Ti divocí opylovači, co by jim včely neměly brát potravu, to jsou vosy?

Tak těžké kovy máme v diskuzi pokryté Od doby, co se do benzínu nepřidává olovo, nebude asi velký rozdíl mezi městem a venkovem. Ale co jiná znečištění? Např. organickými látkami. Existují nějaké studie?

Vypadá to, že cokoli pěstované v Praze je velice kvalitní a zdraví prospěšné.

Nejen med, ale i ovoce a zelenina je určitě méně kontaminovaná, než když ji pěstuje na Moravě

Nevíte co jíte:

https://www.bezpecnostpotravin.cz/med-jako-bioindikator-tezkych-kovu-v-prostredi.aspx

Med jako bioindikátor těžkých kovů v prostředí

Vydáno: 28.5.2006

Analýzy těžkých kovů v medech provedené v Německu prokázaly výrazně vyšší obsah olova v květovém medu z průmyslových oblastí. Medovicové medy mají všeobecně vyšší obsah těžkých kovů než medy květové.

Vzhledem k tomu že včely sbírají nektar z oblasti asi 30 km2, mohl by med sloužit jako bioindikátor znečistění prostředí.

Na univerzitě v Hohenheimu bylo celkem analyzováno 58 vzorků medu (41 květového a 17 medovicového). Některé vzorky pocházely z průmyslově exponovaných oblastí, některé ze zemědělských, medovicové medy pocházely z oblasti Černého lesa (Německo). Těžké kovy byly stanovovány pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) na přístroji Elan 6000 společnosti PE Sciex. Olovo (Pb), měď (Cu), chróm (Cr), mangan (Mn), nikl (Ni), zinek (Zn), stříbro (Ag) a železo (Fe) byly měřeny přímo, kadmium (Cd) jako izotopy 113 Cd a 114 Cd.

Množství Ag bylo u všech vzorků pod detekčním limitem, Fe nebylo možno vyhodnotit kvůli značným odchylkám od střední hodnoty, což by mohlo být důsledkem kontaminace. Pokud jde o kadmium, jen 12 vzorků překročilo detekční limit 10 μg/kg. U ostatních kovů byly naměřeny následující střední hodnoty: Pb ( 81), Cd (23), Cr. (109), Cu (932), Mn (3120), Ni (301), Zn (1083).

Medovicové medy měly vyšší obsah kovů než květové medy. Nebyly však zjištěny významné rozdíly mezi medovicovými medy ze smrku a z jedle bělokoré. V květových medech z průmyslové oblasti byly nalezeny nejvyšší hodnoty obsahu olova. Výsledky ukazují, že med by mohl být alespoň částečně využitelný jako biozatížení prostředí těžkými kovy.

Chlape ty jsi neuvěřitelný. Když ti sem v 9:37 dám práci z VŠCHT na téma "Stanovení stopových prvků ve vzorcích Českého medu" tak mi dáš mínus a napíšeš že tomu nevěříš. A o tři hodiny později příjdeš s tímto.

Zásadní otázka: Je med z okolí D1 více zdraví prospěšný než med ze Šumavy?

Nebo je nejlepší med z Prahy, Kralup, Ostravy, Litvínova a Kolína?

Je zvláštní, jak lehce se nechají lidé zmanipulovat.

Ale to věděl už Hitler/Goebels - čím větší propagandistický nesmysl/lež, tím snáze ji lidé přijmou.

Tak to je solidní blábol.

Pokud by to byla pravda, tak by kolem jakéhokoliv včelína museli umřít všechny ostatní druhy hlady. A všichni se můžeme přesvědčit, že to není ani trochu pravda. Běžně kolem úlů vidím létat čmeláky, včely samotářky a desítky dalších druhů hmyzu.

Med z Prahy, stejně jako z jakékoli jiné průmyslové a dopravní aglomerace, může jíst jen blázen.

