Za socialismu, jak německého, tak toho poválečného, jsme byli rádi, když jsme s příjmem jakž takž při vší skromnosti vyšli. Na venkově se mnohé dalo sehnat přímo u rolníků, ale zrovna čokoláda nebyla, vejce byla opravdu vzácná a muselo se jimi velmi šetřit. Když se konečně dostala čokoláda bez potravinových lístků- odstřižků, nebyla nic moc, po Američanech se občas podařilo dostat tu jejich vojenskou, ta byla opravdu z kakaa!

Tím víc jsme si pochutnávali na čokoládě v Německu, kam jsme se přestěhovali 1969, po ruské okupaci. Špičkou bývala čokoláda Lindt ze Švýcarska, ale v posledních letech, asi tak po 2015 už je to také jenom jedna z mnoha značek na trhu. Kvalitou se nejvíc propadla Nestlé- značka Milka.

Ono z Nestlé stojí vše za kulový. Zlatá první polovina 90 let. Pokud jde o Lindt, tak ta pro český trh za moc nestojí.

Opavia byl původně Fidor, ne?

Jak se jmenovaly ty bonbony, ktere tvarove i velikosti byly jako Bonpari, ale byly bezove, nepruhledne, mlecne?

karamelky?

mně byly v 89. sice teprve čtyři roky, ale dodnes vzpomínám na bonbóny fialky, ty už dneska neseženete (nebo alespoň já nevím kde) jinak si pamatuji spíš dobroty z let 90., například Nestlé čokoládu v červeném obalu s bíle napsaným názvem, ta opravdu byla "luxusní" - ale taky fakt výborná, pamatuju si i tu reklamu, kdy ji dcera dává tatínkovi do kufru, když jel na služební cestu a taky mi chybí kávové a čokoládové tyčinky v jakési marcipánové hmotě, byly asi 8 cm dlouhé a balené jako bonbon ve zlatém/stříbrném papíře... nebo želé tyčinky v čokoládě taktéž balené jako bonbon (ne moc dlouhé, ne tlusté) v průhledném obalu, kam se na ně hrabou dnešní banánky aj. ovoce v čokoládě... a již zde zmiňovaná nugátová pochoutka Zora dneska chutná úplně jinak než tenkrát, to samé i lentilky a mnoho dalších sladkostí, ta chuť je prostě jiná

Mně fakt chybí pendreky... Takové ty mastné, co se prodávaly v cukrárně do papíru na váhu... Tak dobrou lékořici už dnes nenacházím, maximálně finskou Pandu. A pamatujete ty vynikající smažené rohlíčky, co se v zimě prodávaly na Staromáku a v centru obecně? Byly úžasné a plněné buď tvarohem, mákem, nebo ořechovou směsí... V té tehdejší mizérii jsou tohle jednoznačně pozitivní vzpomínky :-)

Mrzí mě, že se na některé cukrovinky a mňamky zapomíná. Pořád Deli, ale pro mne byly mnohem lepší tyčinky Artemis (červená) a druhou modrou nepamatuji. Nebo se začal dělat nějaký jiný smetánek s názvem Miláček (růžový) To byla pochoutka. A původní sušenky Dukla a spol. (Jen ty Maliny mi moc nejely). Clubky z té doby měly skutečně máslovou chuť a Derby či Esíčka nechutnaly po rozdrobení na jazyku jako suť ze škrábání betonu :-/. A to nemluvím např. O Pařížance, Termixech atd. Nebo želé. Takové ty skládané půlky pomeranč, citron, vzpomínáte?

Pána bych ovšem nezatracoval. Za prvé pořád si nejsem jistý, jak moc se změnila má vlastní chuť. A za druhé jen se tu ukazuje rozdíl mezi realitou a pohledem odjinud (např. od historika). Ten přenos asi nikdy není úplně možný. Když si bude přepočítávat tehdejší ceny na dnešní, zjistí, že sladkosti byly dražší než nyní. Jenže ... Nic nelze vytrhovat z kontextu. V dané době, kdy barevná TV stala 12tisic, pračka přes 6tis a ještě se špatné sháněly, byly cukrátka v korunovych cenách pozvánkou na laciný dětský mejdan :-)

Proč autor lže, nechci říci, že za socialismu bylo vše růžové, ale cukrovinky byly lehce dostupné a levné, zákusky kvalitní... (jsem narozen 1970)...

Výběr prachmizerný a relativně drahé. (1970)

Mně bylo v 89 jedenáct, ale pamatuju si pár sladkosti, které mi chybí.

Kulaté sušenky v pytlíku Hořec.

Čokoládová tyčinka Kakaová zrna.

Kokosová sestra Rumby v ml. čokoládě.

A i ty cokolady byly lepší než dnešní Orion. Barila, nugatova Zora..

*Kávová zrna

Je to dlouhý článek, ale je o hloupostech. V cukrovinkách jsme hold světoví, ale to neznamená, že jsou lepší. Já si pamatuji karamelky ty teda byly, srovnání není, ledovky s kakaovou náplní, s vaječným koňakem, bari mandle, studentská směs, rumové pralinky, různé čokoládové tyčinky, kačení mýdlo tabulky formátu čokolády v různých barvách, čokolády, nemá cenu je vypisovat. Chutnaly nám tenkrát takové jaké se u nás a v kvalitě vyráběly. Mnohé je retro tedy snaha o kvalitu stejné chuti. Ale cukrovinky chutnají i v současnosti ať je již výrobcem kdokoliv jako dítě po něčem sáhnete a buď vám chutná nebo ne. A co vám chutnalo kupujete příležitostně i v dospělosti.

Vždycky je úsměvné číst, jak nám člověk, který se v době, kdy mě ještě zajímaly sladkosti (tedy než jsem začal chodit na pivo) ještě učil tahat kačera teď zasvěceně vysvětlí, jak to vlastně všechno bylo. V dobách, kdy jsme byli cukrovarnickou velmocí. Holt jsme si žili v luxusu, ach jo... Míní, míní. Co probůh budou odborníci říkat, až pamětníci vymřou?

Jako, že člověk, co je mladší než vy, vás nemá co poučovat? No, to má hloubku.

Ten rozhovor je zajímavý a pána téma evidentně zajímá, ale na vás si nepřijde, to dá rozum.