Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

I65s14a80b91e42l33l17a 47Z91á57z37v79o95r68k87o90v52á 3220901460376

No klika, že se ti koně a pratuři neporážejí na maso. Maso by bylo plné reziduí pesticidů.

Zajímalo by mě kolik ti tu experimentátoři hodlají vytvořit takových luk. Až na výjimky nejsou louky v Čechách přirozeným sukcesním stádiem. Drtivá většina ČR bývala (a bez působení člověka by opět byla) pokryta lesy. Koně v Milovicích udržují něco co by tam přirozeně nebylo. Náš opravdu původní druh divokého koně, žil v lesích; byl na to uzpůsoben, proto vypadal jinak než co je v Milovicích.

Nic proti motýlům, koním, praturům atd. Lepší než lány kukuřice a jejich ládování do bioplynek. Jen mě zajímá kam to kdo hodlá dovést.

0/0
doporučit
18.10.2018 17:25

R55a41d82i63m 83P26o57l33á51š29e91k 9256133589569

JJ, antipesticidová propaganda, to je síla.;-D;-D

0/0
doporučit
18.10.2018 20:03

M41i32c40h65a46l 77T43e97s43a40ř 4538322130761

Vždyť píšou, jedno pole o pár hektarech:) Spásaných nebo ručně sekaných luk je po ČR dost, tohle bude zajímavé tím pozorováním vývoje.

A čert vzal klimaxový stav, ten už je v naší kultrurní krajině navždy ztracený. Potřebujem najít aspoň udržitelný stav, který nebude na šikmé ploše do polopouště. Už samotný přechod z kukuřice na TTP by byl velký krajinářský posun.

Mimochodem, v obíli ty pesticidy snad nejsou?:-)

+1/0
doporučit
18.10.2018 20:18

M25i77c57h89a15l 38T58e48s18a78ř 4498902880681

Nadějný způsob, jak skokově ozdravit krajinu... Jen vymyslet způsob, aby to fungovalo i ekonomicky a ve velkém.

0/0
doporučit
18.10.2018 14:51

R15a18d86i80m 65P39o44l20á88š60e79k 9896763979849

Z heldiska ochrany přírody ale úplně stačí, když se z polí zase zpátky stanou obyčejné extenzívní pastviny pro hovězí dobytek nebo pro ovce a kozy. Formou je to trošku jiné, ale výsledek je stejný. Nemusí se kvůli tomu šířit chránění zubři a koně Převalského. A ještě je z takových ploch ekonomický užitek, maso nebo dokonce mléko.

0/0
doporučit
18.10.2018 13:40

M29i52c72h35a30l 73T13e24s66a22ř 4538272820831

Plus minus pravda to bude (i kdyz na diverzitu luk prý má vliv i diverzita zvířat, které je spásají - každé má jinak mlsnou hubu. ALe to už jsou jen nuance), ale pokud je výhodnější pěstovat plodiny a cpát je do bioplynek a do nádrží, budou to zemědělci dělat.

Celé léto jsme si povídali o suchu - a tady má stát prostor, jak "lusknutím prstu" ovlivnit k lepšímu hospodaření na opravdu velkých plochách, místo aby rozdával peníze na tůňky. Tak schválně:-)

0/0
doporučit
18.10.2018 14:59

R31a86d96i86m 53P38o38l31á65š50e46k 9476793669679

No ono je problém to, že ty pastviny jsou málo úživné. A tím mají malý výnos z jednotky plochy. Já ještě pamatuji, jak u nás pod Beskydami byla cca třetinu rozlohy zemědělské půdy pastviny. Tehdejší družstvo provozovalo kravín, tuším zabraný místnímu velkému sedlákovi, kde bylo cca 200 krav, o moc víc tam nešlo uživit. Jakmile do toho komunisti investovali, postavili kravín pro dva tisíce krav a ty pastviny rozorali na pole, kde pěstovali jetel, vojtěšku, intenzívní trávy a potom kukuřici. S původními poli dohromady to bylo nějak nad tisíc hektarů a ty krávy to už uživilo. Nerozorali nebo neúspěšně vyzkoušeli rozorat jen pár okrajových ploch, kde byly velké svahy nebo na pár desítkách hektarů slabá vrstva půdy nad kamenitým podložím. Dnes tam je prosperující mléčná farma, má o něco míň zvířat než za socialismu a obhospodařuje o třetinu, čtvrtinu menší plochu než tehdejší družstvo. Ale ty rozorané pastviny už zůstaly rozorané.

Přitom tam bylo tak krásné prostředí. Když tam ještě množstvím polních cest a steziček a úprav lesíků doznívalo to předkomunistické rozdělení na malá políčka a malé lesíky různých místních majitelů. Podobné prostředí je dnes nejblíž jen v Beskydech v chráněných oblastech, kde se proto soustřeďuje turistický ruch, ale tehdy, nebo ještě lépe před komunisty bylo takové prostředí běžné v podstatě hned za hranicemi Ostravy.

