náhledy
Před rokem na stráních Havranického vřesoviště rašily jen agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z této lokality dlouhodobě vytlačovaly. Od loňského května se tu ovšem pase stádo divokých koní z anglického Exmooru, díky kterému se stráně letos na jaře zbarvily do fialova.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
„Rozdíl oproti loňskému roku je obrovský, jsme nesmírně rádi, že divocí koně pomohli po středočeských Milovicích zachránit další významnou stepní lokalitu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí na téměř 70 hektarech zajišťuje.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
Pastva jiných zvířat by přitom tak pozitivní efekt neměla. „Divocí koně se při pastvě zaměřují především na agresivní druhy trav a vytvářejí tak prostor pro kvetoucí byliny. Zároveň svými kopyty rozrušují souvislý drn travních porostů a umožňují semenům květin lépe se uchytit v půdě,“ doplnil Dostál.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh. Zároveň patří na seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy a mezi druhy chráněné evropskou legislativou v rámci sítě NATURA 2000. Podyjí se nachází na západní hranici rozšíření této rostliny, která rozkvétá již začátkem března.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
„V posledních letech byla lokalita tak zarostlá, že koniklece kvetly jen sporadicky, především kolem vyšlapaných stezek, kde nebyla vysoká tráva. Letos je to po mnoha letech poprvé, kdy na Havraníkách rozkvetl koniklec na celé stráni,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
Květy konikleců navíc začínají navštěvovat první opylovači, zejména včely. „Návštěvníky prosíme, aby kvůli fotkám konikleců nevstupovali přímo do koňských ohrad. Koniklece kvetou i na řadě běžně přístupných míst,“ upozorňuje Robert Stejskal, který spravuje v Národním parku Podyjí nelesní pozemky. Kromě konikleců se začínají na pastvině nesměle objevovat také silně ohrožené, žlutě zbarvené křivatce české.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
Druhá pastvina divokých koní v Národním parku Podyjí, která se nachází u obce Mašovice, zatím není tak rozkvetlá, protože na ní nejsou ve větší míře zastoupeny druhy vyrážející již v předjaří. Později i tam odborníci očekávají pestré zastoupení květů. „Kromě mateřídoušky nebo kopretin to budou i méně známé druhy jako voskovka menší, růže galská, vemeník zelenavý nebo kručinka barvířská,“ doplnil Robert Stejskal.
Autor: Miloslav Jirků, Profimedia.cz
Jedenáct divokých koní přivezl speciální transport do Národního parku Podyjí z anglického Exmooru v květnu 2018.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Na snímcích z května 2018, kdy bylo stádo divokých koní v Podyjí vypuštěno, je vidět původní stav porostů v zanedbané lokalitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Na snímcích z května 2018, kdy bylo stádo divokých koní v Podyjí vypuštěno, je vidět původní stav porostů v zanedbané lokalitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Na snímcích z května 2018, kdy bylo stádo divokých koní v Podyjí vypuštěno, je vidět původní stav porostů v zanedbané lokalitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Na snímcích z května 2018, kdy bylo stádo divokých koní v Podyjí vypuštěno, je vidět původní stav porostů v zanedbané lokalitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA