Je obtížné vybrat si z množství nabízených šroubováků ten pravý.

Je obtížné vybrat si z množství nabízených šroubováků ten pravý. | foto: Marek Burza

Dvanáct šroubováků, které by vám neměly chybět v domácnosti

  • 49
Ožvýkanými zbytky z nejlevnějších poztrácených sad sice nějaký ten vrut zašroubujete, způsobíte jimi ale víc škody než užitku. Přitom stačí vybrat si jen pět kvalitních šroubováků a vydrží vám až do truhly.

Se šroubovákem je to podobné jako s koupí vrtáku. Neexistuje slabá vrtačka, ale špatně zvolený vrták (viz předchozí článek). A stejně tak neexistuje spoj, který by dal při šroubování zbytečně moc práce – když si zvolíte správný nástroj.

Téměř každý z nás má doma sadu šroubovacích bitů, které se sice tváří jako naprosto univerzální nástroj pro upnutí do rukojeti nebo šroubovací vrtačky. Až v praxi ale zjistíte, že s nástavcem se přece jen do každého otvoru nevejdete. V tomto okamžiku zavzpomínáte na starý dobrý klasický šroubovák.

V obchodě narazíte na plné regály šroubováků; člověk by nejradši koupil všechny, doma je ale nevyužijete. Vytipovali jsme několik základních typů, které si poradí s drtivým množstvím běžných domácích oprav.

"Odhadoval bych, že budete potřebovat plochý a křížový šroubovák v malé hodinářské verzi, větší izolovaný pro elektrotechniku a běžné ploché a křížové šroubováky. Hodně se teď používají i thorxy a imbusy – sice by neměly v domácnosti chybět, ale do základního vybavení bych je nezahrnoval," vypočítává Luděk Růžička z oddělení nářadí hobbymarketu Bauhaus.

Na šroubováku u značkových výrobků najdete označení typu hrotu a velikost.

Anebo je spíš řadí do jiné kategorie. Zatímco u jednotlivých vyjmenovaných typů by radil zvolit vyšší kvalitu, aby v domácnosti vydržely dlouho, u specialit už se každý musí rozmyslet, zda bude šroubovat jednou za rok, anebo každý den a podle toho se rozhodnout pro cenovou kategorii. "Ale i u šroubováků si samozřejmě můžete vybrat lacinou verzi, pokud sadu domácího nářadí berete jen jako povinnou pojistku pro nenadálé události a na kvalitě vám tolik nezáleží. Máme tu celkem 250 různých typů," vysvětluje Luděk Růžička.

Připomíná i ergonomii. "Každý by si měl vyzkoušet, zda mu sedne do ruky a neklouže. Prodávají se i rukojeti, které zabraňují odkutálení šroubováku," připomíná.

Čtyři kusy pro hodináře a majitele brýlí

Mikrosady obsahují křížové i ploché šroubováky, které se užijí při práci s elektronikou. Ocení je i obrýlenec, který jednou za čas potřebuje přitáhnout šroubky u nožiček a nechce kvůli tomu běžet do optiky.

Pokud budete uvažovat o koupi jednotlivých kusů, máte možnost vybírat z rozměrů PH 00 a PH 0 (v pořadí od nejmenšího). Než se vydáte do obchodu, podívejte se v domácnosti, kolik šroubů v podobných rozměrech budete potřebovat. Kdybyste totiž koupili čtyři kusy (křížový i plochý v obou rozměrech), mohlo by se stát, že malá sada bude cenově výhodnější, a to i v případě značkových výrobků.

Dva pro opravu vypínače a na lustry

Kupujte šroubováky, které jsou izolované až k hrotu. Nejlevnějším výrobkům chybí označení bezpečnostní certifikace, které potvrzuje odolnost do 1 000 voltů.

V elektrotechnické verzi byste měli mít doma dvě velikosti – podle typu "čokolád", které se prodávají. Zvláště do některých moderních svorkovnic se běžným rozměrem nedostanete.

Zvolte tedy univerzální velikost šroubováku s plochým hrotem, jeden kolem tří milimetrů (postačí i pro kontakty v zásuvce a větší čokoládu) a jeden užší pro výše zmiňované svorkovnice.

Šest kusů do dřeva a kovu

Do dřeva a kovu se u křížových šroubováků používají rozdílné profily hlav šroubů a vrutů. "Velikost hrotu se označuje v číselné řadě od jedničky do trojky," říká Růžička. Pro většinu běžných vrutů a šroubů by se v domácnosti mělo vystačit s jedničkou a dvojkou.

K sobě příslušející šroub či vrut a odpovídající bit: vlevo geometrie Philips, vpravo Pozidriv

Rozdíl mezi běžnou philipskou a technologií Lasertip

Ještě je třeba rozlišovat hroty PH (nebo taky označované jako Philips), které se většinou používají do kovu, a do dřeva označované PZ (Pozidriv). "Mají hrany po 45 stupních, výhodou je větší styčná plocha mezi vrutem a šroubovákem. Takže při větších momentech šroubování z hlavičky vrutu nevyskočí a nedeformují se drážky," vysvětluje poradce.

Vychytávkou, kterou se chlubí například výrobce Wera, jsou špičky šroubováků označované Lasertip. Jsou mikroskopicky zdrsněné tak, aby se plocha šroubováku "zakousla" do plochy drážky vrutu. Zmírňuje se tak nebezpečí, že šroubovák z drážky vyklouzne a "ožvýká" ji, snižuje se tak také síla a přítlak nutné ke šroubování.

Ačkoliv se ploché šrouby používají stále méně, vyplatí se stále doma držet i šroubováky pro práci s nimi. Jen je těžké radit, které velikosti pořídit. S menšími hlavami šroubů si poradí i elektrotechnické šroubováky, takže se vyplatí jít spíše do větších velikostí, záleží na tom, co se doma nejčastěji opravujete.