Tehdy mohli chudší z Ostravy za kvalitní přirodou vyjít i pěšky hned za hranice města, zatímco jen ti bohatí jezdili do centrálních Beskyd nebo Jeseníků do turistických horských středisek. Dnes musí všichni, pokud chtějí za kvalitní přírodou, jet aspoň 30 - 40 kilometrů do oněch centrálních hor.

0/0
doporučit
18.10.2018 20:02

J39i34n48d81ř50i32c58h 95Š27k63o47p40e15k 4725231520855

nelze zapomenout, že v dnešní době ty velké množství cest stejně nemělo smysl, neboť už nikdy nebude obdělávat pole a louky velké množství malých zemědělců. A většímu stačí zlomek cest

0/0
doporučit
19.10.2018 11:24

R27a37d15i38m 91P92o88l53á56š90e31k 9166833839369

Větší množství cest by mělo smysl, pokud by krajina byla částečně nebo úplně určená k rekreaci. Osobně si myslím, že toto je budoucnost běžné krajiny, protože dnes všichni, kdo si chce užít pobytu v přírodě a nějak tam načerpat zdraví, jezdí pouze do všelijakých hor, chráněných oblastí a jiných vyhlášených letovisek. Tím jsou tyto oblasti nadměrně zatěžovány, ničeny a ani ten pobyt v přírodě tam kvůli přelidněnosti už nepřináší ony žádané benefity.

0/0
doporučit
20.10.2018 14:29

J32i57n97d82ř28i77c11h 43Š98k38o10p68e89k 4895961260925

krajina určená k rekreaci na sebe nevydělá, tudíž pole a louky, ať v celku, nebo rozdělené na menší části cestami, zarostou do podoby lesa.

0/0
doporučit
20.10.2018 21:33

J37o92s60e62f 38B62r11o41ž54e91k 7953755672741

Možná by mohli vyrazit pro zhmyz na třeboňsko, tam je komárů a jiných bodavých much spousta a určitě tam hmyz nemizí.

0/0
doporučit
18.10.2018 13:17

M21i78l63a13n 81W24e24l68s66e49r 5362718388631

I kdyz to k tomuto tematu patri okrajove. V rezervaci Mrtvy luh a Sumave se musi trava sekat. Ale sprava narodniho parku tam nyni zakazala vjezd traktorum. Takze to secou lide s benzinovimi krovinorezy cely tyden. A tim hlukem vyplasi vsechna zvirata i hmyz. Taky ochrana prirody.

0/0
doporučit
18.10.2018 12:44

P92a29v62e65l 92J14e23ř56á89b74e69k 7281452814857

Hmyz podletí, zvěř popojde.

Některý hmyz dokonce si i na sekáče sedne - třeba vosy.

Nebojte, pokud je hluk v jednom místě, zvěř se jen trochu vzdálí. Po čase si na něj i zvykne. To je už dávno vyzkoušené, větší problém je pohyb hlučných lidí po velké ploše.

Pokud jde o ty křovinořezy - lehká (s minimálním tlakem na půdu), ale kvalitní lištová sekačka je rychlejší, ale za půl milionu korun.

0/0
doporučit
18.10.2018 15:10

B32o19r46e33k 69T35o57m21i35s 2926443779228

To nejsou vědci. To jsou blbci. Ani za 10 let z toho nebude louka. Pokud tu plochu neošetří v prvním roce postřikem herbicidů proti pleveli, tak nemají naděj.

0/−1
doporučit
18.10.2018 11:05

J33i93n22d12ř89i71c76h 61Š71k43o19p74e69k 4975311730375

přesně tak. Plevele jako heřmánek, mléč a další žádoucí druhy udusí.

0/0
doporučit
18.10.2018 11:21
Foto

H21a95n78a 86A80n26t26o35n14o93v66á 6717509394984

Od toho tam budou ty koně, ne? Sežerou plevele a vzácné kytky budou mít prostor. Podobně to bylo v Jizerských horách - krávy a kozy vypásaly ty agresivní rostliny a ty vzácné měly prostor (orchideje, střevíčník a další) měli prostor.

+1/0
doporučit
18.10.2018 13:08

J69i44n44d65ř80i56c25h 54Š20k18o70p46e12k 4235941640595

tak to nefunguje.

0/0
doporučit
18.10.2018 14:40

R89a61d64i32m 80P43o46l22á95š84e64k 9666823949989

To není pravda. Heřmánek, mléč atd jsou většinou rostliny "první štace", které vyžadují původně volnou půdu, obvykle s množstvím živin. Jak už rostliny luk tu půdu obsadí a začnou z ní intenzívně "tahat" živiny, rostliny "první štace" prostě zmizí, protože v té konkurenci nevydrží.

Ovšem díky velkým kopytníkům nezmizí úplně, protože tyto zvířata místně na svých chodnících a místech odpočinku svou vahou a kopyty porost zničí, takže tam zase místama zase bude holá půda.

+1/0
doporučit
18.10.2018 13:36

J91i79n74d10ř62i86c18h 55Š63k80o33p75e71k 4545791320905

tak se podívej na nějaké opuštěné pole. Tyhle rostliny (plevele) udělají souvislý porost, který se tam udrží řadu let

0/0
doporučit
18.10.2018 14:41

M98i11c22h60a76l 43T46e62s10a28ř 4678592390891

Ale ta pole nejsou spásaná.

