sekám každý rok, takže představu mám poměrně jasnou kdy co kvete :-)

0/0
21.4.2017 8:42

R52a64d22i36m 11P94o19l70á17š17e16k 9156433639159

Tam je problém v tom, že se na těch lukách z té seče nedělá seno.

Jak se to jen poseče a dle požadavků dotačních programů nechá ležet, tak to jak to lehlo, tak to obvykle zhnije. Ať už to zůstane na louce nebo ať už to zemědělec shrne na kraj pole či lesa, aby mu na louce pod tím nevyhnívala tráva.

Jenže když se dělá seno, tak rostliny, které už stačily odkvést a na stonku nasadit semena, tak při té výrobě sena ty semena na stonku dojdou a při manipulaci s hotovým senem se vydrolí do půdy. A pokud se toto dělá na té louce beze změny dlouhodobě po roky a desetiletí, vznikne tam nakonec ona kvetoucí louka před termínem senoseče plná květů a při dostatečné ploše těch luk jeden z ideálních zdrojů pro včely, pro sladinu na kvalitní luční med i pro diverzifikovanou a kvalitní pylovou potravu pro včely.

A to dokonce pro včely kvetoucí ve dvou optimálních termínech: Hlavní termín u nás druhá polovina května či začátek června pro med pro včelaře a potom otavy někdy od druhé poloviny července po polovinu srpna jako zdroj kvalitního pylu pro výživu a zdraví generace včel určené pro přezimování a utvoření nové generace včel na jaře příštího roku.

+9/0
21.4.2017 9:32



Najdete na iDNES.cz