Drony jsou stvořené pro zachraňování životů, říká Čech, který s nimi závodí

Můžeme mu směle říkat český král dronů. Jan Mittner s drony závodí a prodává je. V rozhovoru pro magazín Víkend zároveň bourá předsudky, že jde jen o stroje ke šmírování.

Drony byly vyvíjeny pro armádní účely, později se z nich stala oblíbená hračka. Podle Jana Mittnera, průkopníka a nejlepšího českého závodníka s drobnými létajícími stroji, je využití daleko pestřejší. I když jim možná úplně nevěříte, jednou vás třeba vytáhnou i z pěkné šlamastyky.

Může mi dron zachránit život?
Určitě. Po celém světě to údajně dokázal už ve stovkách případů. Zrovna zachraňování lidských životů považuji za využití, které se u dronů přímo nabízí. Otázkou spíš zůstává, jakým způsobem k té záchraně může dojít. Jestli to bude tím, že vašeho zachránce pošle včas na správné místo. Anebo zda vás dron odněkud bude moci sám přenést a tím zachránit.

To už není sci-fi?
I dnes existují prototypy dronů, které by měly být schopné unést člověka. Žádný ale zatím není v produkčním nasazení. Čili ano, takové věci už dnes dokážou letět. Jen je to ošemetné kvůli bezpečnosti. Klasické čtyřrotorové nebo osmirotorové drony totiž – na rozdíl od letadel a vrtulníků – v případě nehody padají k zemi jako šutr. Letadla i vrtulník dokážou nějakým způsobem plachtit, jakmile vám však selže pohonná jednotka u dronu, jedinou možností k záchraně je padák. Z toho důvodu bych sám do dronu, který by mě měl někam dovézt, zatím nesedl.

Jiné věci už jsou možné i dnes. Před pár týdny dron přepravil mezi dvěma americkými nemocnicemi lidský orgán k transplantaci, hravě překonal pět kilometrů.
Drony se už hodně využívají třeba v Africe, dokážou tam na velkou vzdálenost doručit potřebný lékařský balíček. Tamním lidem to dost usnadňuje život.

Používané drony jsou tam trochu jiné, než jaké máme běžně my – ty jejich se konstrukcí víc blíží klasickému letounu s křídly. Sice nedokážou tak dobře manipulovat, ale zase doletí i do vzdálenosti menších stovek kilometrů. Rotorový dron by zvládl jen desítky kilometrů.

Co je dron?

Letadlo bez posádky. Dělí se na autonomní (pracují podle dopředu zadaných úkolů) a dálkově ovládané, podle účelu na vojenské a nevojenské. Mohou mít křídla i vrtule, nejznámější jsou kvadrokoptéry (se čtyřmi rotory). „Nejlevnější rekreační drony na hraní jsou za pár stovek. FPV drony, řízené pomocí speciálních brýlí, se dají pořídit za pět tisíc. Drony k natáčení stojí od patnácti tisíc ke třiceti. Ceny profesionálních mohou jít do milionu,“ říká Jan Mittner.

Co dalšího už dnes drony umějí?
V Austrálii experimentovali se záchranářským dronem, který tonoucímu dokázal shodit záchrannou vestu. Zkoušely se i drony přenášející defibrilátory. Jiné stroje se jak ve světě, tak u nás používají na monitoring. Pokud někoho potřebujete najít v terénu, pak drony dokážou unést termokamery, obsáhnou a zmapují poměrně velký prostor. Ať už automatizovaně, nebo s pilotním řízením.

I vy jste se nedávno podílel na jednom záchranářském pokusu.
Zúčastnil jsem se experimentu, kdy se testovala spolupráce s Vodní záchrannou službou na Orlíku. K průzkumu se zkoušel malý, rychlý dron. Jeho pilot seděl na vyvýšeném místě. Bez jakýchkoli dalších podrobností mu bylo nahlášeno převrhnutí plavidla, měl za úkol co nesvižněji zjistit, co a jak se kde stalo. Dron doletěl na inkriminované, zhruba kilometr vzdálené místo během pár desítek sekund. Okamžitě poslal zprávu, že jde o převrženou plachetnici se třemi lidmi, dokázal tím instruovat záchranáře, co si mají vzít s sebou, kam vyrazit.

Takže úspěch?
Bylo to vyhodnoceno jako přínosné. Umím si představit, že by to mohlo fungovat. Uvidíme, jestli se myšlenka dál rozvine.

