Agresivní třtinu u Milovic vypásli divocí koně. V sobotu je vypustí

  1:00aktualizováno  1:00
Za měsíc a půl od svého příjezdu z Anglie proměnily klisny divokých koní dvouhektarovou aklimatizační ohradu v Milovicích k nepoznání. Vypásly v podstatě veškerou třtinu křovištní, která z místní stepi vytlačuje většinu kvetoucích bylin. Přesně za tímto účelem byli tito koně na konci ledna do Milovic přivezeni.

Všechny klisny v aklimatizační ohradě v Milovicích už mají sundané ohlávky, kterými byly vybavené před transportem z Anglie. V sobotu v poledne (21. března) je čeká slavnostní vypuštění na 40ha pastvinu. Na snímku za ranního rozbřesku (18. 3. 2015) | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Jsme rádi, že dělají přesně to, co jsme od nich očekávali. Třtina křovištní je natolik chudá a nekvalitní travina, že ani mnozí botanici nevěřili, že by ji koně mohli spásat. Divocí koně si s ní však hravě poradili a skvěle prospívají,“ konstatuje doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina (jak se klisny u Milovic před měsícem zabydlovaly, čtěte zde).

Vypuštění koní na pastvinu

Vypuštění divokých koní na hlavní, čtyřicetihektarovou pastvinu, proběhne v sobotu 21. března od 12:00 hodin.

Působivé slavnosti, na kterou se může přijít podívat kdokoliv, se podle Dalibora Dostála zúčastní mj. hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, náměstek hejtmana Marek Semerád, starosta Milovic Milan Pour či náměstek ředitele Státního fondu životního prostředí Martin Kubica.

Právě spásání agresivní vegetace, se kterou si neporadí žádná domácí zvířata ani většina druhů volně žijících zvířat, je hlavním úkolem divokých koní v Milovicích (více o důvodech jejich návratu do české krajiny čtěte zde).

Nakolik koně svůj úkol plní, sleduje celá řada odborníků. První výsledky napovídají, že výběr divokých koní z Anglie byl pro Milovice dobrá volba. „Právě včera pokračovala příprava vědeckého monitoringu celé lokality. Byli tu vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy, Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj i dalších institucí a organizací,“ uvedl Dostál.

Divocí koně by mohli do krajiny vrátit i vzácné motýly či ptáky

„Již v minulých dnech jsme na pastvině vytyčili patnáct monitorovacích plošek. S jejich pomocí budeme porovnávat vývoj vegetace v místech, kde se budou koně pást, s tím, jak by se vegetace dál vyvíjela bez jejich přítomnosti,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd, který koordinuje veškeré vědecké a výzkumné aktivity projektu.

Fotogalerie

Monitorovací plošky jsou zvýrazněny červenobílou páskou, aby je koně v porostu nepřehlédli a nezranili se o oplocení.

Vědci tak budou v lokalitě sledovat výskyt vzácných rostlin, motýlů, brouků, ale i ptáků a dalších drobných obratlovců. Koně by měli pomoci v Milovicích zachránit především dva klíčové ohrožené druhy: nekorunovaného krále zdejších motýlů, modráska hořcového Rebelova a vzácný hořec křížatý, jež je pro zmíněného motýla jedinou živnou rostlinou.

Na péči o divoké koně lze přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777 (cena zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun, dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců).

Divocí koně, kteří přijeli do Milovic 28. ledna 2015, pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě.

Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě tito koně svým vzhledem a zbarvením přesně odpovídají původním divokým koním Evropy.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Největšího vola Austrálie nemohli vzít na jatka. Nevešel se jim tam

Vedle tohoto býka jsou ostatní kravičky jako nedochůdčata.

Australského volka Knickerse zachránil před jatky unikátní vzrůst. Podle řezníků se totiž nevejde do linky, kde se...

Roman Vaněk: mistr kuchařek, podle kterých se dá vařit

Autor kuchařek a zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk

Roman Vaněk objevil recept, jak se stát autorem nejoblíbenějších kuchařských knih. Zdánlivě je to naprosto banální:...

Šéfová Jitka Pagana v Rozstřelu vyjmenovala nešvary české gastronomie

Jitka a Santo Pagana v diskusním pořadu Rozstřel. (3. prosince 2018)

Karla Mráčková v pondělním Rozstřelu zpovídala nástupce Zdeňka Pohlreicha, protagonisty pořadu Ano, šéfová! Pro TV...

Podle šéfové mají na Lipně na víc. Vydělávají, ale chybí láska k oboru

Santo na Lipně i vaří, ale majitelům o žádný posun nejde.

Proč si štáb pořadu Ano, šéfová! pozvou provozovatelé úspěšné restaurace Kotva na břehu Lipna, když za tři roky sami...

Pohlreich ukázal, jak i z nenáviděných fazolí uděláte atraktivní polévku

Fazolová polévka se salsicciou

Zeptejte se dětí, zda můžete uvařit něco z fazolí. Odpovědí vám bude jen nesouhlasné mručení. Přitom po fazolové...

Další z rubriky

Včely a ptáci včas vycítí bouřku, ropuchy zemětřesení, pavouci déšť

Lidé věří , že žáby dokážou předpovědět počasí. Vědci se domnívají, že dokonce...

Užíváme si bláznivý podzim. Jeden den už je zima, další zase jaro. Předpovědi se mění každou chvíli, rosničky by musely...

U koček po šesti letech života pozor na nádory a zákeřné nemoci ledvin

Z krve lze u kočky odhalit řadu onemocnění a předejít tak jejich vážnějším...

Šest let věku lze u kočky považovat za zlom, kdy se u ní může objevit některá z chorob souvisejících se stárnutím...

VIDEO: Je to člověk, prase, nebo koza? Na Filipínách se narodil mutant

Koza porodila netvora, který vypadá jako napůl člověk a napůl prase

V malé vesničce Sultan Kudarat na Filipínách zažili nemilé překvapení. Když porodila jedna ze zdejších koz, místo...

Najdete na iDNES.cz