Většina výcvikových obojků je vybavena třemi úrovněmi upozornění: zvukovým, vibračním a elektrickým impulzem. Většinou se pes cvičí tak, že se pomocí slovního upozornění majitel pokusí psa přivolat. Zvuk se buď ideálně nepoužívá, nebo je lepší ho nahradit externí píšťalkou, aby zvuk/povel přicházel právě od páníčka a ne od obojku.
Impuls je až poslední možnost
Teprve když je pes tak zabraný do jiné činnosti, že nereaguje, nastupuje vibrace a až úplně nakonec v krajním případě lehký elektrický výboj. Jde o to, aby se po zácviku už vůbec obojek nemusel používat a pes poslouchal na běžné povely.
„Běžný majitel psa ho mívá vycvičeného tak, že v normálních situacích pes poslechne. Ale jsou situace, kdy se pejsek přestane ovládat, třeba když chytne stopu nebo zavětří hárající fenu, a pak je pro něj příroda silnější než ochota poslouchat,“ popisuje Kateřina Janečková z prodejny Elekro-obojky.cz.
„Ale základ je v tom, že pes musí poslouchat vás a ne obojek. Možnost trochu přitvrdit je jen prostředkem k tomu, aby si pes uvědomil, že má poslechnout na slovní povel v situaci, když už je v takovém afektu, že nedokáže slovní povely vnímat,“ vysvětluje.
Zároveň odmítá, že by elektrický obojek mohl psovi nějak ublížit. Každý je nastavitelný na několik úrovní impulsu, takže zvířeti nehrozí žádné fyzické nebezpečí. Zároveň však dodává, že výcvikový obojek není určitě náhradou za normální výcvik a určitě by si nikdo od něj neměl slibovat, že si ho koupí a bude mít s ukázněností svého pejska po starostech. Ideální je podle ní při aplikaci obojku postupovat v souladu s radami zkušeného kynologa.
Není to všelék
S tím souhlasí i známý cvičitel psů Rudolf Desenský. „Elektrický obojek je dobrá věc, ale jen v rukou naprosto profesionálního odborníka. Pokud někdo neví ani to, co je to reflexní oblouk a jak se využívá u výcviku, dokáže jediným zmáčknutím ovladače zmíněného obojku psa zlikvidovat na celý zbytek jeho života. Zažil jsem mnoho hlavně mysliveckých psů, kteří při příchodu pána zmizeli do boudy jen proto, že chybně zaexperimentoval s touto ‚zbraní’, o které si dovolím tvrdit, že je to nejtěžší zbraň těžkého kalibru,“ píše na svém blogu.
Z toho vyplývá, že před nákupem byste se měli nejprve poradit s nějakým odborníkem na výcvik psů, aby posoudil, zda je tato metoda pro vaše plemeno vhodná, a který také vysvětlí způsob používání, aby výsledkem nebyl vystresovaný pes, který už vlastně neví, co se po něm chce.
To se často může stát například u psů z útulku, kteří tam strávili už tolik času, že absolutně nejsou socializovaní a bojí se. Takoví psi se musí nejprve dát do pořádku po sociální stránce a pak teprve může nastoupit výcvik.
Elektrické obojky také nejsou vhodné pro psy s nemocným srdcem. Při aplikaci impulsu nebo i vibrací by se mohl tak leknout, že by to srdce nevydrželo. Vyrábí se však i sprejová varianta. Místo impulsu obojek vystříkne pod čenich vůni, která psa upozorní, že by měl poslechnout.
Alespoň první týden by se měl obojek nasazovat, ale žádné signály nevysílat, aby si pejsek zvykl na to, že když se nasadí obojek, jde se na procházku. A na tu se těší. Jde o to, aby si okamžitě nespojil korekci s novým obojkem, čímž se spíše docílí toho, že pak pes lépe respektuje povely i bez nasazeného obojku.