Jak drony pomáhají?

• Zajišťují signál: Po hurikánu Maria v roce 2017 se je portorická vláda rozhodla nasadit, aby nad zpustošenou zemí pomáhaly se zajištěním mobilního a wi-fi signálu.
• Chytají pytláky: Nad řáděním ilegálních lovců je na rozsáhlé ploše afrického kontinentu často nemožné získat přehled. Díky dronům to jde, osvědčily se i v pátrání po lovcích velryb.
• Mapují nedostupné končiny: Na Zanzibaru se s jejich využitím zpřesňovaly mapy dosud méně prozkoumaných území. Nově získané informace vláda využila k zefektivnění hospodářské politiky.
• Zachraňují oběti katastrof: Drony se osvědčily při pátrání po přeživších obětech živelních katastrof, jakou byl třeba hurikán Harvey nad Karibikem. Nepálu nebo Filipínám se drony po neštěstích osvědčily i při zjišťování rozsahu škod.
• Střeží pořádek: Americká policie je dnes ve velkém používá nad rizikovými oblastmi. V případě živelní katastrofy též hlídají majetek občanů před rabováním.
• Zneškodňují miny: Teprve čtrnáctiletý indický chlapec nedávno zkonstruoval dron, který je schopen ze vzduchu detekovat a odpálit nastražené miny.
• Nacházejí zraněné: Pět pohřešovaných lyžařů a snowboardistů bylo v kanadské divočině nalezeno díky dronu s termokamerou. V lednu dron lokalizoval horolezce na odlehlé skalní římse v Utahu.
• Přepravují lékařskou pomoc: Například ve Rwandě jsou některá místa po zemi prakticky nedostupná, drony tam proto doktorům dopravují léky nebo dodávky krve. Trvá jim to třeba jen třicet minut.
• Kontrolují zvěř: Bezpilotní létající stroje se hodí i při monitorování života různých živočišných druhů. V Mongolsku jejich pomocí zjišťují stav ohrožených supů.
• Zastupují člověka v rizikových místech: Drony zjišťovaly míru radiace po nehodě v atomové elektrárně ve Fukušimě, stejně tak dokážou nahradit člověka při mytí oken mrakodrapů či kontrole elektrického vedení.

České záchranné složky používají drony v některých případech už teď.
Ano. Policie má metrové drony vážící pětadvacet kilogramů, které stojí dva miliony. Jejich obsluha je relativně složitá, někdy i riziková – pokud nad vámi letí tak těžká věc, už se s tím jedná jinak. A pak – když to stojí takový majlant, nechcete o to jen tak přijít, nenasazují je proto při každé příležitosti. Přitom by úplně stejně posloužily i menší drony vážící padesátkrát méně za deset tisíc korun. Umím si představit, že takových dronů může mít každá složka několik někde v kufru. Pokud by se o ně v akci přišlo, škoda by byla minimální.

Jak podle vás budou drony pomáhat lidem v blízké budoucnosti?
Menší drony dokážou bez problémů létat uvnitř budov. Bylo by tedy možné je použít například k průzkumu hořící budovy, kam by tím pádem nemuseli běžet hasiči a riskovat život. Zatím se to příliš nepoužívá, přestože tomu nic moc nebrání. Jde v podstatě jen o to, aby používané drony byly vhodné konstrukce, měly ochranu kolem vrtulí. Nic, co by se nedalo řešit. Jinému využití brání legislativa.

Jak to?
Dron by měl být podle dnešních zákonů provozován pořád v přímém dohledu pilota. Dává to smysl v případě oněch velkých policejních strojů. Pokud by se porouchal a spadl by do lidí, mohlo by to dopadnout špatně. Jiné drony váží pouze půl kila i výrazně méně. Taky dokážou nést termokameru či kameru, umějí přenášet obraz ve vysokém rozlišení. 

Doletí od pilota až do patnáctikilometrové vzdálenosti rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Dovedu si představit, že pokud by legislativa umožnila takovým dronům létat i mimo dohled pilota, byly by k průzkumu úžasné. Technicky tomu nic nebrání.

