Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Včely u nás postupně vymírají, může za to chemie, tvrdí entomolog Straka

Včelám zvoní hrana. Houfně je decimují nemoci a znečištěné prostředí. „Chtělo by to vrátit do přírody trochu toho ,nepořádku ́,“ říká entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro magazín Téma.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J81a14n 27J80u80r26n16í68č86e82k 7947350784514

Medojed lesní není šelma z čeledi kunovitých, ale dravec podobný káněti.

+1/0
29.4.2017 21:19

M33a98r89t46i94n 20F65l47i66n73t92a 5328958316907

já vám teda nevím jak entomolg Straka, ale pan doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. z Mendlovy University v Brně zase říká, že ten kdo tvrdí, že včely hynou a počet včelstev se dlouhodobě zmenšuje tak LŽE... i statistika tvrdí, že počet včelstev v posledních 20 letech dlouhodobě "osciluje" kolem čísla 500 000 ...i během roku počet včelstev výrazně kolísá viz např, čísla počet včelstev k 1.5.2015 byl 421959 a k 1.9.2015 - 596313.

0/0
23.4.2017 7:39

R72a45d96i22m 48P37o86l26á49š82e54k 9296253439789

No, mám pocit, že před 10 - 20 roky bylo včelstev nějak 600 - 650 tisíc.

Ono to je totiž o tom, že čím víc včelstev, tím je víc včelařů, tím je větší množství peněz ze včelařských příspěvků, tím je větší objem dotací D1 na včelstvo, rozdělovaných přez Svaz Včelařů členům i nečlenům včelařům a tím je větší vliv a významnost vedení Svazu. Zatímco dole to všechno odřou dobrovolní funkcionáři základních organizací Svazu pracující zadarmo nebo za žebrácké náhrady nákladů.

0/0
29.4.2017 18:17

S63t38a68n57i76s84l53a29v 56H92o27r44á47č52e86k 5571298835764

Bylo mi 10let,plus minus, prázdniny u babičky, slova mého dědy slyším dodnes.."jednou nás chemie zahubí, vzpomen si na to" sám nevím proč si to pořád pamatuju...

+5/0
22.4.2017 8:42

P23e46t96r 22K39o24v46a82ř49í62k 1491893499147

No a přitom nás je stále víc a víc. ;-)

0/0
2.5.2017 10:53

J86i20n64d63ř48i54š15k29a 26B49u29r31g92e48r73o62v34á 3355454478295

Nejen včely. Všechen život zasažený chemií vymírá...

+3/0
22.4.2017 5:45
Foto

J41a65r25o39m43í39r 12H13l65u17b12e76k 2406590414321

Taky jsem chtěl být entomologem, jenže jsem si včas uvědomil, že by mne to neuživilo. Proto jsem jen pozorovatel. Hmyz mám rád a rád jej sleduji, sleduji vývoj jeho a reprodukční schopnosti. No, zatím jsem si nevšiml, že by ubývaly včely. Ministerstvo proti hoaxům nikterak nezasáhne?

0/0
22.4.2017 0:06

F93r80a38n71t93i30š57e92k 17M31i96t19t85e38r24w54a12l84d 2550549481

Kolik druhů včel dokážete poznat, odborníku??;-)Existují i lidé, kteří se entomology skutečně stali a asi bych jim věřil trochu víc;-)

+2/0
22.4.2017 3:31

R15a24d13i25m 59P41o26l53á61š88e41k 9396393539169

Včelaři si našlechtili včely na co nejvyšší výnosy, aby vyhověli většině, která má u nás včelaření coby přivýdělek a na co nejvyšší mírnost, aby se včelařům se včelami lépe a rychleji pracovalo a teď se jim nelíbí, že ty včely jsou příliš citlivé na nemoci, parazity a další nepřiznivé vlivy.

Navíc bylo původní plemeno černé včely, které tady žilo deset tisíc let od posledního zalednění a bylo dobře přizpůsobené místním podmínkám, přešlechtěno cizím plemenem, kraňskou včelou. Sice z podobného prostředí, ale ne úplně stejného.

