Mít dva psy je dvojnásobná psina. Sledovat z křesla psí hrátky je lepší než televize. Počítejte ale, že se vám všechno zdvojnásobí. Doma budete mít veselo, dostanete dvojitou porci lásky, legrace, ale bohužel i starostí. A čekají vás logicky i dvojnásobné výdaje.
Co musíte zajistit, abyste se nezbláznili
Dva psi potřebují větší prostor pro volný pohyb. Každý musí mít svůj pelíšek, svou misku na krmivo i na vodu. Do nákladů však započítejte hlavně výdaje za veterináře, očkování, případně léčbu nemocí. Stává se, že když jeden dostane infekci, lehce se nakazí i ten druhý.
Budete-li cestovat MHD nebo vlakem, také se vám to výrazně prodraží. Nemluvě o složitějším venčení a pohybu ve městě. Utáhnout dva psy na vodítku dá někdy pořádně zabrat. Problém může nastat i v případě, kdy budete chtít odjet na dovolenou. Je těžší najít člověka, který se postará o dva psy. Také vás čeká větší nepořádek, víc uklízení.
Jestliže si pořídíte psa a fenku, dvakrát do roka zažijete přímo martyrium v době jejího hárání. Buď je musíte na inkriminovaný čas oddělit a zajistit někoho, kdo se o druhého psa postará, nebo pečlivě hlídat, aby k sobě nepronikli. V takovém případě se připravte na rozškrábané dveře a neustálé kňučení. Je dobré zvážit, jestli není výhodnější jednoho z páru nechat vykastrovat. Pokud jste schopni tohle všechno zajistit, pak už vám v cestě nic nestojí.
Zásadní je výchova, teprve na ní se dá stavět
Soužití dvou psů má svá specifika. Dva psi už totiž tvoří smečku, a tak se budou chovat jinak než každý zvlášť. Budou v sobě cítit oporu, a tak se překvapivě může z mírného psa stát ve společnosti cizích zvířat agresor.
Ze dvou různě velkých psů klidně může být dominantnější ten menší. Většinou to nevadí.
Druhého psa si pořiďte až ve chvíli, kdy dobře zvládnete výchovu toho prvního, jinak se vám to může vymknout z rukou. Například pes, kterému jste se neustále věnovali, při vycházkách vycítí, že je vaše pozornost rozptýlená, a začne toho využívat.
Psi se od sebe také velmi rychle učí zlozvyky, a tak by se mohlo lehce stát, že je nový člen rodiny brzy pochytí. Naopak vychovaný pes může být nováčkovi vzorem, od kterého se naučí to dobré.
Kdy je nejvhodnější čas
Nikdy předem nevíte, jak to dopadne. Pořídíte-li ke stárnoucímu psovi štěně, může se vůči němu stát agresivnějším, začne žárlit nebo zesmutní, protože ho bude vnímat jako vetřelce. Naopak se může stát, že starý pes omládne a bude šťastný, že má u sebe kamaráda.Také štěně se může v dospívání změnit, vycítí třeba slabost staršího psa a začne toho využívat. To vše je individuální a vy musíte být připraveni na všechny varianty.
Dejte pozor, abyste si nepořídili dva dominantní jedince. Je-li první panovačný, druhého vybírejte submisivního. V každém případě se prvnímu psovi náležitě věnujte. Neupozaďujte ho, neměl by být odstrkovaný a sesazovaný. Pak by mohl žárlit. Může dojít i k extrémní situaci, že si psi na sebe nezvyknou, a tak je budete muset od sebe trvale oddělit. Je to však skutečně většinou jen výjimečná situace.
