Hierarchie se v nově sestaveném stádě divokých klisen u Milovic teprve vytváří.

Hierarchie se v nově sestaveném stádě divokých klisen u Milovic teprve vytváří. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Divoké klisny zabydlují step u Milovic, hřebec za nimi dorazí na jaře

  • 18
Se zimní srstí působí jako zaoblení plyšáci, ale koně nezapřou, i když mají průměrnou výšku v kohoutku jen kolem 120 centimetrů. Zatím má ještě většina z nich ohlávku jako pozůstatek nedávného transportu z Anglie, ale brzy už se budou prohánět ve středočeské rezervaci u Milovic úplně nespoutaní.

Čtrnáct divokých klisen dorazilo do aklimatizační ohrady ve středočeských Milovicích na konci ledna po dvacetihodinové cestě z anglického Exmooru a od té doby si tu zvykají na středoevropské podmínky (více o projektu čtěte zde).

„Zdá se, že se koně cítí v novém prostředí bezpečně, odpočívají vleže a využívají celý prostor ohrady, nikoli jen prostřední, relativně izolovanou část. Naučili se pít z napáječky, i když nepohrdnou ani vodou z kaluží, a občas zavítají i do přístřešku se senem,“ mohla po několik prvních dnech pobytu popsat první kontakty koní s novým prostředím etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.

Komárková vede etologický výzkum soustředěný zejména na sociální vazby mezi jednotlivci ve stádě, jejich personalitu a kognitivní schopnosti. Podílejí se na něm také vědci z pražské Univerzity Karlovy a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, divocí koně si přitom od výzkumníků samozřejmě udržují odstup.

Vztahy ve skupině koní bývají složité

Hned od příjezdu do Milovic vědci velice pečlivě sledují, jak se vyvíjejí vztahy uvnitř skupiny. Krátce poté, co opustily kamion, klisny hned ochutnávaly první sousta mrazem spálené trávy. Dokázaly, že nejsou vybíravé, a měly by tedy naplnit očekávání, že budou spásat i velmi nekvalitní porosty. Ač se navzájem znaly jen z poloviny, protože stádo se kompletně sešlo až po příjezdu do Česka, držely se zpočátku všechny pohromadě a pásly se pospolu.

Divocí koně žijí v harémech

Divocí koně žijí pohromadě v takzvaných harémech, kdy si hřebec opečovává svoje stádo klisen s hříbaty.

První hřebec přijede do Milovic na jaře. Výhledově jich může být více, ale na ploše 40 hektarů by jeden hřebec mel čtrnáct klisen zvládnout, i v přírodě se taková situace může vyskytnout. „Když takové uskupení vzniká, hřebec k sobě přiláká prvních pár klisen a ve skupině se vytvoří hierarchie, ve které má každý člen stáda svoji poměrně stálou pozici,“ vysvětluje Martina Komárková.

Místo v tomto poměrně stálém žebříčku jednotliví koně získávají na základě své bojovnosti, zkušenosti, věku, kondice a podobně. „Každá nově příchozí klisna se musí utkat s ostatními ze stávajícího stáda, aby získala v hierarchii stáda své místo. Díky tomuto pořádku koně neplýtvají silami na neustálé vzájemné půtky a mohou se soustředit na přežití,“ popisuje Martina Komárková důvody tohoto uspořádání.

Čtrnáctihlavé stádo divokých koní ve stepní rezervaci u středočeských Milovic.
Čtrnáctihlavé stádo divokých koní ve stepní rezervaci u středočeských Milovic.

Čtrnáctihlavé stádo divokých koní zatím tráví čas v aklimatizační ohradě u středočeských Milovic.

V následujících dnech se situace měnila. „V rámci milovického stáda můžeme rozlišit dvě skupinky koní, které se většinu času pasou odděleně. Obě totiž pocházejí z různých míst Británie a dohromady se potkaly až v Čechách. Poté co pominul prvotní strach z neznámého prostředí, se klisny vrátily k rozdělení, na něž byly zvyklé. Mezistádně se teprve oťukávají, občas lze zahlédnout kopytní souboje či vyceněné zuby, ale aklimatizační ohrada je dostatečně velká, aby koním dala prostor pro vzájemné poznávání a umožnila slabším včasný ústup, ke zraněním tedy nedochází,“ vykresluje Martina Komárková vzájemné vztahy ve skupině po dvou dnech.

Po více než dvou týdnech je situace opět o něco jiná. „Obě skupinky se rozpadly do ještě menších skupinek po několika kusech. Podle toho, jak si klisny spolu rozumějí,“ popsala Martina Komárková aktuální situaci tento týden. „Na vytvoření hierarchie ve stádě totiž koně potřebují dost času, může to vzít týdny i měsíce, takže zatím těžko dělat nějaké závěry. Samozřejmě je evidentní, že některé klisny jsou přátelštější, jiné méně. A to jak k sobě navzájem, tak vůči lidem, kteří se kolem nich pohybují,“ vysvětluje složitost vztahů u koní.

Koně totiž patří mezi zvířata s dobrou pamětí, která si udržují dlouhodobé sociální vazby včetně přátelských. Také při delším pozorování milovických koní si lze všimnout, že některé klisny jsou si bližší než jiné. Společně tráví většinu času, ať už pastvou, nebo při odpočinku. Vědci věří, že upevnění pozic jednotlivých koní v nově vzniklém stádě je otázkou dohledné doby. Funguje to tak i v přírodě a klesá pak i počet případných agresivních interakcí.

Koně mají zůstat divocí

Od koní si vědci úmyslně udržují odstup a totéž se očekává také od návštěvníků, kteří se na ně do Milovic jezdí dívat. Jde totiž opravdu o divoká zvířata, která by takovými měla zůstat, a mohou tedy ublížit. „Lidé by se je neměli snažit krmit ani hladit. Proti pozorování samozřejmě nic nenamítáme, pozorovat divoké koně je radost,“ apeluje na veřejnost Martina Komárková s tím, že je žádoucí, aby si koně svou původní divokost zachovali.

Na péči o divoké koně můžete přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777 (cena DMS je 30 Kč, na péči o koně jde 28,50).

Čtrnáctihlavé stádo divokých koní ve stepní rezervaci u středočeských Milovic.

„Jsou velice zvědaví a každý nový předmět ve svém okolí dříve či později prozkoumají,“ vysvětluje ještě etoložka. Také proto jsou v aklimatizačním výběhu, kde klisny stráví ještě zhruba dva týdny, informační tabule, které mají za cíl zabránit ohrožení zdraví klisen krmením či odhazováním odpadků přes plot.

Pozemky pro divoké koně na deset let bezplatně poskytlo město Milovice. „Pro Milovice je projekt přínosem nejenom díky tomu, že pomůže zachránit vzácné a mizející druhy rostlin a živočichů. Vzácné plemeno divokých koní bude dalším lákadlem pro šetrnou turistiku v katastrálním území města,“ uvedl starosta Milovic Milan Pour. Obec už turisty láká třeba na vyjížďky těžkou technikou v bývalém vojenském prostoru.