Přitom včely se prakticky nedají chovat jinak než v plném kontaktu s okolní přírodou a defakto v plném genetickém vzájemném propojení všech chovaných včelstev i ulétlých rojů a z nich divoce žijících včelstev, nedají se zavřít do haly a tam chovat separátně jako třeba speciální linie slepic, hus, prasat a podobně.

0/−2
22.4.2017 8:00

P75a34v21e17l 32J31e22ř41á92b26e37k 7921562744547

Když se podívám do krajiny, tak pravých kvetoucích luk je minimum. A pokud nějaké jsou, jsou dnes skoro vyhlášené chráněným územím, aby alespoň něco se v regionech zachovalo.

Louky se změnily téměř v monokultury, jak lesy. Co se dalo, tak se přeoralo, a přesilo produkčními trávami. Byliny po několika takových akcí z luk prakticky zmizely.

Takže návrat ke květnatým loukám bez dodání semen dalších druhů bylin a trav je téměř nemožný - bude trvat možná i staletí. Protože v krajině je jen malinko lokalit, odkud by se semena přirozeně šířila.

Nicméně - mám za to, že většina z nás včely vnímá jen jako ty co jsou v úlech. Ale v naší přírodě je hodně druhů těch "samotářek". A ty jsou skutečně mimo zájem společnosti - řekl bych, že je ani neznáme.

+9/−1
21.4.2017 23:56

R14a86d83i69m 75P24o67l77á69š25e75k 9636683189769

Znát je známe, ale mimo odborníky si jich obvykle nikdo ani nevšimne, právě proto, že žijí jednotlivě.

Spíš je lidi nevědomky ničí.

Například typická kolonie některých včel samotářek bývá třeba ve starých barácích s málo pevnou písčitou omítkou a maltou mezi cihlami. Včely samotářky si v tom hloubí nory, protože tam mají idelální prodyšný pisčitý suchý materiál. Pro neznalého člověka to jsou jen jakési dírky ve zdi baráku, které je třeba zalepit novou pevnou omítkou.

0/0
22.4.2017 9:06

Z56d97e69n48ě36k 59T43r47u26t12n91o82v20s97k32ý 7483693786170

Od řepky se včelama co nejdál

+11/0
21.4.2017 13:37

I84v54a55n69a 77G90a17l56á50s90k55o66v53á 33H25e69r38z32i17g47o94v69á 3483678673827

EU řídí i to, kdy posekat louku? Ježkovy voči, dyť je to do nebe volající!! U mne na terase minulý rok končily desítky včel s obalenými nožičkami, nemohly letět dál, umřely. Právě totiž stříkali zemědělci řepku. Letos to bylo to samé, to asi už neni náhoda.

+13/0
21.4.2017 13:31

R41a57d79i47m 76P16o83l61á32š32e10k 9386903569289

Podmínkou dotace zemědělci na neobdělávánou plochu je posekání travního porostu do určitého termínu.

Mám pocit, že dnes to už jsou dokonce schopni kontrolovat z družice, takže ošidit se to nedá.

+4/0
21.4.2017 15:18

I13s92a55b69e44l48l58a 93Z38á92z26v61o40r21k25o15v87á 3110941590596

Záleží na osobní odvaze. Mám známého, který to šidí každoročně. Vždycky přijde s nějakou historkou proč to letos sekal později (pršelo apod.) a zatím mu to ministerstvo zemědělství vždycky "sežralo". Seká později kvůli tomu, že nechává dozrát semena travin, i seno je prý chutnější. Taky mi říkal, že je menší riziko, že poseká nějaké srnče.

+5/0
21.4.2017 21:03

P76a12v24e48l 82J90e10ř92á68b10e40k 7591292914757

Seno z posečené trávy po vymetání (uzrání semen) má nižší nutriční hodnotu. Jak říkali staří sedláci "dřevnatí".

Ale když se tráva sekne ve správnou dobu, semena dozrají v průběhu sušení sena - pokud se suší klasicky,

Pokud chci na louce nechat dozrát semena a nechat prostor pro různé organismy, nechávají se v louce neposečené pruhy minimálně do otav.

Ale faktem je, že skutečně je daný termín, do kdy louky musí být posečeny a do kdy z nich musí být odvezeno seno (balíky). Ti co jsou přihlášeni do ekozemědělství ani nestíhají za kontrolami zavírat vrata.

