náhledy
V Česku žijí teprve od roku 2015 a skvěle se jim tu daří. Po sčítání letošních přírůstků ve stádech divokých koní pocházejících z anglického Exmooru jich vědci napočítali v pěti českých rezervacích celkem sto jedenáct. Poprvé jich je tedy více než sto. A to jich žije po celém světě jen okolo dvou tisíc.
Autor: Michal Kopping
První divoké koně přivezli ochránci v lednu 2015 a jejich populace u nás překročila stovku v roce 2019, tedy již po pěti letech. Největší stáda se nacházejí ve středočeských Milovicích, tam je nyní na dvou pastvinách dohromady 71 koní.
Autor: Michal Kopping
„Divocí koně se v Česku velmi dobře množí. Je vidět, že zde našli výborné podmínky k životu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Autor: Michal Kopping
„Česká populace exmoorských koní je unikátní, protože ji založilo čtyřicet nepříbuzných zakladatelů. Vzhledem k tomu, že druhou světovou válku přežilo pouhých pětačtyřicet exmoorských koní, jde o skutečně vysoké číslo. Tak vysoký podíl zakladatelů patrně nemá žádná jiná populace,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Autor: Michal Kopping
Nemělo by však jít o konečná čísla. V české populaci nejsou zastoupeny některé vzácné linie divokých koní z odlehlých oblastí Exmooru. Proto bude do budoucna potřebné dovážet další zvířata z Anglie pro dosažení maximální genetické pestrosti stád žijících v Česku.
Autor: Michal Kopping
Dynamika, s jakou se stáda koní zvětšují, vynikne v porovnání s dalšími velkými kopytníky zubry. První čistokrevný zubr byl do Česka přivezen v roce 1948. Populace zubrů pak překročila stovku až v roce 2017, tedy po sedmdesáti letech.
Autor: Vojtěch Lukáš
Celosvětově jsou přitom divocí koně z Exmooru méně početní než zubři. Zatímco počty zubrů se nyní blíží osmi tisícům, exmoorských koní jsou zhruba jen dva tisíce a jsou podobně početní jako pandy velké.
Autor: Michal Kopping
Letošní počty přírůstků by se již neměly výrazně měnit. „Na milovické pastvině zůstává poslední březí klisna, která pravidelně rodí v pozdějším termínu,“ doplnila Kateřina Šandlová z Jihočeské univerzity, která se zabývá výzkumem etologie koní ve stádech a prováděla sčítání hříbat.
Autor: Michal Kopping
Divocí koně v Česku zachraňují stepní a mokřadní rezervace, které předtím zarůstaly agresivními druhy trav a křovin. Celkem se nyní vyskytují na pěti místech.
Autor: Michal Kopping
Kromě Milovic a Národního parku Podyjí jsou menší rezervace také na Plachtě v Hradci Králové, Josefovských loukách u Jaroměře a v Dobřanech u Plzně. Dvě z nich, milovická a hradecká, vznikly díky spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Autor: Michal Kopping
„Podobně jako v Milovicích se i na východě Čech potvrdilo, že divocí koně z Exmooru přednostně spásají právě agresivní druhy trav. Pastviny díky tomu nezarostou jednotvárné trávníky a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek má k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,” oceňuje Josef Rusňák, ředitel Regionálního pracoviště AOPK Východní Čechy.
Autor: Michal Kopping
Divocí koně totiž při pastvě z hustého vysokého trávníku „vysvobozují“ kvetoucí byliny, kterým se cíleně vyhýbají.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
Velcí kopytníci navíc velmi efektivně odstraňují suchou trávu, takzvanou stařinu. Činí tak na rozsáhlých plochách, čímž z celých krajinných celků odstraňují hořlavou biomasu, která je z hlediska vzniku požárů nejrizikovější.
Autor: Vojtěch Lukáš
Důležitější než celkový počet koní je ovšem počet a původ zvířat, která populaci založila. Jen vysoký počet nepříbuzných zakladatelů může vytvořit geneticky různorodou, a tedy soběstačnou tuzemskou populaci.
Autor: Michal Kopping
Ochranářská společnost Česká krajina je nyní celosvětově jedním z pěti největších chovatelů divokých koní z Emooru. Česká populace se tak stala zásadní pro zachování těchto vzácných kopytníků.
Autor: Michal Kopping
„S českou populací exmoorů se mezinárodně počítá. Vzhledem k vysokému standardu našich chovů, pečlivé evidenci všech zvířat, veterinárnímu monitoringu a spolupráci s plemennou knihou vedenou v Anglii máme dobré jméno u britských institucí, které vedou plemennou knihu exmoorských koní. Loni dokonce absolvovaly tři naše kolegyně certifikovaný inspektorský kurz, abychom mohli provádět pravidelné inspekce našich početných hříbat vlastními silami. Jde o historicky první akreditované inspektory mimo západní Evropu, a tedy i projev velké důvěry britských autorit vůči nám,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Autor: Michal Kopping
Úkol, který přijeli divocí koně v Česku splnit, ještě není zdaleka dokončený. Vědci ve studii pro ministerstvo životního prostředí vytipovali celkem 145 potenciálních lokalit, které může pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků zachránit. Právě zarůstání otevřené krajiny patří v současnosti k největším problémům tuzemské ochrany přírody.
Autor: Michal Kopping
Na velkých plochách o rozloze desítek a stovek hektarů představuje pastva velkých kopytníků nejvhodnější a zároveň finančně nejefektivnější řešení.
Autor: Michal Kopping
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Kromě Státního fondu životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a řady dalších institucí i firem na péči o divoké koně, zubry a pratury přispívá i veřejnost zasíláním dárcovských SMS.
Autor: ceskakrajina.cz