Za sebe mám ohledně rozšíření dronů jasnou námitku: považuji je za ideální prostředek pro šmíráky všeho druhu. Nebo se pletu?
Tyhle obavy jsem nikdy nechápal. Mohl bych v nadsázce namítnout, že zdaleka ne každý je tak zajímavou osobou ke šmírování, jak se třeba sám domnívá. Aby někdo vzal dron a navedl ho nad zahradu, kde vás bude šmírovat při opalování? Proč by to někomu mělo stát za to? Když už, je přece jednodušší si vzít dalekohled. 

A pak: my už jsme dneska stejně běžně šmírováni na každém kroku, stačí se chvíli projít po městě a jste na stovce kamer. Jistě, s jednoduchými drony, se kterými se naučíte létat za pět minut, se asi sem tam dějí i podobné věci. Ale nepovažuji to za nic natolik masivního, abych v tom viděl výraznou hrozbu.

magazín VÍKEND 15. 6.

Chůze je návyková: Petr Kosek chodí tisícikilometrové túry jen s batůžkem. Jak něco takového zvládnout?

V Anglii si už kdosi dronem nechává přinést třeba i pizzu. Blíží se doba, kdy bude v ulicích létat jeden dron vedle druhého?
Asi vás překvapím, ale to si úplně nemyslím. Změny ve fungování vzdušného prostoru jsou velmi pomalé. Aktuálně drony létají tam, kde může létati cokoli jiného, co řídí lidé: modely, ultralehká letadla, kluzáky. Když se do toho přimotá autonomní dron, tak z toho může být problém. Legislativa není nastavená tak, aby to všechno mohlo létat dohromady. Není vyřešen jakýkoli protisrážkový systém. V horizontu deseti let nám všem drony pro pizzu létat nebudou.

K čemu nám tedy budou?
Pořád budou z velké části plnit zábavnou funkci. Já jsem se dal na závodění s drony: při soupeření je řídíte s pomocí nasazených videobrýlí, díky nim máte skutečně dojem, jako byste v reálném čase seděli v kokpitu. Každý, kdo má k létání vztah a vyzkouší to, toho to absolutně pohltí. Když jsem to viděl poprvé, lidé s tím létali kdesi v lese mezi stromy, vypadalo to úplně jako ve Hvězdných válkách. Mozek beze zbytku přijímá myšlenku, že opravdu letíte. Je to mnohem zábavnější než třeba s modely letadel. Myslím, že to bude bavit lidi určitě i v budoucnu.

Jan Mittner (33)

• Jeden z nejlepších českých závodníků s drony, provozuje e-shop Rotorama, který tyto stroje prodává.
• Vyučuje na VŠE.
• Účastní se závodů po celém světě, třeba na Champs-Élysées v Paříži nebo u Velké čínské zdi.
• Záliby: létání všeho druhu, motorky, snowboard.

Ptal jsem se spíš na praktické využití.
Drony se budou asi čím dál víc využívat ke zmapování porostu na polích, stavu větrných a solárních elektráren pomocí termokamer, inženýrských sítí. K tomu jsou drony fakt bezvadné. V porovnání s vrtulníkem je jejich pomoc násobně levnější a bezpečnější. Dnes už je zřejmý i přínos dronů pro film, záběry vytvořené s jejich pomocí ničím nenahradíte. Ve filmu navíc vidím pořád ještě prostor k využívání rychlých a obratných dronů pro dynamičtější záběry: jen si to představte u závodů formule jedna, u alpského lyžování.

Už jsme to nakousli před chvílí, co dron jako dopravní prostředek?
I to je podle mého reálné. Klidně i v dohledné době. Problémem je zatím technická stránka, především pohon. S bateriemi, které se dneska používají, se těžko dostanete nad menší desítky minut letu. Pro serióznější použití k přepravě lidí to zatím není. Na to, abyste se s tím dokázal dostat na vzdálenost několika kilometrů, to však brzy bude. Otázka je, jestli se najde dostatečné množství lidí, kteří by byli ochotni to podstoupit. Jak už jsem říkal, na rozdíl od jiných létajících prostředků není v dronech vestavěný žádný pasivní bezpečnostní prvek.

A stejně na ně nedáte dopustit.
Úplně mě to pohltilo. Odjakživa mě to táhlo k létání. Mám piloťák na motorová letadla i na větroně. Po střední škole jsem chvíli přemýšleli o tom, jestli se nevydat cestou dopravního pilota. Zpětně vůbec nelituji, že na to nedošlo. Za drony bych to už dneska nevyměnil.