Díky takovému termínu myslím, že v Bílých Karpatech, prakticky vyhynul jeden druh vzácného žluťáska.

+5/0
21.4.2017 23:30

R92a96d32i43m 81P63o50l54á59š53e53k 9496173279229

Ono to je složitější.

Nedozrálé stonky těsně před kvetením jsou výživnější, protože skutečně nejsou zdřevnatělé a ta celulóza v nich je tak mnohem lépe stravitelná.

Zase seno se semeny před dozráním může být výživnější trochu jinak, protože vysokou výživnost v nich zaručují ty nedozrálá semena. Objemově se tak získá víc krmiva, v případě dobré volby druhu trávy či rostliny relativně stejně výživného.

Takže se musí trefit nějaký kompromis mezi tím.

0/0
22.4.2017 9:00

I36s95a95b68e36l89l41a 30Z61á56z57v11o68r91k84o12v21á 3290481220906

Řepka ještě nekvete (tedy tady v Polabí rozhodně ne). Takže stříkali podle předpisů a stejně to, jak tvrdíte, bylo špatně.

Jinak, ano. Dotované louky se sekají 2x ročně v konkrétních termínech, které jsou stupidní. Traviny totiž nejsou dozrálé = nevysemení. A kontroluje se to opravdu snímky z letadla či dokonce z družice. Jen to není nutně výmysl EU. Platí to i pro naše národní dotace.

+3/−1
21.4.2017 20:57

I78v60a77n95a 35G57a63l93á38s51k91o75v56á 73H44e62r59z64i85g60o75v70á 3853338623817

Dekuji za info, ale stejne by urednici meli zvednout zadek a jit se na tu louku aspon podívat a pak dat nejaky prikaz. Jenze to preci sedlakum davat nemusi, to prece poznaji lepe oni sami :-)

0/0
22.4.2017 22:57
Foto

P61e74t51r 41N29o68v14o31t56ň44á28k 1725101413768

Jednou jsem mel agresivní včelstvo, jestli bylo zdravé nevím, protože jen co jsem otevřel ul, jediné co je zajímalo byl totální útok a hledání skupin v oblečení. Co vim je, ze med nenosili skoro žádný :)

+1/0
21.4.2017 12:43

J36o32s15e65f 34A22d27á49m48e60k 2639615608246

Taky jsem to zažil - říkal jsem, že lítají z úlu zadkama napřed...

+3/0
21.4.2017 21:02

R18a73d53i42m 53P94o88l52á95š31e33k 9706343269989

Já mám zkušenoasti, že agresívní včelstva často "dělají" samotní včelaři.

Včely si totiž "špatnou" návštěvu včelaře pamatují 14 dní až měsíc.

Pokud včelař se včelami manipuluje špatně, rozruší je údery, rychlými pohyby nebo v nich pracuje příliš pozdě večer nebo příliš časně ráno za chladu.

Pokud včelař překročí určitou hranici v kombinaci těchto vlivů, četnosti a způsobu práce ve včelách, jsou včely při otevření úlu ještě rozrušeny z předchozího zásahu a tak jsou o něco divočejší. Když na toto včelař, ve snaze zkrátit dobu nepřijemné práce se včelami, zareaguje větší rychlostí a rázností, s větším hlukem a boucháním atd, jsou včely při dalším otevření úlu ještě divočejší, včelař pracuje ještě rychleji a nešetrněji.... Za 2 - 3 měsíce se ze zaručeně klidného včelstva bez problémů stane divoké včelstvo, které i bez otevření úlu do 5 - 10 metrů od úlu napadá cokoliv pohyblivého, co "smrdí člověkem". Pamatuji dva včelaře z okolí, co takhle skončili s včelařením kvůli " příliš dovokým včelstvům" . Jeden někdy okolo roku 1975, druhý někdo okolo 1995.

Ono tehdy to bylo o něco víc vidět, v tehdy převážně používaných úlech se zadním přístupem byl včelař při práci v násobně bezprostřednějším kontaktu se včelami než v dnešních nástavkových úlech. Pokud včelař tehdy se včelami pracoval tak, jak jsem popsal výše, tak s divokými včelami bojoval hodně často.

