Ale teď se na jídlo chovat přestali.

Po listopadu 89 ještě dřív, než je lidi kvůli velké spotřebě času přestali chovat, nahradily odolné plemena a místní odolné dlouhým chovem vyšlechtěné křížence šlechtěná masná plemena. Která rostla mnohem rychleji, ale taky byla mnohem citlivější k nepříznivým podmínkám.

Následně začal řádit králičí mor, který během dvou týdnů dokázal zlikvidovat celé chovy.

Dneska musejí být králíci očkovaní, musejí mít kvalitní a tudíž velmi drahé králíkárny, kde je zamezen přístup hmyzu, veterinární doplňky v krmivu a podobně. Takže jejich chov třeba kvůli zpracování třeba trávy ze zahrady na králičí maso se vůbec nevyplatí.

I když jinak se u chovu králíků vůbec nemusí šachovat s předpisy EU, jako tomu je u koz nebo ovcí, mohou se bez omezení zabíjet doma a bez jakékoliv evidence.

Zatím se nemusí

králičí maso je u nás tabu, máme čtyři králíky, Krištofína III,Matyáše Korvína, Dona Carlose Kastilského,a Přemysla Otakara III.

Fuj zase králík. Ani Pinďa už to nežere :-)

jj, je zvláštní, že lidé z měst se můžou po králičím utlouct a platí za ně nehorázné ceny.

Ale asi ta nechuť ke králičímu masu postupně vznikne právě kvůli jeho špatnému složení (viz můj příspěvek níže).

Pozn: králičí maso není plnohodnotné, proto se v příručkách pro přežití varuje před jeho dlouhodobou výhradní konzumací.

"Rozbili legendu o králících. Chovali se na jídlo..."

Kdo že se choval na jídlo?

Nesouhlasím s tím, že králík je levné maso. To, co sežere pár králíků, by uživilo krávu. A to ještě nepočítám práci.

Jo, v dobách před traktůrkama, křovinořezama a sekačkama toho žrádla pro králíky rostlo všude dost...