0/0
doporučit
18.10.2018 14:47

J35i75n47d20ř43i29c64h 95Š12k53o19p68e10k 4205691500515

tím, že plocha zaroste plevelem, přejde přes ní dobytek, vypase pár žratelných druhů a zbytek sešlape, plevel nezmizí

0/0
doporučit
19.10.2018 11:20

M15i42c75h83a92l 86T41e12s40a62ř 4988852880861

Uvidíme za dva roky:-)

0/0
doporučit
19.10.2018 19:55

P13a50v42e33l 45J78e41ř21á57b78e46k 7261572334347

Problém je, že ty lepší rostliny nemají odkud nalétnout. Druhově bohaté louky jsou především v různých chráněných území, v krajině to jsou vesměs několikrát přeorané a přeseté louky, kde je minimum bylin. Takže takzvané plevele to obsadí dřív, jsou na každé mezi. Nicméně, pokud plevele nenecháte vysemenit, postupně se ztratí.

0/0
doporučit
18.10.2018 15:16

R77a62d89i57m 27P18o33l56á76š51e81k 9606783409879

Ty "lepší" rostliny se většinou šíří z bezprostředního okolí takové plochy. Tím je krátkodobě, řekněme na první desítku let, určena i skladba těchto rostlin. Dlouhodobě, například po mnoho desetiletí stejně udržovaná plocha, třeba louka ( neudržovaná obvykle zarostle stromovým náletem) pak existuje množství náhod, kdy hlavně semena se nějak dostanou i z větší vzdálenosti.

0/0
doporučit
18.10.2018 20:52

R11a95d26i63m 31P64o59l76á46š15e71k 9726303289149

Musíš od sebe rozlišovat rostliny první štace, které přednostně obsazují nějakým způsobem obnaženou půdu a ostatní rostliny, které později na tom stanovišti drží trvale.

Plevely jsou často rostliny první štace, protože pole je defakto obnažovaná půda a potom jsou plevely rostliny, kterým speciálně vyhovuje agrotechnika té které plodiny, v jejímž porostu se drží. Ale jen velmi málo plevelům současně vyhovuje agrotechnika běžných pěstovaných plodin a současně jim vyhovuje mnohaletá konkurence ne úplně neudržovaných nesekaných plochách. To prostě bývají úplně rozdílné rostliny.

Taky je rozdíl mezi rostlinami na spásaných a nespásaných plochách. Na nespásaných plochách převládají dvouděložné s vysokým intenzívním vzrůstem, například kopřivy, pcháč, zlatobýl, zatímco na spásaných plochách převládají spíš středně vysoké rostliny a spíž jednoděložné rostliny - trávy - které jsou odolnější mechanickém poškozování zvířaty a pastvě.

0/0
doporučit
18.10.2018 20:49

J56i69n82d77ř16i84c46h 95Š41k69o94p26e84k 4565931950805

jenže semena těch žádoucích druhů jaksi nevydrží v zemi čekat desítky let, až přirozeně postupně zmizí ty plevele

0/0
doporučit
19.10.2018 11:22

M42i26c89h44a29l 41T69e13s23a12ř 4228202210461

A proto tam ty semena žádoucích druhů dodají, viz článek.

0/0
doporučit
19.10.2018 20:41

J59i36n57d46ř35i89c95h 62Š81k26o58p29e31k 4605681420905

jenže semena nevydrží čekat deset nebo více let, než zmizí agresivní plevele a budou mít prostor na růst

0/0
doporučit
20.10.2018 21:34

K88a20r74e91l 87Š12o24u22m50a50l 1174123708

Tak se na to podíváme za 2 roky a uvidíme, kdo je ten blbec, ne?

0/0
doporučit
18.10.2018 13:33

P43a82v30e57l 57J65e58ř97á57b69e90k 7461622184277

Proč by z toho neměla být louka?

Stačí jen ve správnou chvíli na budoucí louku vyhnat zvířata na pastvu, nebo včas sekat.

Jak kdysi vznikly louky? Obyčejným pravidelným sečení a spásáním. Herbicidy známe několik desetileté, louky člověk začal tvořit asi před sedmi tisíci roky.

0/0
doporučit
18.10.2018 15:12

J69i22n48d52ř53i68c31h 31Š11k70o67p47e55k 4325231480545

jenže když se dřív zakládaly louky, nebyla tam zásoba semenů plevelů.

0/0
doporučit
19.10.2018 12:07

P54a78v54e24l 46J10e12ř21á76b41e90k 7621142104507

Podobnou přeměnu dělá Praha ve spoluprací s ČZU víc jak deset let u Ctěnic (okolo 10 ha). Z pole kde se pěstovala jako poslední zemědělská plodina cukrovka se stává louka, kde byl upraven i meliorovaný potok do co nejvíc původní podoby.

0/0
doporučit
18.10.2018 0:11

Najdete na iDNES.cz