Dnešní nástavkové úly zas mohou být zrádnější. Většina operací v nich proběhne do 10 - 15 minut a to se mírně rozrušené včely ani neprojeví a včelař tak jejich rozrušení ani nezaznamená. A až je třeba provést něco, co v jednom včelstvu trvá půl hodiny, hodinu, tak se to najednou projeví. Nebo až jsou včel\y tak rozdivočelé, že hned po otrevření úlu nastartují a útočí.

0/0
22.4.2017 8:51

L44u86b63o53š 83P49a47l80i67č37k68a 1436341133807

V minulosti jsem odkupoval včelstva od jednoho starého, zkušeného včelaře, který do včel chodil zásadně za pěkného počasí. By jste tomu nevěřil, jak byly zlé. Ve finále jsme museli vyrobit umělý déšť, aby se daly včelky zavřít. Po výměně matek se v dalším roce tak zklidnily, že jsem do nich mohl jít i v tričku. Šlechtění včel, ohledně bodavosti a čistícímu pudu je důležité a doporučuji ho všem.

0/0
27.4.2017 10:08

R65a16d53i16m 48P69o73l39á56š45e87k 9826353829419

Nejméně 20 let jsem nebrakoval včely kvůli divokosti. A ani tak dlouho nekupuji matky od chovatelů. A to do včel chodím s holýma rukama a rukavice ani nepotřebuji, protože obvykle žádné žihadlo ani nedostanu. A navíc ještě hodně používám zadováky a plásty tahám po jednom kleštěmi.

Ale dříve, když jsem občas šlechtěnou matku kupoval nebo párkrát jsem získal roje od včelařů, co je měli šlechtěné a byly skutečně hodně klidné, nechával jsem si je díky mírnosti pravidelně až jako poslední. Tak se mně stalo, že jsem dost pravidelně, když jsem byl v nich, v polovině práce zapadlo slunce a končil jsem práci s nimi téměř potmě nebo jsem si při práci v nich nedal tolik pozor. A opravdu z nejmírnějších se po nějakém měsíci staly jedny z mých nejdivočejších.

0/0
29.4.2017 18:12

K63a87m10i50l 14Š73t98ě18p75á74n70e92k 9856159833

Politici vždy řeší následek nikoliv příčinu problému. Takže všichni ví, že včely tráví chemie ze zemědělství, ale myslí si,že se to vyřeší podporou chovu včel. Tento způsob řízení nikdy nepřinese dlouhodobé výsledky, ať už se jedná o cokoliv.

+11/0
21.4.2017 12:20

R61a63d48i25m 65P26o26l27á77š38e69k 9576163179949

Kdyby včely trávila chemie ze zemědělství, tak by dlouhodobě a v jasném průměru prosperovaly včelstva, úměrně tomu, jak daleko jsou od polí. Včelstva u polí by pravidelně každý rok nebo aspoň každý druhý rok hynula, včelstva kilometry od nejbližšího pole by neustále prosperovala. To se ale neděje.

Přirozeně občas se zemědělec sekne nebo použije falšovanou a toxickou agrochemikálii nebo v rozporu s návodem, takže včelaři blízko toho pole vytráví včely, ale pravidlo to není.

Ovšem s tou nevhodnou podporou chovu včel souhlasím.

0/−3
21.4.2017 12:39

R65a21d96i35m 72P80o42l83á98š17e65k 9966763419779

Podle mne je článek spíš nesmysl.

Včely u nás vymírají za prvé kvůli přešlechtění na co nejvyšší sílu včelstev a na co nejvyšší výnosy. Jen za posledních cca 100 let se síla chovaných včelstev zvýšila dvakrát až čtyřikrát, měřeno podle běžných velikostí vnitřních prostor používaných úlů. Z včelstev se tak staly obří nepřirozené jednotky příliš citlivé na včelí škůdce, včelí nemoci i pesticidy. Takhle silná včelstva jsou ospravedlnitelná a účelná v profesionálních velkochovech, kde se o včely starají vynikající odborníci profesionálové za optimálního využití dostupných léčiv, desinfenkčních prostředků, drahých pomůcek a aparatur. Ale ne u drobných včelařů, kde jsou včely koníčkem provozovaným při běžném zaměstnání, jen za účelem nějakého přivýdělku. A kde včelař nemá čas na nějaká rozsáhlá školení na doplňování a udržování znalostí. Navíc většina drobných včelařů má včelstva kvůli snadnému přístupu umístěna hned u domu, kde ale jsou pro včely mnohem horší podmínky než někde v nezastavě=ém prostoru lusů a polí.

