Vendeta je pro fenku krásné jméno. Snad se nechá nakrýt nějakým Džihádem.

jmenuje se tak u nás i kobylka..a je to mírná hodná holka....

Fena = žena, podle toho se chová, nicméně "jen" pudově; dvě dvounohé "baby" živočišného druhu homo sapiens se dokážou servat více než dva rváči mužského pohlaví ...

Už po první větě jsem přestal číst dál. Jaká to jsou "bojová plemena"? Proč o psech píše někdo, kdo jim vůbec nerozumí.

Bojová plemena je celkem přesně vymezený termín. Jedním z výsledků jejich šlechtění je pak abnormální síla stisku čelistí (přes 300 pounds/sq inch) a neochota tu čelist jaksi otevřít za jakýchkoliv podmínek :))

Tara je krásný pejsek, držím palce aby se převýchova povedla. Páníčci vypadali že to budou zvládat. Poznámka pro autora: bojové plemeno neexistuje, tohle je konkrétně kříženec stafordšírského teriéra.

Nevím, kde se vzala tahle pitomost s tím, že rvačka fen je vždy závažnější a nebezpečnější než rvačka psů. Záleží na povaze, plemenné příslušnosti i stupni socializace a také na příčině konfliktu.

Například jezdím roky na psí tábor, většina přítomných psů jsou lajky a karelští medvědí psi. Mimo výcvikových hodin necháváme volně hromadně pohybovat přítomné feny, některé se znají z minulých let, některé jsou "novicky", ale není problém - prohašteří se k nějakému společenskému konsensu a jen vyjímečně je třeba je okřiknout, když si na nějakou fenku hromadně zasednou a šikanují ji nebo se kvůli nečemu výrazněji nepohodnou (a to ještě spíš proto, že nikoho nebaví poslouchat déletrvající virvál, jinak by se patrně bez krveprolití nakonec dohodly i bez zásahu). Ale jedna dlouholetá účastnice se volně pohybovat nesmí, protože - jen ona, jiná fena ne - vyvolává skutečné, nebezpečné rvačky, které by skončily zraněním, možná i hůř. Prostě nemá brzdu, nezastaví svoji agresi, když se napadená fena podřídí a už vůbec se neumí podřídit ona sama. Zato psi (samci) se pouštějí jednotlivě, vyjímečně společně dva o kterých víme, že se snesou. Jinak by se nebezpečně porvali.

Na cvičák k nám chodí československý vlčák, pes, který by s vysokou pravděpodobností nemilosrdně zabil každého z přítomných psů, kdyby si mohl dělat, co by chtěl.

Známý, který dlouhá léta choval (kromě jiných plemen) sibiřské husky, měl jich svého času i ke dvaceti, je měl v několika "partách" cca po pěti až sedmi, bez ohledu na pohlaví se vždy neustále škorpili a "prali" (bez zranění, maximálně lítaly chlupy). Také měl bulteriéry, vždy několik, ale ty měl zvlášť, pouštěl je hromadně jenom pod dozorem na pečlivě uklizený dvůr. Říkal, že se mezi sebou nikdy neperou (ani psi se psy, ani feny s fenami), ale kdyby mezi ně hodil kost, tak se pozabíjejí bez ohledu na pohlaví. Zatímco husky by v takovém případě měli jasno, kdo má na kost přednostíní nárok a na žádný konflikt by nedošlo.

Atd., atd.

Československý vlčák je krásný pes.

Rady od pana Desenskeho napsat velkým písmem na nástěnku v každém paneláku na každém sídlišti. Třeba by pak došly tam, kde chybí nejvíc.

Nadělaly by víc škody než užitku .

To bylo vždy, a vždy bude, příroda...

Při čtení nadpisu jsem nejprve četl "Dvě ženy se vždy servou víc než dva psi."

I to je pravda.

S babama byl dycky problém.