Vždyť tu horlavou trávu akorát přemění na taktéž hořlavé bobky.

Docela by mě zajímalo, jak vlastně ti motýli a vzácné trávy dokázaly přežít ty stovky let, co zde divocí koně, zubři a pseudopratuři nebyli ?

Zase ode zdi ke zdi.

Velcí kopytníci trávu logicky pošlapávají. Tím výrazně urychlují rozklad biomasy z trávy a lučních rostlin, takže se biomasa nehromadí a tudíž nemůže hořet. Podobně působí v lesích, rozšlapávají nánosy starého listí, jehličí a větví a tím urychlují jeho rozklad.

Na druhé straně tím snižují odolnost těchto ploch proti erozi. V krajním případě zůstane na volné ploše místo travnatých porostů holá rozšlapaná půda, za sucha prach vířený větrem, za mokra vrstva bláta. Podobně tomu je v lesích. Ve výsledku to může být ještě horší než sít kukuřici na polích a v lesích, protože tam obvykle bývají i prudké svahy, to může být ještě podstatně horší.

Navíc velcí kopytníci urychlují odpařování vody z lesa, do okrajových porostů prorážejí průchody, takže otevřou les větrům a v lese likvidují pošlapáním vrstvy rozkládajícího se listí a jehličí až na holou půdu, která tak víc vysychá.

Ve výsledku tak mohou docela podstatně urychlit třeba napadání smrkových lesů kůrovcem.

Uvádíte spoustu teoretických a extrémních možností, které můžeme srovnat s naprosto reálnými a hmatatelnými přínosy, které nastávají už teď. Problémy přijdou, až naší krajinou potáhne statisícihlavé stádo praturů, Ale tenhle scénář asi není není na pořadu dne.

No jo, tak si ten projekt pochvalte. Já mu taky fandím.

Nicméně neblbněte lidem hlavu představou, že tady snad na našem území byly rozsáhlé travnaté pláně. Než tu krajinu začali zkulturňovat naši předci tak tu byl prakticky všude les. Naše dřeviny nejsou nijak výrazně náchylné k hoření (zejména ty lužní lesy hoří až neochotně). Horší je to třeba se zavlečenou vejmutovkou.

V době kdy naši krajinu začali osídlovat lidé, na velké části byly stepi, které se táhly od Kavkazu až k Baltu.

Les kopíruje území s dostatkem vody, nad 400mm /m2 ročně

Člověk osidloval okraje stepí, kde bylo trochu dřeva, ale poměrně blízko stádům zvířat.

Jinak pustit koně do lesa v takovém počtu, aby omezili vznik požárů, tak v lese není kus přirozeného zmlazení.

Ale na druhou stranu, alespoň by houbaři nelezli do lesa - Když by na ně třeba v Českém krasu z houští vykoukl zubr "Franta", asi by houbaři předběhli i rychlík ve směrem na Prahu.

Mají ta zvířata u nás přirozené nepřátele? Ne? tak je opravdu nasadíme do naší přírody?

To nestačí, že jsme si sem vrátili čistou škodnou - bobra -který taktéž nemá přirozeného nepřítele a který se masivně množí a už vážně (opět) začíná ohrožovat tisíce lidí a působí každoročně škody za desítky milionů?

bych ty škody nechal ekology platit ze svého ....

Jisteze maji. S jejich navratem do krajiny byste souhlasil?