Tím nechci říct že med nabitý chemií z průmyslově pěstovaných polí řepky či z lesů nebo polí stříkaných například proti chroustům nebo (copak já vím kůrovci) je zdraví prospěšný.

Těžko dnes hledat oblast, odkud si koupit med, ale určitě to nebude ani z okolí Jihlavy, kde místnímu BIO zemědělství výrazně pomáhá největší znečisťovatel v okolí - firma Kronospan, nebo ze Žďárska z okolí Žďasu.

Stačí když zafouká tím správným směrem a lehce zaprší.

Oblastí použitelných pro produkci kvalitního medu je v Česku velice málo...

Plácáte nesmysly, testy dokázaly že tomu tak není. Jako důkaz uvádím jednu práci z VŠCHT:

http://www.vcelynastrese.cz/soubory/SVK_2015_matejkova.pdf

Tento článek nedávno vyšel na Ekolistu a iDnes ho převzal i s chybami.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mestske-vcelareni-ochrane-hmyzu-moc-nepomaha.vlastne-mu-skodi

Toto je evidentně nějaký přeložený článek z anglosaského prostředí, situace v ČR je odlišná. Nejprve bych chtěl říci, že hmyz, který přenáší pyl z jedhoho květu na druhý je opylovatel, nikoliv opylovač. Opylovač je samčí rostlina, ze které se bere pyl pro křížení či šlechtění.

V zemích bývalého Rakouska-Uherska je situace jiná, včelaření v intravilánech obcí zde má velkou tradici. Již patenty Marie Terezie nařizovaly chovat včely u každé fary a každé školy. Dále si prostý lid mohl včelařit u svých domků a přistavovat úly k panským polím a panstvo jim v tom nesmělo bránit. Včelařství bylo také osvobozeno od daní. Lid byl ve včelařství dále vzděláván, vyšla učebnice Antonína Janiše, vznikaly včelařské školy, jak ve Vídni, tak i dvě na území ČR. Tedy chov včel ve městech není u nás žádný fenomén posledních let, jak se v článku píše. Naopak v anglosaském světě a v Americe je situace odlišná. Zde byl dokonce chov včel zakázán a včela byla považována za nebezpečné zvíře. Chov včel např. v New Yorku byl povolen až v roce 2011 a v LA až v roce 2014 atd.

Dalším nesmyslem je tvrzení, že města si z hlediska kvetouci vegetace nestojí nejlépe a opylovatelé by měli žít raději v zemědělské krajině. Bohužel dnes opak je pravdou. Ve městech je rozmanitá květena, kvetoucí stromy, jako např. lípy, pajasany, kaštany, akáty, vrby a i cizokrajné jerlíny, svítele. Navíc se armády zahradníků starají o to aby parky kvetly a každý pás mezi silnicí a chodníkem byl rozkvetlý. Naproti tomu je dnešní zemědělská krajina z pohldedu opylovatelů naprostá poušť. Louky se díky nesmyslným dotacím a alergikům kosí ještě před rozkvětem lučního kvítí, pole jsou naprosto čistá bez kvítku (kdysi byl pod obilím koukol, vlčí máky a další kvetoucí rostliny, které průmyslové zemědělství zničilo herbicidy), pokud již na poli něco kvetoucího roste,

však ano ... tam se píše, že hmyz se stahuje do měst, protože ve městech je paradoxně více příležitostí, než na venkově ...

jenomže, když se ve městě uměle nasadí tisícová kolonie včel, tak má ostatní hmyz utrum ... na venkově nemá co a ve městech ho převálcují včely ...

no tady na okraji mesta vidim spis ty ostatni opylovace nez vcely. ale vim jen o jednom chovateli vcel asi 3km daleko

Hlavně že ti divocí opylovači mají ve městech na těch vybetonovaných a stále sečených plochách možnost se zabydlet

Víte co je třeba v Praze přímo v centru včelích úlů? Možná byste se divil.