Existují dvě hlavní příčiny, proč se u psů rozvine strach z dětí: v první řadě nedostatečná socializace, což pro ně může znamenat „divná“ velikost dětí, jiný pach, zvuky a pohyby. Děti jsou zkrátka ve všech ohledech jiné než dospělý člověk. A pokud pes nebude na všechny tyto dětské odlišnosti od mala zvyklý, tak se jich jako dospělý jedinec může bát.
Druhým důvodem strachu z dětí mohou být důsledky negativní zkušenosti. Děti často nevědí, jak se správně k psům chovat.
Mohou je tahat za ocas, vytrhávat jim srst nebo dloubat do očí. U chlupáčů se po těchto zkušenostech může postupem času rozvinout fóbie z dětí. Někteří jedinci mohou být natolik citliví, že bude stačit jediná špatná zkušenost, aby se dětem vyhýbali.
„Svého psa zvykejte na děti, ať už je máte či nikoliv. Je velmi nepravděpodobné, že by za svůj život na žádné dítě nenarazil. Naštěstí existují způsoby, díky kterým můžete strach u pejska postupně odbourat nebo alespoň minimalizovat,“ doporučuje Zuzana Novotná z webu Spokojený Pes.
Socializujte od štěněte
Pokud jste si domů přinesli štěně, neodkládejte kontakt s dítětem na později a začněte hned na začátku. Mějte na paměti, že veškerá interakce by měla probíhat pod vaším dohledem. Energie, kterou vložíte do brzké socializace, vám ušetří spoustu starostí a času později.
Mnoho lidí má psa dříve než dítě. Pak jsou překvapení, když jejich pes vrčí a štěká na nový přírůstek v rodině.
To může být srdcervoucí stav pro majitele psů i psy samotné. Socializace je často jedinou možností, jak ze situace vybruslit.
Nezapomínejte na prevenci
Nenechávejte dítě se psem o samotě. Toto pravidlo by mělo platit vždy, za všech okolností a bez ohledu na fakt, jestli je pes vycvičený či nikoliv.
Nikdy nevíte, co se může stát. I perfektně trénovaný pes, který je od štěněte na dítě zvyklý, se může polekat či v záplavě herní vřavy se po dítěti ohnat a neúmyslně mu ublížit.
Rozumným řešením není ani psa do přátelství nutit. Zbytečným tlačením svého pejska mimo jeho komfortní zónu v něm budete podporovat agresi a nedůvěru. Pes by se měl vždy cítit maximálně komfortně.
Pořiďte pejskovi vlastní pelech, který bude mimo dosah vašeho dítěte. Měl by se v něm cítit maximálně bezpečně.
I pes, který je již na dítě zvyklý, potřebuje svůj prostor, kde bude mít klid na odpočinek. Nemáte doma místo, kde byste pejskovi poskytli klidné útočiště? Nevadí.
„Zajděte do obchodu nebo se podívejte do vašeho oblíbeného e-shopu a kupte bariéru, za kterou pelíšek umístíte. Dítě se k němu nedostane a váš pes bude mít svůj klid,“ radí Novotná.
Je zapotřebí, abyste na své dítě maximálně apelovali, že pelíšek je privátním místem vašeho psa. Dítě nesmí ani jedinkrát vlézt za psem. Jakmile to udělá, pro psa jeho místo už nebude bezpečné.
Začněte sbližováním na dálku
V domácnosti by měla existovat jasná pravidla. Dítě by si se psem nemělo hrát bez vašeho dozoru, nemělo by mu brát hračky či se k němu přibližovat v době krmení a spánku.
Zároveň dítě učte správnému přístupu. Dloubání, rýpání a tahání za cokoliv není správný způsob, jak se k pejskovi chovat.
Bázlivého psa seznamujte s dítětem postupně. Proces sbližování by měl ideálně být opatrný a pečlivý. Začít můžete sbližováním na dálku.
Za každý krok, o který se pes přiblíží k dítěti, jej odměňte pamlskem. Na konci by již měl být schopen se nechat od dítěte pohladit. Celý proces může trvat několik dnů, týdnů, ale i měsíců. Pokud si nejste jistí, raději vyhledejte odborníka, profesionálního trenéra se zkušenostmi.
Všechno potřebuje svůj čas a seznamovat dítě s bázlivým psem může nějakou dobu trvat. I přes všechnu snahu se vám nakonec nemusí podařit psa na dítě úplně zvyknout, ale můžete alespoň minimalizovat psí strach a snížit pravděpodobnost nějakého střetu.