+2/−3
21.4.2017 8:49

R76a87d33i72m 83P34o44l20á27š25e46k 9696323219439

Za druhé u nás vymírají kvůli nesmyslným dotacím.

Zavčelení neboli koncentrace včelstev je u nás zhruba desetkrát vyšší než třeba v Německu nebo Francii. Je srovnatelné s Rumunskem nebo Tureckem.

Přesto jsou stále prolobovávány další dotace směřující pouze k "hrubému" zvyšování počtů evidovaných včelstev, bez ohledu na nějaké reálné zlepšování stavu v přírodě.

Dotace v první řadě velmi pomáhají těm výrobcům úlů a včelařských potřeb a náčiní, kteří dosáhnou na certifikaci, automaticky potom o značnou část dotace navyšují prodejní cenu svých výrobků.

Za druhé dotace jsou zaměřeny na drobné včelaře s cílem zvyšovat jejich počet a tím společenskou významnost včelaření a včelařských spolků. Jenomže drobní včelaři včelaří prakticky vždy u svého domu, to znamená v intravilánu vesnic a venkovských částí měst. A právě tyto plochy jsou už z dřívějška soustavně převčelněny. Navíc tam došlo k podstatnému zhoršení včelí pastvy. Zahrady typu "užitková zahrada s ovocnými stromy, keři a rostlinami" a typu" kvetoucí trávník sekaný občas na píci pro králíky nebo kozu" nebo typu"zahrada denně udržovaná důchodcem, kde pořád kvetou nějaké okrasné rostliny" se z velké části přeměnila na zahrady typu "anglický trávník, beton a sem tam nějaký okrasný jehličnan". Takže v intravilánech obcí současně dochází k výraznému úbytku včelí pastvy a zároveň díky dotacím k přibývání včelstev. Včely tak mimo snůšková období trpí hlady a jednostrannou pylovou potravou z nedostatku kvetoucích rostlin a tak se výrazně zvyšuje jejich citlivost na nevhodné zacházení dotovaného včelaře začátečníka i na citlivost k nemocem a jiným nepřiznivým vlivům.

+1/0
21.4.2017 9:18

R25a91d11i80m 19P58o94l59á41š13e28k 9786493189109

Jestli mají dotace na včelaření nejen zvýšit společenský význam včelařských spolků, ale taky pomoct přírodě, musí být tyto dotace vázány na umístění stanoviště včelstev tam, kde je dosud zavčelení nízké a kde je dosud přebytek zdrojů pro včely. To zmamená spíš v extravilánu, někde v lese nebo mezi poli než v zastavěných oblastech.

+1/0
21.4.2017 9:36

L28u48b85o10š 61Š80i33m43o32n 1700307105791

Protože jsem včelař tak mohu říci, že vůbec nevíte o čem píšete. ;-D

+2/0
21.4.2017 21:25

R20a35d21i20m 72P64o90l72á95š95e32k 9286813389919

Protože jsem včelař, který nežere oficiální propagandu ČSV a uvažuje, tak vím dobře, o čem píšu.

+2/0
22.4.2017 8:03

P68a65v54e94l 12Z27o95u97h82a32r 5588624914589

Pane Polášek pokud umísíte včelstva někde v lese tak aby jste tam bydlel a pořídil si přinejmenším kulomet a hlídal 24 hodin denně před zloději. Nevím jak to děláte Vy , že Vám včelstva dosud neukradly. Rv

0/0
29.4.2017 16:12

R77a19d87i58m 24P49o15l91á17š16e83k 9266363319529

Já je teď už nemám v lese.

Ale jinak je les a les. O tom by se dalo namluvit hodně, podstatné podle mých zkušeností je ale, že včely nesmí být na místě, kde je zdaleka ty včely vidět z nějakých frekventovaných míst, kde se dá občas čekat nějakého pobudu nebo vandala.

Nesmí být vidět ze silnic a nesmí být vidět z polních cest a pěšin, kde chodí lidi z jedné vesnice do druhé, z hospod, mládež za letními zábavami a asi i pro jistotu z turistických značených tras.....

Musí být na místech, kde na ně mohou přijít jen lidi jako houbaři, myslivci, dřevaři, protože těm se v lese vyhnout nedá. Potom, je li to správný les nepročesávaný některými našimi spoluobčany, zůstanou ty včelstva v lese s vysokou pravděpodobností nedotčená.

Kromě toho už dnes je možné si úly v lese zajistit elektronickým hlídačem, buďto postaru přes mobilní připojení nebo myslím už je leckde pokrytí a možné zajistit je hlídačem do některé sítě pro Internet věcí. I když je to zatím drahé.

0/0
29.4.2017 18:37

F63r80a79n52t41i73š65e25k 35D97v62o23ř37á37k 5871234123978

velmi kvalitní názor, problém je, že naši bohové na úřadech a politici tyto názory nečtou a o zemědělcích radši nemluvit tam rozhodují především peníze

+10/0
21.4.2017 7:51

L24u27k85á43š 69K66o87h85o76u57t 7488214842899

Přispívají k tomu i nesmysly jako dotace z EU za včasné posekání louky. Termíny EU jsou v kolizi s termíny přírody a tak mnohé vyšší rostliny mezi intervali sečení ani nerozkvetou, tím se snižuje diverzita v přírodě, podporují se invazivní druhy, které jsou nežádoucí, vznikají monokultury a následně se vytváří nesmyslné programy záchrany prostředí s pochybnými výsledky. Přitom by stačilo aby se člověk přizpůsobil přírodě a nesnažil se nadále o to přizpůsobit vše svým potřebám.

Chce to ale aby na patřičném místě neseděl ekonom ale někdo kdo má znalosti z oboru a hlavně i z praxe. Je hezké mít VŠ titul, Csc, ruzné Dr či MBA, ale pokud ten člověk nikdy neviděl jak to chodí ve skutečnosti jeho pohled je pořád řádně zkreslený.

+17/0
21.4.2017 6:43

J73i54n29d50ř78i19c60h 83Š21k92o61p59e61k 4355771630295

nejzazší termín kosení luk (pokud to nemají specifický režim) je minimálně 2. polovina července. V té době už jsou kytky dávno odkvetlé

+1/−1
21.4.2017 8:23

A91l80e28n22a 14R65i29s21o22v63á 4556950189765

A vy jste na louce byl naposledy kdy? Nebo si alespoň vygooglujte kdy co kde kvete;-D

+4/0
21.4.2017 8:35

J24i23n71d49ř81i17c46h 43Š92k47o40p15e91k 4805191140625

louky sekám každý rok, takže představu mám poměrně jasnou kdy co kvete :-)

0/0
21.4.2017 8:42

R18a23d38i55m 39P65o77l69á88š98e38k 9656543159869

Tam je problém v tom, že se na těch lukách z té seče nedělá seno.

Jak se to jen poseče a dle požadavků dotačních programů nechá ležet, tak to jak to lehlo, tak to obvykle zhnije. Ať už to zůstane na louce nebo ať už to zemědělec shrne na kraj pole či lesa, aby mu na louce pod tím nevyhnívala tráva.

Jenže když se dělá seno, tak rostliny, které už stačily odkvést a na stonku nasadit semena, tak při té výrobě sena ty semena na stonku dojdou a při manipulaci s hotovým senem se vydrolí do půdy. A pokud se toto dělá na té louce beze změny dlouhodobě po roky a desetiletí, vznikne tam nakonec ona kvetoucí louka před termínem senoseče plná květů a při dostatečné ploše těch luk jeden z ideálních zdrojů pro včely, pro sladinu na kvalitní luční med i pro diverzifikovanou a kvalitní pylovou potravu pro včely.

A to dokonce pro včely kvetoucí ve dvou optimálních termínech: Hlavní termín u nás druhá polovina května či začátek června pro med pro včelaře a potom otavy někdy od druhé poloviny července po polovinu srpna jako zdroj kvalitního pylu pro výživu a zdraví generace včel určené pro přezimování a utvoření nové generace včel na jaře příštího roku.

+9/0
21.4.2017 9:32







Najdete na iDNES.cz